Silvestr. Můj vztah k tomu dni v roce se vyvíjel, počítám, podobným způsobem jako u mnoha jiných lidí. Nejdřív jsem byl velice pro Silvestr. Byl to ten den, kdy rodiče dětem dovolili být vzhůru až přes půlnoc, ledasčím se natláskat a po očku sledovat smršť žertovných scének s našimi předními umělci. Posléze se ta příchylnost stala ještě silnější, protože v ten den mohl puberťák či dospívající vypadnout z domova, ve společnosti vrstevníků se dopouštět vážných dietních chyb a po návratu domů přesto nečelit pohoršeným otázkám.

Ondřej Štindl