Vláda Andreje Babiše zvolila při záchraně ekonomiky před následky koronavirového vypnutí zvláštní taktiku. Místo aby pomohla udržet hospodářství v chodu přímou plošnou pomocí firmám především tím, že jim ve velké míře odloží a případně rovnou promine daně a sociální pojištění, tlačí svými rozhodnutími do pomoci soukromé firmy. Žádá po nich, aby odkládaly svým věřitelům splátky nebo nájmy. První na ráně byly banky. Ty se poslední březnovou neděli dozvěděly až z televizního vystoupení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že vláda chystá moratorium na splácení všech úvěrů a hypoték na šest měsíců. Všeobecné. Nikdo by o nic nemusel žádat. Splátky by se odkládaly všem bez ohledu na to, zda je koronavirová krize zasáhla a zda vůbec něco odkládat chtějí. Po třech dnech jednání z toho nakonec vyšel kompromis. Banky podle rozhodnutí vlády musejí odložit splátky každému, kdo o to požádá a podepíše čestné prohlášení. Kabinet už se v té chvíli vlamoval do otevřených dveří. Banky už zhruba deset dní odklady nabízely a měly jich sjednáno kolem sta tisíc. Vláda se nutila tvrdou regulací někam, kam vůbec nemusela, místo toho, aby masivně pomáhala z veřejných zdrojů. Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny, banky s největším podílem na českém trhu, v rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jaký dopad může mít na banky koronavirové vypnutí ekonomiky.

Banky se ostře vymezily proti původnímu návrhu moratoria na splátky všech úvěrů a hypoték v zemi.

My jsme se proti ničemu nevymezili. Nebylo proti čemu se vymezovat. Ve chvíli, kdy ministryně financí ohlásila v debatě všeobecné moratorium, vůbec nic takového neleželo při jednáních na stole. Proto jsme se proti tomu ani nemohli vymezit.

Vy jste vůbec nevěděli, že ministryně Schillerová moratorium chystá?

Deset dní předtím, než to v neděli vyhlásila v televizi, jsme společně s ministerstvem financí přes Českou bankovní asociaci pracovali na parametrech odkladů splátek úvěrů. Směřovali jsme k plošné pomoci těm, kdo byli koronavirovou krizí ekonomicky zasaženi. Nějak jsme to zformulovali a poslali jsme to jak premiéru Andreji Babišovi, tak ministryni financí Aleně Schillerové. A také ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. Poslali jsme to i do České národní banky. Dohodli jsme se na společném stanovisku v České bankovní asociaci.

Proč, když už se po řadu dní jednalo o podobě moratoria, ministryně financí najednou bez konzultace s kýmkoli, bez toho, aby to oznámila těm, kterých se to týká, a probrala s nimi, jaké to bude mít dopady, vystřelila embargo v televizi?

Na to se musíte zeptat jí. Z jednání přitom znala přesné a jasné argumenty, proč by se mělo pomáhat jen těm, kdo jsou skutečně koronavirovou krizí zasaženi. Věděla, že nedává žádný smysl odpouštět bez toho, aby o to požádali, splátky těm, kdo to vůbec nepotřebují. Aniž by aspoň tou žádostí o odklad vyjádřili zájem, že vůbec nějak pomáhat potřebují. Ten smysl nám opravdu nedocházel. V této chvíli nestojí celá ekonomika, nejsou zasaženi všichni. Firmy a lidé, kteří fungují, můžou od bank potřebovat úplně jiné financování. To je, jako kdybyste dávala léky někomu, kdo je vůbec nepotřebuje. (Podle průzkumu agentury Ipsos pro konkurenční Komerční banku chce o odklad splátek hypoték nebo úvěrů požádat zhruba 34 procent lidí a firem. Zbývajících 66 procent zájem nemá. Pokud by prošel původní návrh ministerstva financí na odklad všem, nesplácely by ani dvě třetiny firem a lidí, kteří se zasaženi zatím necítí a o odklad splátek žádat nechtějí. – Pozn. red.)

Komu je potřeba pomáhat?

Pomáhat je třeba těm, komu současná situace skutečně zkomplikovala schopnost splácet. A to pomáhat nebyrokraticky, rychle a velmi adresně. My potřebujeme, aby dlužníci, ať už občané, nebo firmy, byli schopni velmi jednoduše svou vůlí vyjádřit, že se cítí situací zasaženi. A aby prohlásili, že chtějí být zařazeni do programu odkladu splátek. Banky jsou připraveny splátky odkládat a velmi rychle ten odklad vyřídit. Pomáhat je potřeba rychle. Už mám více než deset dní zkušeností s reálným fungováním, protože jsme byli na bankovním trhu jedni z prvních, kteří ten odklad nabízeli.

Jak se z vašeho pohledu pozná, kdo je zasažený?

