Bytová krize způsobená nedostatečnou výstavbou jen tak neskončí. Na vině je kromě nefunkčního stavebního zákona také pokoronavirová doba plná zdražování a vysoké poptávky. Ceny totiž razantně poskočily i ve stavebnictví, kde je nedostatek materiálu, který se navíc prodražuje. Na vině je kromě výpadku dodávek materiálu i nedostatku pracovníků i špatné počasí. Negativně se to promítá v zastavení některých developerských projektů a i běžným lidem se prodražuje stavba domů.

Koronavirová krize sice pozvolna končí a ekonomika se začíná rozbíhat, přesto se spousta oblastí potýká s velkými problémy. Kromě rostoucích spotřebitelských cen kleslo stavebnictví za první čtyři měsíce letošního roku o pět procent. Zejména se meziročně propadlo pozemní stavitelství o 5,4 procenta, kam spadá výstavba bytů, kanceláří, skladů či průmyslových hal.

Podle stavařů chybí nyní hned několik surovin. Patří mezi ně dlažby, sanity nebo obklady. Důvodem je nedostatek pracovníků, ale také složitá pocovidová doba, kdy některé trhy ještě nefungují jako ve standardní době. Negativně se také promítá přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, před čímž varovali odborníci v loňském roce při uvalení prvních lockdownů.

Na klesajícím stavebnictví je ale také patrný nedostatek pracovníků. Zejména těch ze zahraničí. „Stavebnictví jako celek ovšem stále naráží na zoufalý nedostatek vhodné pracovní síly, zejména agenturních pracovníků z Ukrajiny, Balkánu a dalšího zahraničí. Ti odešli loni v souvislosti s propuknutím pandemie a zatím se nevrací. Paradoxně tak přetrvává situace, kdy český stát platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu –, se pracovní síly nedostává,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Stavební úřady pak vydaly v dubnu necelých 8 tisíc stavebních povolení, což je o 13,5 procenta více než před rokem. Tehdy ale docházelo k utlumení činnosti zejména kvůli koronavirové nákaze. Hodnota nově povolených staveb pak narostla o 8,8 procenta na 37,6 miliardy korun.

Vyšší ceny ve stavebnictví se ale negativně promítnou zejména u běžných lidí, kteří zaplatí za byty a domy vyšší částku. „Na některé typy stavebních materiálů se stojí fronty jako za minulého režimu. To prodražuje realizaci staveb, což v konečném důsledku bude tlačit na růst cen na realitním trhu,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na realitním trhu je tak z těchto důvodů stále nízká nabídka, která tlačí na růst cen nemovitostí. Křeček navíc upozorňuje, že růst cen se zatím příliš nepromítl do cen dlouhodobých nájmů. „Ty v průběhu pandemie sice dál narůstaly, ale výrazně pomalejším tempem než před příchodem koronavirové krize. Situace se zřejmě změní, jakmile začnou do České republiky masově jezdit turisté. Pro ně se totiž vyčlení byty na krátkodobé pronájmy, což sníží nabídku bytů pro dlouhodobé bydlení. Tím bude odstartován rychlý růst cen na tomto trhu,“ dodal Křeček.

Bytová krize

Bytová krize se táhne v České republice již několik let. Po bytech a domech je totiž velká poptávka a jejich cena neustále roste. Lidé se nyní vrhají po hypotékách, u kterých mírně stoupla v dubnu úroková sazba na 1,98 procenta. Stále jde však pro mnoho lidí o přívětivou sazbu a neváhají si hypotéku vzít. „Zatímco loni v dubnu byl objem sjednaných hypoték 17,8 miliardy Kč, letos v dubnu je to 39,2 miliardy Kč, tedy více než dvakrát tolik. Podle statistik Central Group si bydlení na hypotéku nejčastěji pořizují lidé mezi 30 a 40 lety. Dlouhodobě tvoří více než třetinu všech kupujících na úvěr,“ řekla výkonná ředitelka společnosti Michaela Tomášková.

Tržní ceny totiž za posledních deset let vzrostly téměř dvojnásobně. „Za růstem cen stojí dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou, kterou brzdí zastaralé územní plány a nedostatečné kapacity inženýrských sítí. Náklady na zasíťování navíc rostou. Spolu se zdražováním pozemků roste zájem o ty ve vzdálenějších lokalitách od okrajů velkých měst,“ řekl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček.