VYSOKÉ CENY ENERGIÍ

Češi mají jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Proč jsou na tom jinde lépe?

VYSOKÉ CENY ENERGIÍ
Češi mají jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Proč jsou na tom jinde lépe?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Účty za energie dramaticky narůstají domácnostem i firmám po celé Evropě. Co se ale týče Prahy, umístila se ve srovnání cen elektřiny v dalších evropských metropolích na nepříliš povzbudivé pozici. V květnu jsme měli šestou nejdražší elektřinu z více než třiceti sledovaných lokalit. Hůře na tom byli jen ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Oproti minulému roku u nás cena elektřiny vyskočila o sedmdesát procent. Nabízí se srovnání s Francií či Slovenskem, kde vlády ceny elektřiny fixovaly. Jak Paříž, tak Bratislava jsou tedy v žebříčku hluboce pod námi.

Jak vyplývá z údajů zprávy Evropské komise, platí domácnosti v Česku za elektřinu víc, než je průměr evropských zemí. Z 32 sledovaných hlavních měst, ji mají Pražané šestou nejdražší. Podle údajů za květen je stála jedna kilowatthodina zhruba 40 centů, tedy zhruba deset korun, a ve srovnání s loňskem si připlatili až o sedmdesát procent víc.

Ještě o v přepočtu dalších deset korun víc za kWh si zaplatili v již zmiňované pětici měst, tedy ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Naopak nejlevnější elektřinu měli v Budapešti, Bělehradě a v Kyjevě. Maďarský premiér Viktor Orbán elektřinu dlouhodobě zastropoval, jeho vláda tedy lidem ceny silně dotuje, a Maďaři proto zatím prudký růst na energetickém trhu významněji nepocítili.

K různým opatřením kvůli vysokým cenám energií přistoupily i další vlády. V Německu došlo k plošnému daňovému zvýhodnění nebo zrušení poplatku za obnovitelné zdroje. Ke snížení DPH už dříve přistoupili také Italové, Španělé, Portugalci či Nizozemci. Vzhledem k umístění těchto států v žebříčku se však ukazuje, že tato opatření, na která navíc putují prostředky ze státních rozpočtů, nejsou příliš účinná.

Naopak ve Francii rozhodl prezident Emmanuel Macron o zastropování ceny elektřiny na 46 eurech za MWh, což je až sedmkrát méně, než činí aktuální cena na spotovém trhu. Tím na sebe strhl žaloby minoritních akcionářů největší tamější energetické společnosti EDF, v níž stát vlastní 84 procent. Vláda však plánuje co nejrychlejší převzetí společnosti pod plnou státní kontrolu, vykoupit zbylý podíl plánuje ještě do konce roku a investoři k tomu dostanou velmi výhodnou prémii.

Podobně ceny zastropovalo i Slovensko. Tam vláda vlastní ve Slovenských elektrárnách pouze 34procentní podíl. Akcionářům vyhrožovala už dříve uvalením speciální daně. Ti nakonec přistoupili raději na to, že se bude elektřina po dobu dvou let fixovat na 61 eurech za MWh, protože to pro ně bylo výhodnější než zdanění. Ve Slovenských elektrárnách jsou však pouze dva akcionáři, italská společnost Enel a EPH Daniela Křetínského.

České domácnosti zatím čekají na vládní úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Stejně tak je v plánu odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. Jedná se tedy o proinflační opatření, na která padnou desítky miliard z rozpočtu.

Stát by přitom mohl využít francouzskou cestu a získat už v dohledné době kontrolu nad zdražováním energií. Nabízí se cesta úplného znárodnění největšího výrobce elektřiny ČEZ, a tím i možnost legálního zastropování cen už od příštího roku. O tom, jak by celý proces mohl proběhnout a jak se k ovládnutí ČEZ staví vláda, jsme psali zde.

 

25. července 2022