Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.

Sedmnáctého prosince, necelý týden po summitu, vychází v deníku Financial Times, médiu nejentuziastičtěji podporujícím čím dál hlubší evropskou integraci, článek s titulkem EU must include nuclear power in its list of sustainable sources (Evropská unie musí zařadit jadernou energii mezi obnovitelné zdroje). Pod výzvou je podepsán James E. Hansen, klimatolog a bývalý ředitel Goddarova institutu pro vesmírná studia, který je součástí vesmírné agentury NASA, bývalý švédský ministr zahraničí Hans Blix, Brice Lalonde, bývalý francouzský ministr životního prostředí a klimatický ambasador, někdejší šéf francouzských zelených, a řada dalších signatářů. Nejsou to žádní klimaskeptici, bránící se Novému zelenému údělu, který Evropská unie právě přijala. Přesně naopak. Většina petentů za jádro jsou zastánci tvrdé linie v boji proti klimatické změně. „Jaderná energie je v současné době největší zdroj nízkouhlíkové elektřiny v Evropě a je za ni považována i do budoucna v mnoha scénářích Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a mnoha dalšími klíčovými organizacemi. Všechny tyto scénáře vycházejí z předpokladu, že jádro musí hrát klíčovou roli v odpovědi na naléhavý boj s klimatickou změnou,“ píší signatáři. „Je proto zásadní, aby byla jaderná energie v nové klasifikaci environmentálně udržitelných aktivit, známé jako taxonomie, zařazena mezi udržitelné zdroje. Právě taxonomie, která se v Bruselu projednává, by měla jasně definovat, které produkty a zdroje jsou jasně udržitelné a které ne. Aby se podle této definice mohli manažeři investičních fondů a investoři rozhodovat. Jen tak se bude moci dosáhnout samotného smyslu taxonomie, to znamená přesměrovat investice do udržitelných aktivit. Finančníci musejí mít důvěru, že definice udržitelných aktivit, které budou při financování regulací zvýhodněny, se připravuje objektivně a rigorózně.“

Žádné čisté jádro

Petice vychází pár dní poté, co se Andrej Babiš snaží přesvědčit po návratu ze summitu, kde zvedl ruku pro Nový zelený úděl, jak dokázal vyjednat, že jádro bude zařazeno mezi čisté, a tím pádem finančně podporované zdroje. Není to pravda. Kdyby bylo, uvědomělí bojovníci proti klimatické změně, kteří na rozdíl od Babiše a bohužel českých politiků jako celku (s několika čestnými výjimkami, jako je europoslanec ODS Alexandr Vondra nebo Česká národní banka) velmi pečlivě sledují každý detail vyjednávání o nových zelených zdrojích, by jistě nepsali výzvy do Financial Times. A na evropskou politiku tak specializovaný deník jako Financil Times by takovou výzvu netiskl. Babiš nic nevyjednal. Vymýšlí si. Svůj souhlas prodal za gumovou, nic nezaručující ani neslibující větu, že „některé země mají jádro ve svém energetickém mixu“. O tom, že by bylo zařazeno mezi čisté zelené zdroje, není v závěrech summitu ani slovo. Právě taxonomie, kádrování, co je čisté a co špinavé, je přitom pilířem Nového zeleného údělu.

Evropský parlament už před summitem schválil, že jádro mezi čistými zdroji není. V lepším případě skončí ve střední kategorii, nikoli čistých, ale neutrálních zdrojů. Spolu s plynem, který tam tlačí Němci. Babišovi europoslanci, kteří jsou v „liberální“ frakci ALDE spolu se stranou Emmanuela Macrona, pro taxonomii, kde jádro není mezi čistými zdroji, hlasovali. Nejen že Babiš kolem jádra nic nevyjednal. Souhlasil se závěry summitu, které přímo odkazují na taxonomii, kde jádro mezi čistými zdroji není. A pro to, že tam není, hlasovali v Evropském parlamentu Babišovi europoslanci. To je obrana našich zájmů v podání hnutí ANO. Podvolení a jeho dodatečné maskování gumovými větami, které nic nepřinášejí.

Po Evropském parlamentu začne taxonomii projednávat Evropská rada. Tam už ale na rozdíl od summitu nebude mít každá země právo veta. Bude se hlasovat většinou. Takže jedinou cestou, jak jádro dostat mezi čisté zdroje, je dát dohromady blokační menšinu. To vůbec nebude snadné. Těch, kdo mají stejně silný zájem jako my na tom, aby jádro mezi čistými zdroji bylo, moc není. Když se taxonomie předjednávala ve skupině COREPER, což jsou stálí velvyslanci při Evropské unii, blokační menšina ještě existovala. Pomáhali nám ji dávat dohromady Britové, Francouzi, Poláci, Maďaři, Slováci a Rumuni. Až se ale bude hlasovat o kádrování zdrojů v Evropské radě na úrovni premiérů, bude ji už velmi těžké složit. Britové v té chvíli už téměř jistě budou po brexitu mimo Evropskou unii. Velmi pravděpodobně odpadnou i Poláci. Ti se na summitu odmítli připojit k Novému zelenému údělu. S tím, že budou dál vyjednávat o podmínkách, za jakých by to udělali. Je zřejmé, že ty podmínky budou finanční. Poláci mají ze všech zemí Evropské unie nejtěžší cestu k bezuhlíkové ekonomice. Ve výrobě elektřiny jsou z osmdesáti procent závislí na uhlí. To bude ale v časech uhlíkové neutrality passé.

