Zákaz prodeje aut se spalovacími motory je znovu bodem jednání. Na stůl se totiž dostal k členským zemím Evropské unie, které se nyní budou zabývat návrhem schváleným Evropským parlamentem. Europoslanci totiž na začátku června většinově odsouhlasili, že dojde k zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Ne všechny státy však s návrhem budou souhlasit. Skupina pěti zemí například chce pětiletý odklad. Německo slovy ministra financí Christiana Lindnera návrh odmítá, přesto jeho vládní kolegové mluví jinak. Svou verzi k vyjednání má také Česká republika, která za necelý týden přebírá předsednictví v Radě Evropské unie.

Neuvážený krok, který může poškodit českou i evropskou ekonomiku. Těmito slovy kritičtí europoslanci hodnotili schválení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, které odsouhlasil Evropský parlament. Návrh zatím nepočítá s tím, že by padl i na ojeté vozy. Při hlasování pro něj zvedlo ruku 339 europoslanců, 249 bylo proti a 24 se zdrželo.

Opatření spadá do klimatického balíčku, který má vést ke snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030. Nyní přistál návrh členským zemím Evropské unie. V úterý se proto sejdou ministři životního prostředí, Českou republiku bude reprezentovat šéfka resortu Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Ta v minulosti prohlásila, že se jí zdá zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 přijatelný.

Jinak mluví premiér Petr Fiala (ODS), který chce využít českého předsednictví Rady Evropské unie a prosadit mírnější parametry. Podle jeho dřívějšího vyjádření by zákaz neměl být ze 100 procent, ale pouze z 90 procent. „Chceme jednat o kompromisním znění legislativy. Budeme usilovat alespoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl 100 procent, ale 90 procent,“ řekl v polovině června Fiala.

Podle něj by tak mohly automobilky zachovat jistou možnost výroby aut se spalovacími motory. „Musí být zajištěna pro občany rozumná, cenově dostupná alternativa,“ řekl Fiala s tím, že současné rozhodnutí je špatně načasované a nepromyšlené.

Jednání ministrů životního prostředí jsou první ze série schůzek, které se budou nad tímto návrhem konat. Poté, co europoslanci návrh schválili, tak bude probírán mezi zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Radou EU. Členské země tak do výsledné podoby ještě mohou promluvit. Kompromis, který následně z jednání vzejde, bude pak znovu hlasován v europarlamentu a na Radě EU.

K návrhu se státy v současné době staví odlišně. Jednota není ani v německé vládě, kde se jeví jako největší kritik liberální svobodný demokrat a ministr financí Christian Lindner. K němu se přidal i jeho stranický kolega a ministr dopravy Volker Wissing. Oproti nim stojí zelená ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová, podle které spolková vláda návrh plně podporuje.

Proti návrhu se však staví i členové francouzské vlády a také další země. Agentura Reuters v pátek uvedla, že pětice zemí ve složení Itálie, Portugalska, Slovenska, Bulharska a Rumunska požadují pětiletý odklad zmíněného zákazu spalovacích motorů. Podle agentury to vyplývá z dokumentu, na kterém se státy dohodly.

Státy mají podle dokumentu usilovat, aby se emise u nových osobních aut musely do roku 2035 snížit o 90 procent a o 100 procent by došlo až v roce 2040.