Příští týden začíná nový školní rok a letos mají ředitelé kromě běžných provozních problémů navíc několik výrazných starostí. Jde především o ceny energií, které straší v souvislosti s blížící se zimou domácnosti a firmy, školy nejsou výjimkou. Podle odborů rozhodně není reálné, že by školy mohly větší částky ušetřit na topení. Školy by měly podle ministra školství Balaše dostat podporu od státu na úhradu energií. Peníze by měl získat jejich zřizovatel. Další věcí je nástup dětí z Ukrajiny do škol na plnohodnotný školní rok. Podle vyjádření MŠMT pro Echo24 se nicméně v této souvislosti nenaplní nejhorší scénář.

Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby se v rámci úspor ve školách vytápěly třídy jen na 19 stupňů, zatímco na chodbách by mohlo být jen 15 stupňů. Podle řady kritiků nicméně něco takového nicméně není řešením. Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Markéta Seidlová pro Echo24 uvedla, že jde o absolutní nesmysl, který akorát ohrožuje zdraví dětí. Navíc i hygienici vyzývají k větrání prostor, takže ve třídách by byla reálně ještě větší zima.

„Děti by mohly sedět v mikinách a bundách, ale to vydrží dva dny, možná tři. Ale nemůže jít o normu. Česká vláda se vydala cestou nejmenšího vynaloženého úsilí, které ale my nemůžeme přijmout,“ řekla pro Echo24 Seidlová. „Je to naprosto kontraproduktivní, děti pak budou nemocné, rodiče s nimi budou muset být doma a to ekonomiku zase výrazně ochromí,“ dodala Seidlová.

Regulovat teplotu je podle ní možné maximálně v tělocvičnách, kam si mohou vzít děti teplejší sportovní oblečení. „Naopak nic podobného si nelze představit ve školkách, kde děti sedí prakticky neustále na zemi,“ uvedla Seidlová. Provoz škol, tedy například i vytápění, hradí zřizovatelé, což jsou v případě mateřských a základních škol většinou obce, v případě středních a speciálních škol pak kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) minulý týden uvedl, že regulace teplot ve školách vůbec ničemu.

„My prostě pro zajištění všech svých veřejných služeb potřebujeme topit a svítit,“ uvedl Netolický s tím, že by asi nejvíce obcím a krajům pomohlo zastropování cen energií, k čemuž se ale ministerstvo nechystá. „To je pro nás velmi nemilá zpráva,“ uvedl Netolický. Starostové ze Svazu měst a obcí už hovoří o tom, že bude nutné pozastavit například některé investice, které snesou odklad, například do vybavení nebo rekonstrukcí.

Ministr Balaš nicméně uvedl, že MŠMT počítá s tím, že prostřednictvím zřizovatelů budou školy získávat finanční prostředky právě proto, aby zvýšenou sazbu energií zvládly. „Nebude to program studená sprcha či otužování do škol, ale skutečně podpora energií. Zvládnutelné by to být mělo,“ uvedl ministr. Podle něj bude nezbytné kvůli drahým energiím rozpočty škol podpořit.

Fotovoltaika či LED technologie

Tiskový mluvčí Středočeského kraje David Šíma pro Echo24 uvedl, že na pokrytí nákladů na provoz organizací a budov v majetku Středočeského kraje se poskytuje každé organizaci paušální částka a dodal, že kraj má energie zakoupené do konce roku, v nejbližší době se bude řešit nákup pro příští rok.

„V rámci schváleného rozpočtu Středočeského kraje byla vyčleněna specifická rezerva právě na úhradu navýšených cen energií. Současně již v dubnu tohoto roku zastupitelé souhlasili s rozdělením zůstatku hospodaření z minulého roku, konkrétně také s posílením prostředků na právě úhradu navýšení cen energií (pro krajský úřad i zřízené příspěvkové organizace) o 250 milionů korun,“ popsal pro Echo24 Šíma s tím, že další posílení prostředků však přirozeně do budoucna nelze vyloučit.

„Intenzivně se také věnujeme realizaci opatření právě na úsporu energií, a to také u našich příspěvkových organizací, mimo jiné právě u škol. Rada kraje již v březnu schválila seznam celkem 105 objektů pro řešení energetických úspor,“ řekl Echu Šíma. „Opatření přijdou na téměř 960 milionů korun, kdy v souhrnu je úspora po zavedení opatření odhadována na téměř 50 milionů korun ročně. Součástí většiny řešení vedoucích k energetickým úsporám je například instalace fotovoltaického systému či výměna osvětlení za LED technologie,“ dodal.

Seidlová pro Echo24 uvedla, že pokud ruský prezident Vladimir Putin vypne plyn, tak v minulosti by se zareagovalo třeba týdnem „uhelných prázdnin“. Dodala, že by se školy měly považovat za stejně kritickou infrastrukturu, jako jsou třeba nemocnice a neměly by vůbec být ze strany státu v souvislosti s energetickou krizí omezovány.