Poláci čekají na peníze

Potřebují proto kompletně předělat svoji energetiku. A očekávají, že jim to téměř kompletně zaplatí Evropská unie z dotací. Jadernou elektrárnu žádnou nemají a ani se ji nechystají stavět. Nejsou naším spojencem v atomové koalici. Z těch dotací na novou podobu energetiky, které z Bruselu očekávají, chtějí stavět především plynové elektrárny, částečně soláry a větrníky. V energetice proto budou spíš přirozeným partnerem Němců, kteří chtějí dostat plyn v taxonomii přinejmenším do neutrální kategorie. Obě země velmi silně investují do plynové infrastruktury. Poláci postavili nový terminál na zkapalněný plyn (LNG) ve Świnoujście. Počítají v rámci své energetické bezpečnosti především s nákupem plynu od Spojených států, které se díky břidlicovým plynům stávají čím dál větším vývozcem. Němci začali stavět Nordstream 2, další podmořský plynovod z Ruska, který velmi dráždí Američany. Ti proto uvalili sankce na firmy, které se na stavbě plynovodu podílejí. Polská vyjednávací pozice k Novému zelenému údělu tak bude přímo svázána s vyjednáváním o novém rozpočtu Evropské unie.

Visegrádská čtyřka jako celek není v energetice partnerem. V blokační menšině na taxonomii, kde nebude jádro jako čistý zdroj, nejspíš zůstanou Maďaři, kteří si od Rusů chtějí dát postavit novou atomovou elektrárnu Pács. A také Slováci, kteří dokončují nové bloky v elektrárně Mochovce. Až budou hotovy, převezme je od italského Enelu firma EPH českého miliardáře Daniela Křetínského, které patří celá společnost Slovenské elektrárne, jež Mochovce vlastní. Jenže ani Slováci nejsou příliš motivováni za jádro bojovat. Mochovce už taxonomie neprodraží a další elektrárny se stavět nechystají.

Osudné zaspání. Všichni ostatní stavějí

Skutečná jaderná koalice v této chvíli v Evropské unii neexistuje. Mezi zeměmi, které jádro využívají a chtějí využívat, totiž vede tvrdá linie. Ta odděluje ty, kdo už začali stavět a mají pro nové bloky zajištěné financování, na němž už to, jestli bude jádro zařazeno mezi čisté, nebo špinavé zdroje, nic nezmění. Nové jaderné elektrárny jim neprodraží. Do této skupiny patří Francouzi, Finové a Britové. Ve druhé jsou ti, kdo zaostali a včas nezačali stavět. A tady je sama izolovaná Česká republika. Za dobu, kdy nastoupil do vlády Andrej Babiš, nám ujel vlak. V roce 2014 kabinet, v němž byl ministrem financí, zrušil tendr na dostavbu bloků v Temelíně, který rozjela ještě předchozí vláda Petra Nečase. Od té doby, za celých těch dlouhých šest let, neudělal v přípravě nového výběrového řízení na dostavbu nových bloků vůbec nic. Jsme sami. Jsme v izolaci. A tak souboj o jádro jako čistý zdroj v taxonomii velmi pravděpodobně prohrajeme. Nikdo nám nezakáže nové bloky stavět. Když ovšem nebude jádro mezi čistými zdroji, vyjde jejich stavba i následný provoz velmi draho. Drahé bude financování stavby i pojistky.

Andrej Babiš přihlásil Českou republiku k závazku, o němž sám tvrdí, že ho bez jádra nedáme. V Evropské unii nyní tvoří jádro zhruba 25 procent výroby elektřiny. Závislost na něm se ale mezi jednotlivými zeměmi velmi výrazně liší. Atomové reaktory má čtrnáct z osmadvaceti zemí EU. Na jádru vůbec nejvíc závislou zemí na světě je Francie. Právě z atomových elektráren pochází 71,1 procenta její energie. I proto má jednu z vůbec nejnižších cen elektřiny v Evropě. Pro Francouze je jádro velmi silný zájem. Mají už rozestavěné nové bloky v elektrárně ve Flamaville. Ale další zatím nepřipravují. Proto pro ně v této chvíli není taxonomie zásadní. S klidem ji mohou nechat projít a doufat, že do chvíle, než by se rozhodli stavět další bloky, budou technologie i regualce v Evropě úplně jinde. Nemají potřebu s tím v nejbližších letech spěchat. Energie budou mít dost.

Evropskou jadernou dvojkou je s podílem 55 procent Slovensko. To je na tom jako Francie. Jak už bylo zmíněno, finišuje nové bloky v Mochovcích. Trojkou jsou s podílem 50,6 procenta Maďaři. I oni už připravují nové bloky v Pács, které bude nejen stavět, ale i financovat ruský Rosatom. Na něj se evropská taxonomie nevztahuje, navíc už jsou smlouvy o stavbě podepsány. Celá první evropská jaderná trojka má o svoji energetickou budoucnost postaráno. My jsme v úplně jiné situaci. Jaderná energie se nyní podílí na celkové výrobě elektřiny 32,4 procenta. Dalších zhruba 15 procent jsou obnovitelné zdroje. Jenže zbytek je povětšinou uhlí. Plynu máme proti jiným zemím menší podíl.

Na první pohled je jasně vidět, že bez jádra to nedáme. Bohužel svou zásadní roli nedal v Bruselu Andrej Babiš a vystavil nás obrovské energetické nejistotě.