Před rokem se stal na několik měsíců ministrem financí, když premiér Sobotka odvolal kvůli dluhopisům Andreje Babiše. V nové vládě nepokračoval, odstoupil i z prvního místa krajské kandidátky do sněmovny na Vysočině. Zdálo se, že už má politiky dost. Teď se ale objevuje na kandidátce ANO pro volby v Praze, současně ohlásil kandidaturu do Senátu na Praze 12. Proč?

Co vás vede zpátky? Ještě před rokem jste dával najevo skoro až znechucení politikou.

Znechucení politikou bych to nenazýval. Spíš jsem si na ministerstvu uvědomil, že mi je přece jen 74 a nechce se mi strávit zbytek života sice zajímavou, ale náročnou prací, tak jako na financích. Ze stejného důvodu jsem pak odmítl vést v Praze kandidátku do podzimních voleb. Nechci už prostě dělat manažera, který musí být v pohotovosti 24 hodin denně. Po odchodu z vlády mi ale jednak otrnulo, necítím už tu zátěž, zadruhé mí bývalí kolegové a lidé z opozice, ale i podnikatelé, dokonce lidi na ulicích mě zastavují, že jsem z politiky neměl odcházet. Tak jsem dospěl k tomu, že budu kandidovat do Senátu.

A ovšem i na ten pražský magistrát.

Praha vznikla tak, že jak organizace ANO na Praze 6, kam patřím kmenově, tak i celopražská organizace mě oslovily s prosbou, abych posílil kandidátku. Vyhověl jsem, ale s tím, že mou prioritou jsou teď volby do Senátu. V Praze bych dělal maximálně řadového zastupitele. Což je s funkcí senátora v pohodě slučitelné. Nesouhlasím s rozšířeným názorem, že senátor nemůže udělat nic konkrétně pro svůj obvod. Mě těch věcí napadá hned několik. Například rozpočtové určení daní – dávat víc peněz městům a obcím, tahle tendence by měla pokračovat. Chci mimochodem v Senátu založit Výbor pro budoucnost. Tak jak funguje ve finském parlamentu. Švédská vláda má dokonce pro budoucnost ministerstvo. Ale u nás každá vláda pracuje v horizontu maximálně čtyř let. Je přitom potřeba chystat se na stárnutí populace, na to, že v rozpočtu dojdou evropské peníze.

Uměl už byste rekapitulovat, co vám daly čtyři roky ve sněmovně?

Ten čas jsem skoro celý strávil dvěma věcmi. Ubránit si vlastní identitu, aby mi lidi rozuměli, což se mi určitě podařilo. Druhá byla budovat ostrůvky pozitivní deviace, tedy seskupovat lidi, kteří si ještě zachovali zbytky zdravého rozumu, nepodléhají úplně populismu a tlačí vývoj dobrým směrem. I když po posledních volbách se to v tomto ohledu tedy moc nezlepšilo.

Myslíte poslanecký klub ANO?

V našem klubu z roku 2013 byla celá řada lidí, u kterých jsem rád, že jsem je poznal. Profesoři, právníci, lidi se zkušenostmi. Vzhledem k tomu, že po volbách náš klub vyrostl na 78 členů, se loni v klubu objevili lidi, u kterých ambice převažují nad zkušenostmi. Bohužel v ostatních stranách je to ještě daleko horší. Třeba sociální demokracie je obsahově úplně prázdná, a byla prázdná už v minulém parlamentu, kdy jich ještě bylo 51. Chtěl jsem se tehdy s někým z ČSSD bavit o tom, jak se utrácejí peníze ve vědě a inovacích, jenže se v celém klubu nikdo nenašel. Doporučili mi ředitele základní školy.

Vyvíjí se ANO nějak politicky?

Víte, já se v ANO snažím udržet nějaký názorový proud, zdravý rozum. Jsem samozřejmě člověk orientovaný pravicově liberálně, vadí mi populismus. A lidi podobných názorů tam naštěstí pořád ještě jsou, i když ubývají. Mně je líto, že odešli Martin Stropnický nebo Robert Pelikán. I když Robertovi trošku zazlívám, že se víc nepral a hodil ručník do ringu.

Jak pravicový liberál hodnotí minulou vládu, kde mělo ANO dva ministry financí? Odvody se nesnižovaly, státních zaměstnanců přibylo o deset procent.

Na druhou stranu se daňová zátěž a odvody nezvýšily, což je při stavu, kdy ministři ANO byli ve vládě permanentně přehlasováváni, skoro zázrak. Nárůst úředníků je obrovský problém. Skoro každá úprava zákona nebo nový zákon jsou otevřená vrata pro nové byrokratické procesy, a tím pádem přijímání úředníků. Což se mi strašně nelíbí. Ale za tím nárůstem nejsou jen úředníci. Máme nové učitele, zdravotní sestry, policisty. Některé oblasti zcela evidentně posílení potřebovaly.

