Rozšíření NATO o balkánské státy ohrožuje bezpečnost a stabilitu na Balkáně. Ve svém pondělním projevu před bosenským parlamentem to řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Zvláštní pozornost ruská politička věnovala Černé Hoře, která do Severoatlantické aliance vstoupila loni, a Makedonii, která na členství aspiruje.

"Skutečnost, že Černá Hora vstoupila do NATO, prakticky proti vůli poloviny občanů, je nejzávažnějším porušením principů moderní demokracie," řekla Matvijenková s tím, že se Makedonie pokouší o stejně "nebezpečný experiment". "Tento krok vede pouze k další destabilizaci situace v regionu a podlamuje systém evropské bezpečnosti," zdůraznila.

Vlády západních států naopak vidí vstup balkánských zemí do NATO a EU jako nejlepší cestu k zachování míru a stability v regionu, kterým po rozpadu Jugoslávie v 90. letech deset let zmítala série válečných konfliktů.

Černá Hora vstoupila do NATO loni a stejně jako Srbsko doufá, že se v roce 2025 stane členskou zemí EU. Chorvatsko vstoupilo do EU v dubnu 2009.

Černá Hora i Makedonie vyhostily kvůli aféře kolem otravy bývalého ruského agenta v britských službách Sergeje Skripala a jeho dcery ruské diplomaty. Kreml poté vyhostil černohorského diplomata a předvolal si zaměstnance makedonské ambasády.

Srbští nacionalisté a ruští agenti podle černohorské prokuratury plánovali spáchat atentát na tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče při pokusu o převrat vpředvečer voleb v roce 2016. Plánovaný puč měl zabránit Černé Hoře ve vstupu do NATO. Kreml označil obvinění za absurdní.

Bosna a Hercegovina chce zahájit předběžné kroky pro vstup do NATO, ale členství v alianci blokují bosenští Srbové, kteří za hlavního spojence považují Rusko.

V polovině března bosenské úřady z bezpečnostních důvodů zakázaly vstup na území Bosny a Hercegoviny šéfovi ruského motorkářského klubu Noční vlci Alexandru Zaldostanovovi, který je na sankční listině Spojených států i Evropské unie za aktivní podporu ruské anexe Krymu.