Agrofert přijde o miliardu dotací, když Brusel nezmění názor

Stmívání nad Kostelcem

Agrofert přijde o miliardu dotací, když Brusel nezmění názor
Stmívání nad Kostelcem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Andrej Babiš vtrhl do krajiny eurodotací jako uragán a nejvíc se zaměřil na oblast zemědělských investic. Ofenziva miliardáře a premiéra v jedné osobě však stojí před krachem. Existuje řada argumentů, podle kterých přijde o víc než miliardu korun, ať už tím, že jeho holding Agrofert bude vracet vyplacené dotace, anebo tím, že nedostane ty, které se mu stát zavázal vyplatit. Část těchto argumentů pochází ze dvou auditů Evropské komise, i když druhý audit vláda dosud úspěšně tají (přinejmenším do uzávěrky toho čísla).

Nezaujatému pozorovateli berou dech úspěchy při luxování evropských stamilionů určených pro zemědělské investice, jaké zaznamenal v rozpočtovém období 2014–2020 holding Agrofert a premiér Babiš, který podle právníků Evropské komise holding ovládá. Investice do zemědělských a potravinářských podniků se rozdělují jako součást Programu rozvoje venkova, přitom probíhající rozpočtová sedmiletka pro ně rezervovala skoro devět miliard korun. Příslušná platební agentura se jmenuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a do konce minulého roku uzavřela se zemědělci a potravináři smlouvy na dotace za 6,6 miliardy. Dohody za 1,1 miliardy na padesát projektů si odnesli manažeři Agrofertu. Babiš tím získal větší podíl, než odpovídá velikosti jeho podniku. Hospodaří na třicetině zemědělské půdy v Česku, v boji o investice do soukromých podniků však podle průběžných výsledků dosáhl na šestinu. To znamená, že se o tyto dotace ucházel s větší agresivitou, případně že mu přálo ministerstvo zemědělství včetně fondu SZIF, když se určovaly dotační podmínky.

Penam, součást Agrofertu, peče ve velkém. - Foto: Profimedia.cz

Úspěchy Agrofertu v boji o investiční dotace zaujaly Nejvyšší kontrolní úřad. Prověřoval podporu investic potravinářských podniků do vývoje a inovací, která v období 2014–2020 dosáhne čtyř miliard, přitom podle zprávy z loňského června zjistil, že tři čtvrtiny z podpory jsou určeny velkým firmám. Ministerstvo zemědělství zvýhodňovalo giganty také tím, že jejich žádost o dotaci byla jednodušší než pro malé firmy. Nechtělo po žadatelích ani vysvětlit, proč se vývoj nových strojů a výrobních linek společnosti vyplatí. Nakonec úředníci rezignovali i na podmínku, že se má investovat do inovací, a spokojili se s tím, že firmy nakoupí přístroje běžně dostupné na trhu. Zpráva NKÚ se nezaměřila speciálně na Agrofert, přesto přinesla seznam šesti firem, které získaly dotaci přes 150 milionů. Do holdingu patří tři z nich, konkrétně Kostelecké uzeniny, Olma a Vodňanská drůbež.

Nejvyšší kontrolní úřad neprověřoval dalších pět miliard programu pro venkov, které na modernizaci svých provozů dostali zemědělci. Také v tomto případě se pozice velkých firem zlepšila. Do roku 2014 bylo možné žádat dotaci na projekty maximálně v hodnotě do 30 milionů, teď se strop zvýšil pětkrát. Toho v první řadě využívali manažeři Agrofertu zvláště ve velkých vepřínech a drůbežárnách, které provozují společnosti jako SPV Pelhřimov, Lipra Pork, Agropodnik Hodonín, Výkrm Třebíč, Vodňanské kuře apod.