Mělo ANO ve vládě i nějaké pozitivní pravicově liberální výkony, nebo jste jenom zadržovali ještě větší šílenosti?

Bohužel jak jsme byli permanentně přehlasováváni, ve vládě ani v parlamentu – vzpomínám si, jak jsem se snažil ve služebním zákoně otevřít výběrová řízení a nepomohla mi ani ODS – se nám toho příliš prosadit nepodařilo. Úspěchy jsou poměrně banální, třeba protikuřácký zákon.

Ještě něco pozitivního se podařilo kromě buzerace kuřáků?

Něco se podařilo ve výběru daní, objem vybraných peněz nakonec rostl rychleji než ekonomika. Podařilo se posílit rozpočtové určení daní. Prosadily se některé rozumné změny ve zdravotnictví, vzdělávání zdravotních sester atd. Ale uznávám, že zas až tak výkonů nemáme. Rozhodně když já jsem vstupoval do ANO, které mělo něco změnit, tak jsem si myslel, že dokážu změnit víc.

Proč jste jako ministr v době hospodářského růstu předkládal deficitní rozpočet?

Můj rozpočet byl volební, že. Samotnou výši deficitu nepovažuji za problém, v evropském srovnání máme úplně skvělá čísla. Klidně bych si půjčoval i víc, ale pak by se to muselo proinvestovat, ne projíst. Základní problém není dnes výše dluhu, ale co se s těmi penězi dělá. Třeba věda, výzkum, inovace – to nejsou investice, ale spotřeba. Instituce si dělají čárky. Publikují se výzkumy často jen pro čárky. Takzvaná centra excelence, která jsou neudržitelná, jsou často pasti na peníze. Řada projektů neměla být nikdy schválena. Vzniknou a útočí na vás, abyste jim dal peníze, jinak budou muset vracet evropské dotace. A to by se mělo změnit, zejména v aplikovaném výzkumu, kde by se peníze měly okamžitě měnit v služby a produkty.

Miroslav Kalousek kritizoval vaši bývalou vládu, že investuje i za růstu méně, než oni s Nečasem investovali za nejhlubšího útlumu.

Byť Kalousek určitě nebyl špatný ministr financí, ministr financí je tu od hlídání státní kasy. Vizi musí mít premiér. Což bohužel neměl ani Nečas, ani Sobotka. Sobotka neřídil, on ve vládě jen moderoval. Takže poslední dvě vlády měly silné ministry financí, ale neměly premiéra s nějakou vizí.

Babiš ji má?

No tak... napsal o tom nějakou knížku, ne?

Jaká je jeho představa kromě 75procentní slevy na dráhu pro důchodce a studenty?

To je samozřejmě úplná kravina. Za mnou chodí studenti a říkají: My nechceme jezdit za blbým vzděláním zadarmo. Ale já nevím, jestli to je celá Babišova strategie. Uvědomte si, že vzhledem k tomu, že tu neexistuje pravice, respektive je roztříštěná, se nepodařilo, v co já jsem doufal: sestavit vládu od středu doprava, s ódéeskou. Strategie pravicových stran je vyloženě destruktivní, to ony zavinily, že se vláda vytvořila touto cestou. Což mně s mými názory na komunisty a sociální demokracii nevyhovuje. Na druhou stranu republika nějakou vládu potřebuje a žádné jiné řešení nebylo.

A nemohlo ANO nominovat na premiéra někoho jiného než trestně stíhanou osobu?

Aha, a proč ódéeska nominuje v Praze na primátora člověka, který je dokonce definitivně odsouzen, když jim to tak zásadně vadí? Jaký je v tom rozdíl?

Tak přinejmenším primátor Prahy nemá žádné páky na policii ani na státní zástupce.

Ale má páky na obrovské miliardy, rozpočet města.

Vy nevidíte, jak je to systémově nesouměřitelné?

Vy jste začal větou, že problém je trestně stíhaný premiér. A já nechápu, proč strana, která vykopala takový příkop – přestože je bezpochyby spousta ódéesáků, která by s ANO chtěla vládnout, ale ten příkop je dneska tak hluboký, že už se s tím nedá nic dělat –, proč ta strana do exponované funkce primátora Prahy nominuje nepravomocně odsouzeného člověka. Nemám nic proti panu Svobodovi, za kauzu Opencard on nemůže, to je Bém. Ale pokud hlásá ODS nějaké principy, tak ho prostě neměla nominovat. Zadruhé si myslím, že v našem systému není tak úplně jednoduché, a dokonce by to bylo od Babiše úplně debilní, aby z pozice premiéra zasahoval do vlastní trestní kauzy. Na to mi mimochodem připadá trochu moc inteligentní, než aby dělal takové kraviny. Kauza Čapí hnízdo je složitá a neznám ji do detailů. Ale vím, že potrvá ještě dlouho. A kvůli tomu blokovat vznik vlády?