UK a MUNI: V extrémním případě dílčí on-line výuka

Vysoké školy by mohly podle předběžných plánů v nejčernějším scénáři pozměnit harmonogram akademického roku, aby se nevyučovalo v nejchladnějších měsících, ve hře by mohl být také krátkodobý návrat k on-line výuce nebo apely, aby se zaměstnanci a studenti teple oblékaly. Shodly se na tom pro Echo24 Univerzita Karlova a brněnská Masarykova univerzita.

Marcela Uhlíková z Oddělení vnějších vztahů Univerzity Karlovy pro Echo24 uvedla, že univerzita si je vědoma komplikací, které mohou v důsledku nedostatku energií nastat. „Na předpokládané změny podmínek se snažíme připravit. 17 fakult a 13 dalších součástí univerzity je situováno ve velkém množství objektů různého stáří, charakteru i vybavení,“ popsala Uhlíková. „Jde především o opatření v systému vytápění, jako je snížení minimálních teplot pro vytápění učeben a kanceláří, výraznější snížení teplot na chodbách a komunikačních prostorech. S tím souvisí výměny termostatických ventilů a další opravy vytápěcího systému umožňující úspornější režim vytápění, vyladění optimálního chodu klimatizace a vzduchotechniky,“ dodala.

UK rovněž počítá s výměnou svítidel za úspornější, přičemž je nutno poznamenat, že na řadě míst výměna již dříve proběhla. Konkrétně ku příkladu svítidla na rektorátu jsou již dnes ze 60 procent osazena LED zdroji, podobně je tomu již nyní na řadě fakult, i tam jsou instalována úsporná svítidla.

„Zvažujeme rovněž omezení nebo úplné vyloučení zbytných drobných elektrických spotřebičů. Dále s opatřením k zavedení úsporného režimu v nočních hodinách a o víkendech, opatření ke snížení spotřeby teplé vody apod. Stejná opatření se týkají i provozu kolejí a menz. Pochopitelně apelujeme na studenta i zaměstnance, kdy jim opakovaně připomínáme nutnost energeticky úsporného chování,“ vysvětlila Uhlíková s tím, že UK je pro případy extrémně nízkých teplot připravena na další případná nezbytná opatření. V krajní situaci může jít i o výuku v některých vhodných studijních programech dílčím způsobem v on-line režimu.

Tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot pro Echo24 uvedl, že rektorát si je vědom náročnosti nadcházející zimy a rovněž v krajním případě počítá s možností on-line režimu, v první řadě ale spustí jiná opatření. „Aktuálně se v této problematice nacházíme ve stádiu interních úvah, které obsahují teoretické návrhové varianty energetických úspor jako je např. doporučení využívání home-office režimu, pracujeme se skutečně širokou škálou možností. Zaobíráme se i možností vytvoření tzv. energetických regulačních stupňů, uvažujeme i nad interní osvětovou komunikací, kdy by mohlo být formou newsletterů doporučeno zaměstnancům i studentům při odchodu z kanceláří a kolejí vypínat monitory počítačů,“ uvedl Sajbot. Poukázal na to, že MUNI má 10 fakult a studuje a pracuje v ní celkem cca 40 tisíc lidí, proto je situace složitá.

„Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do online režimu fungování univerzity. Díky covidu jsme v této oblasti zkušenější, víme, že tyto věci umíme udělat, navíc jsme na takovou možnost technicky vybavení,“ řekl pro Echo24 Sajbot s tím, že nový akademický rok začne na Masarykově univerzitě určitě 12. září standardně, vše ostatní jsou zatím úvahy.

Počty ukrajinských dětí nenaplní černé scénáře

Do mateřských, základních a středních škol po celé zemi v září nastoupí i desítky tisíc ukrajinských dětí. Některé z nich už do nich chodily v minulém školním roce poté, co opustily svou zemi po napadení ruskou armádou, pro část to bude premiéra. Přesné počty budou školy, samosprávy a ministerstvo školství upřesňovat v září. Ve většině krajů budou kapacity škol zřejmě dostatečné a děti tam začlení do běžných tříd. Tam, kde je míst málo, hlavně ve středních Čechách či Praze, vznikly speciální třídy a adaptační skupiny. O pomoci ukrajinským žákům a studentům v Česku jednal v tento týden v Kyjevě ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Sešel se i se svým ukrajinským protějškem Serhijem Škarletem.

Podle vyjádření mluvčí MŠMT Anety Lednové pro Echo24 školy nyní aktualizují data, která se týkají počtu dětí z Ukrajiny, které nastoupí od nového školního roku do českých škol. „Již nyní lze říct, že rozhodně nebudou naplněny krizové scénáře z první poloviny tohoto roku, které předpovídaly příchod až 130 tisíc ukrajinských dětí,“ dodala Lednová.