Větší podporu velkozemědělců a potravinářů prosadila vláda také v Bruselu. Do roku 2014 směla česká strana doplácet maximálně čtvrtinu přidělené dotace, vládní vyjednávači však zařídili, že od roku 2014 to může být celá polovina. Zemědělci často tvrdí opak, přesto se tím Česko stalo dotačním rájem. Jak upozornil rovněž NKÚ, od nástupu vlády s účastí Babišova ANO se produkce mléka a hovězího masa dotuje nejvyššími částkami v Evropě s výjimkou Finů, kteří hospodaří za polárním kruhem. V podpoře vepřínů a drůbežáren nás předstihli ještě Rakušané a Slovinci.

Ministr zemědělství Miroslav Toman. - Foto: Profimedia.cz

Když úředníci ignorují kontrolky

Za dotačním úspěchem velkých firem v časech ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není nezbytné hledat přímý vliv Jurečkova kolegy a vicepremiéra Babiše. Není nutné ani zkoumat, že Babiš mohl přímo ovlivňovat pětičlennou dozorčí radu SZIF, kde v letech 2014–2016 zasedal šéf poslaneckého klubu ANO i Agrofertu Miroslav Faltýnek a kde dnes spolurozhodují vedle dlouholeté členky ANO dva bývalí pracovníci Agrofertu. Tlak velkých firem na přístup k vyšším dotacím v Česku existuje tradičně. Na druhé straně se vliv velkých agrárníků zvýšil, když se největší z nich dostal do vlády. V roli premiéra ještě jmenoval šéfem zemědělského resortu pátého největšího příjemce dotací Jiřího Milka a poté šéfa velkopotravinářské lobby Miroslava Tomana. Zároveň jsou velké dotace výhodné z pohledu úředníků. Právě po nástupu Jurečky a Babiše do vlády měli největší potíže s administrací tisíců drobných dotačních titulů z rozpočtového období 2007–2013, které se musely vyčerpat do roku 2015 a u kterých hrozilo, že propadnou. Pokud namísto stovky drobných podpor vyplatí jednu dotaci holdingu s kádrem účetních, půjde to v období 2014–2020 lépe.

Očekávání byrokratů se nenaplnilo. V části zemědělského programu zaměřené na investice byly do konce minulého roku, tedy za pět let ze sedmiletého rozpočtového období, vystaveny faktury jenom na dvě pětiny celkové dotační částky, přitom požadavky firem musí ještě schválit ministerstvo financí. Za nadcházející časový stres mohou především velké firmy, jejichž velké projekty potřebují delší lhůtu k dokončení. Největší příjemce Agrofert si nabral tolik dotací, že se do konce roku 2018 podařilo proplatit jen pětinu schválené podpory. Nakonec Agrofert způsobil největší karambol, který se stal námětem tajného auditu Evropské komise. Stejně jako veřejná auditní zpráva o průmyslových a ekologických dotacích popisuje podle ministra Tomana Babišův střet zájmů, který nastal po 9. únoru 2017, kdy začal platit příslušný český zákon. Od té doby nemají firmy z holdingu na dotaci nárok. A vzhledem k tomu, že jde o zdaleka největšího příjemce investičních dotací, do problému se dostal celý fond SZIF.

Šéf fondu Martin Šebestyán se pokusil případ bagatelizovat na tiskové konferenci. Nejde o víc než 63 milionů korun z projektů, o jejich podpoře byla s Agrofertem podepsána dohoda až po únoru 2017. Tyto peníze byly proplaceny, Evropská unie je může žádat zpátky, jiné škody však nehrozí.

Není divu, že ředitel Šebestyán vidí hlavní problém v pouhých 63 milionech. Analýza dotací pro Agrofert ukazuje, že novější projekty v hodnotě 52 milionů byly proplaceny až v letošním roce, tedy po výzvě evropského komisaře pro finance Günthera Oettingera, ať Brusel prozatím žádné dotace Agrofertu neproplácí. Češi platili, i když nevěděli, jestli jim Evropská komise tyto peníze někdy pošle, a tím ohrozili státní rozpočet. Tím ovšem odpovědní úředníci překročili hranici, za kterou už mohou nést trestní odpovědnost. O dotaci rozhoduje SZIF, ovšem podezření se nevyhne ani ministerstvo financí, které peníze na problematické projekty Agrofertu do fondu bez námitek odeslalo.

