MODERNÍ HROZBY PRO ČR

„Válka se rozšířila,“ řekl Fiala. Pro armádu Zeman žádal opět víc dronů

MODERNÍ HROZBY PRO ČR
„Válka se rozšířila,“ řekl Fiala. Pro armádu Zeman žádal opět víc dronů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Na každoročním velitelském shromáždění armády představitelé vlády odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a zdůraznili potřebu posílení obrany Česka. Podle premiéra Petra Fialy je ruská agrese tvrdou lekcí v tom, jak kombinuje konvenční i hybridní způsob válčení. Prezident Miloš Zeman podpořil nákup dalších bojových dronů a upozornil na hrozbu mezinárodního terorismu. Ministryně obrany Jana Černochová upozornila na důležitost početné a schopné armádní zálohy, kterou chce v příštích letech rozšířit.

„Válka není minulostí, rozšířila se“

Rusko v posledním desetiletí systematicky podkopávalo mezinárodní řád, mnohokrát porušilo nepsaná pravidla mezinárodních vztahů i konkrétní dohody, řekl Fiala. „Současná agrese proti Ukrajině, která trvá už devět měsíců, to je něco zcela mimořádného,“ uvedl. Česká pozice podle něj zůstává od počátku jasná – Ukrajině je nutné pomáhat a přispívat k tomu, aby ruská agrese skončila co nejdřív. „Je v našem zájmu, aby se oslabila ruská hrozba vůči Evropě,“ dodal.

Fiala vojákům poděkoval za to, jak rychle dokázali zařídit dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. „Především díky vám jsme se zařadili mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny v Evropě,“ uvedl. Zmínil také výcvik ukrajinských vojáků v ČR, který schválila minulý týden vláda. „Počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až 800 vojáků. Tato pomoc zatím vychází z bilaterální dohody mezi ČR a Ukrajinou, výhledově ji převedeme pod asistenční misi EU,“ dodal.

Ruská agrese na Ukrajině je podle něj tvrdou lekcí. „Ukazuje, že válčení na zemi, ve vzduchu a na moři není minulostí, jak někteří očekávali. Válka se nepřesunula, ale spíše rozšířila,“ uvedl Fiala. Paralelní jsou boje konvenčním i hybridním způsobem, pomocí ekonomického tlaku nebo špionáže, doplnil. Česko to musí promítnout do základních strategických dokumentů, které plánuje aktualizovat příští rok, zdůraznil.

Česko podle Fialy nemůže ani na minutu ztratit ostražitost, protože čelí nebývalé kombinaci hrozeb. „Vždy je tu riziko eskalace konfliktu, jak ukázal nedávný dopad raket na polské území,“ uvedl. Zmínil riziko útoků na kritickou infrastrukturu, ruské hybridní útoky a propagandu, ale také zneužívání migrace či destabilizaci trhu s energiemi.

Válka na Ukrajině podle Fialy posílila jednotu západních zemí a akceschopnost mezinárodních institucí. „Na rozdíl od předcházejících ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezily jen na diplomatické nóty a symbolické sankce,“ dodal. Za primární rámec české bezpečnosti označil NATO, ocenil i rychlou shodu EU na sérii sankčních balíčků vůči Rusku.

Fiala zdůraznil potřebu reagovat na všechna rizika a zvyšovat připravenost armády. Zopakoval odhodlání kabinetu vydávat na obranu dvě procenta HDP od roku 2024 a ministryni obrany Janě Černochové (ODS) poděkoval za osobní nasazení při urychlení armádních nákupů.

„Afghánistán byl porážkou NATO“

Účast českých vojáků na zahraničních misích je nezastupitelná, neboť Česko jako člen Severoatlantické aliance (NATO) nese spoluodpovědnost za světovou bezpečnost, řekl prezident Miloš Zeman.

„Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ řekl Zeman.

Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. „Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ poznamenal prezident.

Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. „I v 21. století může náboženská nenávist vést k výrazným teroristickým konfliktům, kterým zatím bohužel nedokážeme dostatečně čelit, a jejichž význam a riziko si dokonce často ani příliš neuvědomujeme,“ doplnila hlava státu.

Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Zeman při svém posledním vystoupení na velitelském shromáždění armády ve funkci prezidenta zavzpomínal mimo jiné i na své premiérské období. Uvedl, že po čtyři roky jeho vlády činily výdaje na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a armáda se profesionalizovala.

„Konflikt ukázal důležitost armádní zálohy“

„Bezpečnost České republiky a potažmo celé Evropy je dnes nerozlučně spjata s výsledkem války na Ukrajině,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je proto podle ní nejen morální povinností, ale i pragmatickým zájmem České republiky, aby z války Ukrajina vyšla vítězná, svrchovaná a demokratická. „Proto budeme pokračovat nejen v materiální a politické podpoře Ukrajiny, ale nově i výcvikem ukrajinských ozbrojených sil,“ dodala.

Ministryně poznamenala, že po útoku Ruska na Ukrajinu je mnohem kratší doba varování. Poukázala na to, že charakter války na Ukrajině v sobě spojuje využívání nejmodernějších technologií se zbraněmi o generaci staršími. Průběh války podle ní ukazuje, že na bojišti budoucnosti bude mít vedle dronů své místo nejen obrněná technika, ale i lehké pěší síly. Zmínila také, že skokově vzrostl význam kybernetické domény, a to v působení na nepřítele, ale i při získávání veřejného mínění. „Celkově tak lze konstatovat, že úspěch na bojišti nepřináší nové technologické řešení v jedné z domén, ale dovedné využití dostupných prostředků ve všech pěti bojových doménách,“ řekla. Tomu podle ní musí odpovídat i rozvoj české armády.

Černochová dále řekla, že válka na Ukrajině ukázala mimořádnou důležitost početné, motivované a po všech stránkách připravené armádní zálohy. Chce proto v příštích letech klást důraz nejen na zvyšování velikosti aktivní zálohy i jejich schopností, ale i na využívání dalších nástrojů sloužících k růstu schopnosti a ochoty občanů pro obranu země, jako jsou dobrovolná vojenská cvičení a nově chystané dobrovolné převzetí branné povinnosti.

Stát podle ní musí mít také připravené nejen odpovídající množství zbraní a munice, ale musí také disponovat schopností část těchto zbraní a munice vyrábět i zajistit jim servis. Pro obě dvě tyto činnosti je úloha českého obranného průmyslu zcela nezastupitelná, dodala. Zdůraznila také důležitost motivovaných a připravených ozbrojených sil. Zmínila i potřebu rychlé modernizace například těžké brigády, budování výsadkového pluku i generační obměnu stíhacích letadel.