Současná vláda vyniká naprostou neschopností cokoliv systematického zorganizovat. Výsledkem té neschopnosti je nejvíc obětí covidu na počet obyvatel v civilizovaném světě (a to i když se do něj připočte třeba rozvíjející se Brazílie) a téměř nejdéle zavřené školy v Evropě. Ta organizační neschopnost se nejdřív projevila u testování a trasování, pak u očkování a teď ji sledujeme u dost zoufalého pokusu o otevření škol.

V pondělí se do tříd vrátil jen zlomek dětí. Polovina žáků prvních stupňů základních škol a předškoláci v mateřských školách. Ta druhá půlka nejmladších školáků má jít příští týden. A takhle mají pravidelně rotovat. Vrátili se s podmínkou testování antigenními testy. Za tímto účelem vláda vedle čínských testů LEPU, které před ní vyzkoušelo už Rakousko, centrálně nakoupila ještě neprověřené levné testy Singclean. Ty se nepořídily proto, že by byly kvalitní a spolehlivé, ale jen proto, že byly nejlevnější.

Ve školách se testovalo v případě zájmu i za přítomnosti rodičů, kteří žádné testy mít nemuseli. Celé to testování vypadá jako velká potěmkináda. Alibismus, aby si někdo troufl školy alespoň částečně otevřít.

To, že vládní epidemiologové testům vůbec nevěří, se projevuje v naprosto zvrácených pravidlech otevírání škol. Proč děti musí mít i nadále roušky, když do školy chodí jen ty s negativními testy? Tedy ty prověřené. Proč se musí i nejmladší děti chaoticky střídat, když jsou přece testované, a tedy prověřené? Proč se nemůžou s testováním vrátit do školy i žáci druhého stupně základních škol, škol středních a vysokých? Když se přece testuje, ne? Když mám všechny otestované, tak přece oddělím negativní od pozitivních, které pošlu do karantény, a nemusím hrát nesmyslnou hru na omezení sociálních kontaktů.

Odpověď přišla v úterý. Počet dětí s pozitivním testem byl minimální. Podle školských asociací byl v průměru jeden pozitivní v každé padesáté škole. Pražský primátor ohlásil, že z 50 tisíc školáků v metropoli mělo pozitivní test dvacet. Ze 13 264 zaměstnanců škol pět. To jsou naprosto zanedbatelná čísla. Nesrovnatelná ani se sousedním Rakouskem, kde se v únoru začalo testovat ve školách právě čínskými antigenními testy LEPU.

Vysvětlení jsou jen dvě. Buď jsou testy vysoce nespolehlivé a celé testování je jen alibistická šaškárna. Nebo je skutečně nákaza mezi dětmi tak minimální, že se dlouhé měsíce držely zbytečně zavřené doma. I vzhledem k počtu celkových pozitivních testů v zemi je výskyt ve školách nápadně nízký.

Oba dva ty scénáře ukazují neschopnost této vlády udržet v epidemii otevřené školy. Teď jsou jen dvě řešení. Buď bude vláda odvážná, uvěří testům a bez dalších odkladů otevře všechny školy.

Nebo si to bez masového testování netroufne, pak zbývá jediná cesta. Začít ve školách masově využívat spolehlivé PCR testy. Pokud by to bylo formou poolingu jednou týdně, cena nebude vyšší než za dva antigenní testy. Regionální politici z Prahy i dalších měst už ministrovi zdravotnictví posílají projekty na masové PCR testování ve školách. S ním se dají okamžitě bez rotací a bez roušek otevřít všechny školy. Předem se to dá vyzkoušet na pilotních projektech, které už ministrům i premiérovi leží na stole.

Jen to někdo musí rozhodnout a zorganizovat. Konkrétně nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Pokud jsou pro vládu otevřené školy nejvyšší priorita, není pro pana ministra vyšší prioritou než takové testování zařídit. Nebo sebrat odvahu, uvěřit tomu, že děti nejsou riziko, a otevřít školy bez testů. Zkusit kvalitní testování je ale dobrá příprava na to, jak příště školy nechat otevřené i v případně plně rozjeté pandemii.