Finanční domy tu nejsou od převýchovy lidstva

Bankéři, drž se svého koryta

Finanční domy tu nejsou od převýchovy lidstva
Bankéři, drž se svého koryta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Tak už je to tady. Zlozvyk využívat něčeho názorově tak neutrálního, jako je poskytování peněžních služeb, k prosazování politických nebo civilizačních cílů doputoval i do České republiky. Například veřejnoprávní televize se minulou neděli v pořadu 168 hodin věnovala několika jedincům, kteří na tuzemském internetu šíří (údajné či skutečné) dezinformace o rusko-ukrajinské válce. Jsou za to částí veřejnosti (patrně částí z té části, která už je alergická na Českou televizi a média hlavního proudu) ještě honorováni. A tady prý vyvstává problém, který se musí řešit.

Citujeme z webu ČT: Dezinformátorům na účty chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu“.

Jako postava dostatečně bizarní na to, abychom na ní mohli předvést nové postupy a nikoho moc netrklo, že se tu děje cosi orwellovského, posloužil známý rabiát Lubomír Volný. Dovídáme se, že Komerční banka mu účet zrušila a Česká spořitelna odmítla otevřít. Mluvčí ČS stížnost Volného jemně řečeno nevyvrací, a potvrzuje, že „kvůli podezření na praní špinavých peněz a kvůli činnostem, které jsou v rozporu se zákonem, dobrými mravy nebo etickým kodexem banky loni ústav několika lidem neotevřel účet. ČT obvolávala i další banky, u nichž své účty mají jiní šiřitelé lží, například o covidu-19. Musela se ptát asi hodně vyšetřovatelským tónem, když jí Fio banka cítila potřebu připomenout, že banka nemá být cenzorem.

Tady nejde o jednoho desperáta, tady jde o princip. Svět, v němž se banky snaží podle převažující politické doktríny znemožnit ekonomické fungování šiřiteli toho či onoho názoru, už není světem volného kapitalismu a svobody, ale kapitalismu dohledu (autor si je vědom, že Shoshanu Zuboffovou, která o kapitalismu dohledu napsala knihu, primárně zajímá obchodní model IT firem, které sbírají data o zákaznících a jejich zvycích a pak s těmi daty obchodují). Ve Spojených státech za poslední roky zpolitizované banky zrušily řadu akcí konaných v rámci nebo v širším okruhu něčeho tak tradičního, jako je Republikánská strana. Například JP Morgan Chase v pokročilé fázi zastavil prodej lístků a tím znemožnil shromáždění, jehož hlavním tahákem byl Donald Trump mladší. Prý hrozilo, že shromáždění nabude ilegálního rázu. Na dotaz, co se tím myslí, banka nabídla podobný slovní salát jako teď u nás mluvčí České spořitelny. Jiná americká banka předtím zrušila účet Project Veritas, což jsou konzervativní aktivisté, kteří podloudně, často na skrytou kameru, odhalují manipulace IT firem i velkých médií. Po vniknutí trumpovců na Kapitol loni 6. ledna řada bank demonstrativně vypovídala služby odcházejícímu prezidentovi, jeho lidem a konzervativním skupinám obecně. Vrcholu zvrácenosti dosáhla tato hra letos v únoru v Kanadě, kde banky na pokyn státu zmrazovaly účty nejen řidičům kamionů (ti blokovali přechody do USA na protest proti povinnosti nechat se očkovat), ale i lidem, kteří jim přispěli ve veřejné sbírce.

Bankéři – morální arbitři si zasednou tu na jedince, tu na celé odvětví ekonomiky. Když se před třiceti lety konala u nás kuponová privatizace, moralizovali při rozhodování, do jakého průmyslového odvětví vložit své kuponové knížky a do jakého určitě ne, nanejvýš tak evangeličtí faráři (to není nadsázka). Dnes se uvědomělý bankéř zdaleka vyhne úvěrům na těžbu uhlí, ropy, plynu. Kombinací politického tlaku (jako je unijní taxonomie) a strachu ze soudních žalob a oportunismu se od uzavření Pařížské klimatické dohody podařilo ve světě překazit víc než tři čtvrtiny plánovaných uhelných elektráren. Aspoň se tím loni na podzim chlubili aktivisté z nevládek v USA a Velké Británii. Výsledky můžeme právě studovat na našich účtech za plyn a elektřinu.

Když ještě byl původní kapitalismus, o úspěchu produktu rozhodovali: čtenáři, voliči, zákazníci. Dnes rozhodují: úředníci Evropské komise, politici, členové dozorčích rad bank.