Žádný předseda ODS nebyl zvolen všemi odevzdanými hlasy členů strany, dokonce to není obvyklé ani u jiných politických stran, ani u těch autoritativních, ale zároveň není pochyb, že v sobotu na kongresu ODS šlo o volbu demokratickou. Petr Fiala jen ukázal, jak silnou pozici ve straně, kterou vede od roku 2014, má a už ani teoreticky nemůže dosáhnout lepšího výsledku.

ODS převzal v bídném stavu, s mizernou voličskou podporou, která tehdy byla podle dobových průzkumů veřejného mínění na 8 procentech, možná se jednou objevil i šestiprocentní údaj, navíc strana měla vyrabovanou pokladnu. ODS byla zadlužená, měla závazky ve výši 42 milionů po splatnosti a dlužila přitom především státu na sociálním, ale i zdravotním pojištění.

Ještě o rok později strana vyzývala své placené funkcionáře, aby se vzdali části mzdy a ODS peníze darovali, což funkcionáři nesli nelibě. Bývalý ministr školství Nečasovy vlády stranu finančně ozdravil, s růstem voličské podpory to už ale nijak oslnivé nebylo. Preference občas přeskočily 12 procent, ve volbách v roce 2017 Fialova ODS nakonec získala jen 11,3 % hlasů, o necelé procento více než Piráti a Okamurova SPD.

To ovšem Petru Fialovi nijak nebránilo, aby nadále upevňoval ve straně svou mocenskou pozici, která je už několik let neotřesitelná, bez jakékoli signifikantní opozice. O něčem takovém se Václavu Klausovi mohlo jen zdát, musel se utkávat s Josefem Zieleniecem, proti Mirku Topolánkovi stála silná mocenská frakce s Pavlem Bémem v čele, své vlivné oponenty měl Petr Nečas s – mediální zkratkou řečeno – trafikanty, kteří své politické pozice vyměnili za ekonomické ve státních strukturách.

Ale i Petr Fiala si svoji pozici musel vybojovat, nejprve dosáhl toho, aby i nadále vlivný člen strany Ivan Langer zmizel z očí veřejnosti, ale zdaleka nejvíc riskoval, když nechal z ODS vyloučit syna zakladatele strany Václava Klause ml. Ten přímo předsedu neohrožoval, ale názorově vybočoval z centristické politiky strany. Když se to před třemi lety dělo, hrozilo rozštěpení strany. Klaus junior založil nový politický subjekt, který se zpočátku mohl jevit jako konkurent ODS. Trikolóra ale nakonec pohořela a Klaus ml. to vzdal ještě několik měsíců před sněmovními volbami. Vyloučením Klause jr. zmizel poslední rušivý prvek, který se odlišoval od Fialova řízení směřování strany.

Petr Fiala si uvnitř strany vydobyl tak silnou pozici, jakou žádný předseda ODS neměl, obliba strany však u voličů nijak zvlášť nerostla. Po ohlášení koalice Pirátů a Starostů vznikl pod Fialovým vedením projekt SPOLU, který nastartoval skandál spojený s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Obava z ruského nebezpečí posílila pozice SPOLU, které z druhé strany bezděky pomáhal Andrej Babiš, jenž si jako hlavního politického nepřítele vybral Piráty. A tak přišlo nečekané a těsné vítězství SPOLU, které přineslo Petru Fialovi premiérské křeslo. Stálo při něm taky štěstí, které by ale samo o sobě nestačilo, a také přišel čas pro jeho styl politiky, kterému mnozí dlouho nedůvěřovali.

Petru Fialovi ale stále chodí dobré karty, válka na Ukrajině na čas vymazala politickou opozici a celou vládní koalici sjednotila v jedinou viditelnou figuru premiéra, který se korunoval cestou tří premiérů do ruskou armádou ohrožovaného Kyjeva. S výraznou zahraniční politikou, kterou zatím kvituje většina populace – podle posledních průzkumů s Ukrajinci sympatizuje 80 procent populace –, ale Petr Fiala ani jeho vláda nebudou u voličů bodovat věčně.

Dopady ruské války po dvouleté decimaci společnosti epidemií čínského viru budeme pociťovat i v České republice a poslední data o hrozivé inflaci, která se vyšplhala na 12,7 %, mluví za vše. Nastupuje největší ekonomická krize nového tisíciletí se zatím ani netušenými důsledky. Nejtěžší disciplína Petra Fialu teprve čeká. Program záchrany české ekonomiky, zmírnění dopadů očekávaného snižování životní úrovně, energetické transformace a obranné politiky zatím není. Ale bude toho třeba.

Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.