Zajišťovací příkazy

„Omezme berňák“. Kontroverzní zajišťovací příkazy by měl vydávat soud

Zajišťovací příkazy
„Omezme berňák“. Kontroverzní zajišťovací příkazy by měl vydávat soud

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

O vydání kontroverzních zajišťovacích příkazů při výběru daní by měl rozhodovat správní soud místo finanční nebo celní správy. Navrhují to opoziční poslanci z TOP 09, STAN a ODS. To by zajistilo nestrannost při rozhodování o vydání příkazů a zaručilo zákonná práva poplatníků, argumentují. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM ale opoziční návrh zřejmě odmítne.

„Nechceme, aby úředníci mohli dál takto tvrdě a likvidačně postupovat vůči firmám, když mnohdy nedokáží ani vysvětlit, zda je k tomu skutečný důvod. Zničené firmy i životy lidí, a také vyhrané soudy ukazují, že stát postupuje často nespravedlivě tvrdě a že se mnohdy mýlí. Soudní rozhodnutí o povolení zajišťovacího příkazu je podle nás potřebnou pojistkou proti dalším omylům,“ vysvětlil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil předložení novely.

Vláda nicméně návrh poslanců zřejmě zamítne. Vyplývá to z návrhu stanoviska pro jednání vlády zveřejněného na vládním webu. Kabinet dle návrhu stanoviska postrádá relevantní věcné argumenty pro navrženou změnu.

Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.

Poslanci upozorňují na excesy

Poslanecký návrh předpokládá, že o zajišťovacím příkazu by rozhodoval samosoudce krajského soudu. Řízení by zahajoval na návrh správce daně, tedy finanční nebo celní správy. Správce daně bude muset vylíčit všechny rozhodné okolnosti, tedy, že jsou zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a to soudu doložit.

Známým příkladem použití zajišťovacích příkazů, které ale zrušil Nejvyšší správní soud (NSS), je přerovská firma FAU. Finanční správa spor s FAU prohrála. NSS v listopadu zamítl kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který zrušil zajišťovací příkazy vydané na tuto firmu. Více o FAU píšeme zde.

Předkladatelé poukazují na to, že rozhodovací činnost správců daně často přezkoumávají soudy a vyslovují nezákonnost takového rozhodnutí. Podle vlády je však toto tvrzení nepodložené a ze statistických údajů finanční správy podle ní podobný závěr nevyplývá. Případné excesy a nedostatky správní praxe některých úřadů již podle vlády odstranila judikatura i metodické řízení.

Vláda navíc považuje navrženou změnu za nekoncepční zásah do pojetí a funkce správního soudnictví. Přesun pravomoci by navíc omezil účinnost zajišťovacího příkazu.

Komora daňových poradců loni na podzim vyzvala k tomu, aby se příkazy používaly jen jako mimořádný nástroj proti daňovým únikům, a nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Zajišťovací příkazy se řešily i na plénu sněmovny, které loni vyzvala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech.

,