Je vyhrocená doba. A v té době musíme přistoupit na to, že pokud má ten dlužník pocit, že současná situace ovlivnila jeho schopnost splácet úvěr, tak se může do programu odkladu splátek přihlásit. Stačí na to čestné prohlášení, že se cítí zasažen. Na našich webových stránkách je jasný formulář. V něm žadatel zaškrtne jednu z možností, jak byl zasažen. Dejme tomu, že se třeba zavřela restaurace, kde dotyčný člověk pracoval. Nebo se musí kvůli zavřeným školám starat o děti a nemůže pracovat. Pak se spouští celá mašinerie žádosti o odklad splátek. Je to vlastně velmi jednoduché.

Po svých klientech nežádáte žádné doklady? Žádné neschopenky, potvrzení o uzavření firmy, o ošetřovném?

Ne, nežádáme, jen to čestné prohlášení. Odklad vyřizujeme v horizontu jednoho dvou dnů. Mezi bankami ale můžou být rozdíly, mluvím pouze za Českou spořitelnu. Když to srovnáme se zdravotním systémem, tak je to, jako bychom se považovali za jednu z těch fakultních nemocnic. Máme na vyřizování velkou kapacitu a umíme se s tím dobře vyrovnat. Menší nebo střední banky, které jsou na úrovni krajských nemocnice, můžou mít kapacity na vyřizování žádostí omezené. Ale aby bylo jasno, pořád se bavíme o řádu několika málo dnů. Nebavíme se o týdnech nebo měsících. Máme zkušenost, že pokud jsou lidé zodpovědní, tak žádají o odklad splátek až od dubna, někteří dokonce až od května. Musím říct, že většina našich klientů velmi zodpovědná je. Velmi zodpovědně sledují, jak jsou na tom s penězi, a vidí, co jsou schopni ještě utáhnout.

Pro pořádek se zeptám, i když předpokládám, že ten odklad se dá vyřídit elektronicky. Nikdo nikam nemusí chodit. Je to tak?

Máme to plně digitalizované. Ale není to jediná možnost. Samozřejmě že lidem, kteří si ještě na digitální bankovnictví nezvykli, umožňujeme vyřídit odklad i na našich pobočkách. Pořád jich máme i v karanténě otevřených téměř tři stovky.

Od chvíle, kdy se vyhlášením všeobecné karantény vypnula ekonomika, se debatuje o finančních následcích. Včetně dopadu na banky. Potřebuje Česká spořitelna v této chvíli něco od vlády nebo České národní banky?

Česká národní banka už uvolnila regulaci, takže na ty úvěry, u nichž odkládáme klientům splátky, nemusíme vytvářet dodatečné rezervy a nemusíme je vykazovat jako problematické. O úpravách regulace bank se jedná nejen u nás v České republice, ale také na úrovni Evropské unie. Evropská bankovní autorita (EBA) vydává nová pravidla a také z nich vychází, jak máme úvěry s odkladem splátek vykazovat. Myslím, že i tady to míří velmi racionálním směrem. Vyvíjí se to postupně v řádu dnů. Také to není všechno najednou. V této situaci se tomu ale nikdo nemůže divit. My už teď máme s Českou národní bankou jako s regulátorem shodu, jak na takové úvěry s odloženými splátkami pohlížet. Myslím si, že to budeme s veškerou zodpovědností schopni zvládnout.

Jak dlouho?

Tou neznámou pro nás pro všechny je samozřejmě doba trvání toho současného stavu, kdy je vypnutá ekonomika. Nikdo neví, jak dlouho bude trvat karanténa. Jak dlouho bude trvat nouzový stav. A jak úspěšná bude potom rekonvalescence ekonomiky. Proto jsme připraveni se tomu velmi dynamicky přizpůsobovat. Dnes počítáme s tím, že současný stav může trvat tři měsíce. Hodně bude záležet na tom, jak lidé a firmy, žádající o odklad splátek, budou vnímat, že je jejich problém hluboký. Ale jsme připraveni velmi pružně pracovat v čase. Máme značný manévrovací prostor a vycházíme klientům vstříc.

Myslím, že lidi také zajímá, jak se odklad splátek promítne do jejich spolehlivosti jako dlužníků. Dostanou záznam do registru dlužníků jako nespolehliví plátci?

V této chvíli se záznam do registru nespolehlivých plátců nedělá. I pokud by náhodou vznikl, tak bude pouze dočasný. Jen se administrativně označí, že na příslušném úvěru nebo hypotéce je dohodnut odklad splátek.

Stát nabídl firmám, které se dostaly do problémů, úvěry z programu Covid, které vyřizuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podnikatelé si stěžují, že je to byrokraticky velmi náročné. Na vyřízení se čeká dost dlouhou dobu. Stát prostě není schopen to rychle vyřizovat. Připravujete nějaké vlastní záchranné úvěry pro ty, kteří jsou a budou postiženi vypnutím ekonomiky?

