Babišův střet zájmů

Babišův střet zájmů řešíme, vzkázala Evropské komise Transparency International

Babišův střet zájmů
Babišův střet zájmů řešíme, vzkázala Evropské komise Transparency International

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zda je český premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, detailně prošetřuje Evropská komise. Řeší také otázku přidělovaní a případného pozastavení evropských dotací holdingu Agrofert. V dopise pro Transparency International ČR (TI), na základě jejíhož podnětu se Komise Babišovým střetem zájmů zabývá, to uvedla Evropská komise.

„Sděluji vám, že se Komise rozhodla prozkoumat vaši stížnost, neboť to vyžaduje,“ napsal TI za Evropskou komisi Gert Van Koopman. „Komise si vyžádala a získala informace od českých úřadů k platbám z evropských strukturálních a investičních fondů společnostem patřícím do holdingu Agrofert,“ vzkázala dále Komise s tím, že nyní hodnotí, zda byly tyto platby provedeny v souladu s pravidly včetně nařízení o konfliktu zájmů.

Podle ředitele Davida Ondráčka budou brzy známy výsledky šetření Evropské komise, zda se Babiš střetu zájmů dopustil. „Podněty TI daly do pohybu české i evropské instituce a brzo budeme vědět první výsledky. Pravidla platí pro každého, střet zájmů se musí vyřešit a neoprávněné dotace vrátit,“ uvedl ředitel české pobočky TI David Ondráčka.

TI podala podnět kvůli obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií už v srpnu 2018, a to k Městskému úřadu v Černošicích. Do Černošic proto, že je tamní úřad s rozšířenou působností pro obec Průhonice, kde premiér žije.

Další podnět podala TI Evropské komisi v září 2018 spolu s otevřeným dopisem týkajícím se střetu zájmů Andreje Babiše a evropských dotací pro Agrofert. S podobným podnětem se na Brusel i české orgány obrátili také opoziční Piráti.

V prosinci o Babišově střetu zájmů jednal Evropský parlament. Schválil usnesení požadující pozastavit finance pro Agrofert. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger v europarlamentu tehdy uvedl, že komise do vyjasnění situace kolem možného střetu zájmů premiéra Babiše nebude vyplácet firmě dotace. I přesto tečou unijní nárokové dotace do Agrofertu dál.

Premiér Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmu byl. Vše dle něj vyřešilo, když svůj majetek převedl do dvou svěřených fondů.  

Dotace pobírá Agrofert dál

Do holdingu Agrofert nadále tečou unijní peníze. 336 milionů korun získal koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše na nárokových dotacích na hektar či na zvíře po 2. srpnu, odkdy platí evropské nařízení zpřísňující střet zájmů politiků. Zjistil to deník Echo24 a informoval o tom 18. prosince zde. Nárokové dotace uděluje Státní zemědělský intervenční fond zpravidla na podzim daného roku.

Fond informoval, že nenárokové dotace na různé projekty už Agrofertu proplácet nebude. Posílat nárokové dotace Agrofertu je ale dle fondu v pořádku. Kritizují to ale Piráti i Transparency International (TI), na jejichž podnět se střetem zájmů českého premiéra Evropská komise zabývá.

Europoslanci nahlédli do dokumentů z vyšetřování

Europoslanci z kontrolního výboru se v tomto týdnu mají možnost seznámit s tajnými dokumenty týkajícími se postupu vyšetřování v kauze podezření z Babišova střetu zájmů. Jde však jen o seznámení se s průběhem a tím, jak budou vypadat další kontroly. Bližší informace a první závěry sdělí až Komise, a to po ukončení auditu v Česku.

 „Všechny dokumenty, které jsme mohli vidět, byly přísně tajné a mohli jsme se s nimi seznámit až po odevzdání veškerých elektronických zařízení a ještě ve speciální prověřené místnosti. Tento postup byl zvolen z důvodu vysoké citlivosti celé kauzy,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Podobně se postupuje třeba v případech vyšetřování interního hospodaření, při podezření na podvody některých evropských agentur nebo při kontrolách dotací v členských státech, kdy je zapojen i OLAF. Jsou to opatření proti úniku informací, protože se jedná o živé kauzy,“ dodal Zdechovský.