Pojďme k Praze. Vedlo ANO magistrát poslední čtyři roky dobře?

Něco se udělalo, na druhou stranu se to rozhádávalo v ANO i v koalici, ty šílené koaliční bouře byly zásadní brzdy. Takže i když něco se podařilo, veřejnost si to prostě nemyslí. A do jisté míry má pravdu. Praha fakt potřebuje manažera, který by dal radnici směr a začal město někam tlačit. Musí to být člověk, který pro svou představu získá konsenzus v radě. Bohužel Adriana Krnáčová je východniarka. Já jsem jí říkal: Ty když chceš něco říct, nepočítej do deseti, ty se na to vyspi. Já jsem musel dávat dohromady i lidi z ANO v Praze. Praha potřebuje člověka, který se i v obtížnějším prostředí umí pohybovat. Nejvyšší čas, aby tu byl.

Proč by měli voliči znovu dávat šanci straně, která takto selhala? 

To já nevím, zeptáme se lidí ve volbách. A já nevím, jestli ANO selhalo. Podívejte se, jak magistráty vypadaly předtím. Bém, Koukal.

Za Béma se něco stavělo, za vás se nedělá nic.

Myslíte, že Opencard byla bomba? 

Bém nechal postavit Blanku, za vás se stavěly chytré lavičky.

To víte, smart city, no. Tlačí do toho firmy, každý v tom chce vydělat nějaké peníze. Tady se šíleně plýtvá, a vy potřebujete vědět, kde se plýtvá, jak to plýtvání měřit a jak ho zastavit.

V Praze velmi zdražilo bydlení. Souvisí to i s tím, že se v posledních letech v podstatě zastavila výstavba bytů?

Souvisí to se stavebním zákonem, ten je třeba změnit. Souboj mezi Karlou Šlechtovou a Adrianou Krnáčovou, která verze stavebních předpisů platí pro Prahu, nedával smysl. Omezil to, zastavil to. Což se v případě Prahy ještě nešťastně pojí s tím, do kolika je rozbitá městských částí. Víte, proč není Pražský okruh mezi prioritními stavbami, na kterých se nemusela obnovovat EIA (evropský systém posuzování vlivu stavby na životní prostředí – pozn. red.)? Protože starosta jedné městské části sebral deset tisíc podpisů a poslal je do Bruselu v okamžiku, kdy se právě jednalo o seznamu staveb, kde se EIA nebude obnovovat. Takže se to prošvihlo a Pražský okruh na seznam zanesen nebyl. Kdy se dostaví, já nevím. I problém okruhu přímo volá po tom, aby Praha měla konečně v čele pořádného manažera.

Váš Petr Stuchlík by takový dobrý manažer byl?

Já ho neznám. Vím, že má zkušenosti a skvělé vzdělání, ale neznám ho. Můžeme si přiznat, že Patrik Nacher asi nebyl úplně ideální. Aby vás lidi volili, musejí vás znát a musíte mít nějakou historii, která se neomezuje na boj proti bankovním poplatkům. 

No, to je právě zajímavý kontrast mezi Nacherem a Stuchlíkem. Zatímco dvojka Nacher se profiluje na boji s bankami, které se napakovávaly na malých klientech, kandidát číslo jedna Stuchlík vydělává na chudých lidech, kterým draze půjčuje.

Pokud naznačujete, že je to velmi zvláštní, tak s vámi souhlasím. Zajímavá situace. 

Stuchlíkův Fair Credit poskytuje půjčky třeba i za 60 procent. 

Vím, četl jsem to. Byl bych u úroků pro zavedení nějaké rozumné hranice. 

Stuchlík je otevřený homosexuál. Je jeho nominace ve velkém městě pro ANO marketingový tah, důkaz, jak je vaše hnutí supermoderní?

Pokud by to bylo součástí marketingové strategie, tak je to přiblblé. My dva snad žijeme v prostředí, kde je rozumná tolerance, ale to neplatí o většinové společnosti. Bohužel je ještě spousta lidí, kterým gayové vadí, kteří to neřeknou naplno, protože se to nenosí, ale řeknou si to doma nebo v hospodě. Takže jako marketingový tah by mi to nepřipadalo zrovna jako bomba, zvlášť vzhledem k té části společnosti, těm takzvaným koblihářům, co volí ANO. Nemyslím, že by zrovna lidi ze sídlišť byli nadprůměrně tolerantní.

Když už jsme u toho marketingu. Nenapadlo vás nikdy, že jste třeba jen stafáž pro něco většího, tedy oligarchický model, který u nás ANO zavedlo?

To bych nikdy nedovolil, abych se stal stafáží. V okamžiku, kdy zjistím, že jsem nálepka na něčem, s čím nesouhlasím, a to se klidně může stát, protože trend, kterým ANO jde na celostátní úrovni, se mi rozhodně nelíbí, v tom okamžiku odejdu. Zatím takový pocit rozhodně nemám.