Musíte ty věci vnímat v nějaké posloupnosti. V první vlně se vláda a všichni ostatní starali především o zdraví lidí. O zdravotní pomůcky, kapacitu nemocnic, testování. Teď to vystřídala druhá vlna záchrany, kdy se debatuje o ekonomických opatřeních. Některá z nich už vláda schválila. Kurzarbeit, ošetřovné pro ty, kdo se kvůli zavřeným školám musejí starat o děti. Teď to moratorium splátek. Paralelně s tím se řeší i to, jak se nalijí peníze do ekonomiky. Buďme tomu rádi. Firmy ty masivní finanční injekce v současné době velmi potřebují. Jasně, objevují se u toho chyby, které se v médiích hodně probírají. Že to není plošné. Že se dlouho čeká. Že Českomoravská záruční a rozvojová banka nestíhá. To se všechno dořeší. My jsme už tento týden schopni velmi pružně administrovat program státních půjček Covid II.

Vy to vyřizujete za stát?

Budeme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ladit styl vyplácení těch státních půjček. Aby se to dělalo přes komerční banky. Všechny ty žádosti o státní pomoc by samozřejmě záruční banku zahltily. Je tam pracovní skupina, která je velmi dělná a je schopná to rychle zpracovat. Možná to nebude zítra. Ve chvíli, kdy bude ten program připraven, tak budeme schopni státní pomoc firmám velmi rychle vyřizovat.

Český podnikatel dnes musí dva dny vyplňovat papíry. Pak mu od Českomoravské záruční a rozvojové banky přijde jen oznámení, že jeho žádost byla zaregistrována. A přestože je hodně zasažený a má třeba zavřený obchod nebo továrnu, nemá jistotu, že mu vůbec stát pomůže. Německý nebo britský podnikatel má do druhého dne vládní pomoc na účtu. Podle vás se situace změní, když to začnou za stát vyřizovat soukromé banky?

Jak už jsem řekl, jsme něco jako, obrazně řečeno, ta fakultní nemocnice. Máme personál i technologie to velmi rychle vyřizovat. Pro podnikatele by bylo komfortnější, kdyby ty státní půjčky vyřizovaly komerční banky, které dnes umějí být výrazně rychlejší.

Změnila karanténa chování lidí? Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer v Hospodářských novinách upozornil, že po startu karantény začali lidé vybírat víc hotovosti už ten první krizový víkend.

Lidé se zatím chovají stejně. Víceméně disciplinovaně. Adekvátně situaci.

Vybírají si víc hotovosti?

Ty zvýšené výběry hotovosti zaznamenaly první víkend po začátku karantény skoro všechny banky. Já jsem si to vysvětlil dvěma důvody. Teď to vypadá, že se výběry hotovosti stabilizovaly na běžné úrovni.

Čím jste si to vysvětlil?

Ten první víkend po vyhlášení karantény byl víkend po výplatě. A to vždycky dochází k větším výběrům hotovosti. Lidé po výplatách nejen víc utrácejí, ale tradičně si také vybírají víc hotovosti. Zároveň začala platit karanténa. Takže lidé se kromě trvanlivých potravin určitým způsobem předzásobili i hotovostí.

A uklidnilo se to stejně jako vykupování trvanlivých potravin?

Ano, dnes už se výběry vrátily víceméně do normálního stavu před vypuknutím koronavirové krize. Nemáme vůbec žádný pocit paniky. Jak jsem řekl, lidé jsou disciplinovaní. Nejenom co se týká nošení roušek. I ke svým závazkům přistupují zodpovědně. Dělají si nějakou finanční rozvahu, jak na tom v příštích měsících asi budou. Dělají si přehled, jak na tom jsou, a následně žádají o odklad splátek. To je naprosto správné a zodpovědné chování. Každý by si měl udělat nějaký přehled svých závazků. Pokud vidí, že jeho finanční situace se hodně změnila k horšímu, měl by se spojit se svou bankou a řešit to. A to co nejdřív. Nebo minimálně avizovat, že očekává problém. Tohle samozřejmě platí za každé situace a dvojnásobně to platí teď v době krize.

Když začala karanténa, v obchodech se projevila nechuť k přijímání hotovosti. Obchodníci se báli, že především bankovky mohou být infikované. Prodavači se rovnou ptali, jestli lidé budou platit kartou. Nepřímo je k tomu nabádali. Některé doručovací služby žádají výhradně platbu kartou. Nepřispěla právě tato okolnost k návratu výběrů hotovosti na normální úroveň?

Oba ty dva trendy se potkávají. Ale podle informací, které máme o chování našich klientů, se skutečně ve srovnání s normálním provozem před karanténou v poměru plateb a výběrů hotovosti a platbou kartami nic zásadně nemění. Tím, že jsou zavřené obchody a restaurace, je celkový objem těch plateb samozřejmě menší.

Řada ekonomů očekává, že po krizi výrazně posílí nákupy na internetu a přijde odliv zákazníků z velkých obchodních center. Lidé si v karanténě zvyknou na to, že nakupovat z domova on-line je pohodlnější. Co myslíte, přinese koronavirus ústup hotovosti?

Ale to není nový trend. Sledujeme to už delší dobu. Po týdnech zavřených obchodů to samozřejmě může zesílit.