Bez znalosti tajného auditu není možné přesně popsat trestněprávní rozměr dotací pro Agrofert, obecnější popis však ukazuje, do jakého stresu dostal premiérův střet zájmů obyčejné úředníky, kteří často dělají pouze to, k čemu je vyzvou nadřízení. „Úředníci vždy zastaví každou agendu, pokud hrozí i ten nejmenší problém. Teď svítilo hodně kontrolek, a přesto peníze vypláceli. Někdo je musel hodně tlačit,“ komentuje postup zemědělského fondu jeden z ministerských úředníků z předbabišovského období.

Evropský precedent Babiš

V případu investičních dotací pro zemědělské a potravinářské firmy Agrofertu nejde jen o 63 milionů. Z registru smluv vyplývá, že po únoru 2017 byly s Agrofertem podepsány smlouvy na podporu ve výši 660 milionů (pokud se nepočítá sedm projektů, které koncem minulého roku uspěly ve výběrovém řízení). Z této částky bylo neoprávněně proplaceno 63 milionů a pořád zbývají investice za 600 milionů, které ještě nebyly dokončeny, a Agrofert je tedy zatím nechtěl proplatit. Podle pravidla, které teď stanovil ředitel Šebestyán, to stejně půjde nejdříve ve chvíli, kdy Evropská komise změní verdikt o střetu zájmů premiéra. K tomu ovšem nemá Brusel důvod.

Může být ještě hůř. Ředitel Šebestyán předpokládá, že Babišův střet zájmů vadí pouze u projektů, které byly podepsány po únoru 2017. Dotace na projekty za téměř půl miliardy, které byly schváleny před tímto datem, se proplácet mohou, a proto také byla letos proplacena dotace na modernizace drůbežích farem ve Dvořisku, Žádovicích, Rohatci, Pánově, Záhorkově a Labských Chrčicích, které patří společnosti Vodňanské kuře, i stáje firmy Lipra Pork v Libřicích a Libichově v celkové hodnotě 100 milionů. K této právní úvaze nemá ředitel SZIF žádný precedent, protože evropské nařízení o střetu zájmu se v současné podobě používá poprvé. Vždy však platilo pravidlo, že výdaje musejí být „způsobilé“, a způsobilost výdajů se hodnotí právě ve chvíli, kdy se peníze posílají. SZIF proplácí faktury Agrofertu za investice až po únoru 2017. Tím vzniká riziko, že holding přijde i o půlmiliardu určenou na starší projekty. Z toho bylo 350 milionů již proplaceno a státní fond by je měl žádat zpátky. Mezi oběma možnostmi každopádně teprve rozhodne Evropská komise.

Případ investičních dotací zatěžuje zvlášť Agrofert. Fakticky čeká na jediný verdikt Evropské komise, který v jednom okamžiku buď potvrdí, nebo zruší jeho nárok na miliardu dotací. Takový výpadek může zkomplikovat život i Babišovu gigantu. Proto není divu, že Agrofert úředníky varuje. „V oblasti dotací jsme se ve všech případech vždy řídili pravidly, která byla v dané době platná, a české úřady nám náš postup potvrzovaly, nebo nás upozornily na chyby, které jsme vždy opravili a akceptovali,“ uvádí v oficiálním prohlášení. Jinými slovy to znamená, že český stát za dotace pro Agrofert fakticky ručí.

Z pohledu tuzemských daňových poplatníků by byla chyba, kdyby ministerstvo zemědělství nezačalo okamžitě pracovat na přípravě náhradních projektů, které by třeba pomohly oslabit dopady sucha. Brusel může dotace pro Agrofert stornovat, to však nutně neznamená, že Česko o ně přijde, pokud včas, tedy nejpozději do roka, nabídne jinou možnost, jak peníze utratit.