Premiéra Andreje Babiše čekají perné měsíce do vyhlášených podzimních voleb. Hrnou se totiž na něj problémy okolo střetu zájmů a neproplacených evropských dotací pro holding Agrofert v jeho svěřenských fondech. Česká republika zatím nemusí Evropské komisi vracet žádné peníze, přesto se dál čeká na závěr zemědělského auditu. Sílí také hlasy pro to, aby stát vymáhal již proplacené evropské dotace, které šly ze státní kasy.

Evropská komise v pondělí uvedla, že Česká republika nemusí na základě auditu o kohezních dotacích vracet žádné peníze. A to z důvodu, že stát o ně Evropskou unii ani nežádal. To bylo podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) očekávané, protože od roku 2018, kdy je premiér Andrej Babiš v Evropskou komisí vyšetřován, bylo pozastaveno financování projektů holdingu Agrofert.

Ministryně financí Alena Schillerová spolu s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou shodně tvrdily, že Česká republika nesouhlasí se závěrem auditu o střetu zájmů a že proti sobě stojí dva právní názory. Ten by měl poté rozhodnout nezávislý soud.

Zatímco tak Evropská komise tvrdí, že Babiš ve střetu zájmů je, tak podle Dostálové prý premiér v tomto postavení není. „Chtěla bych říct, že v naší zemi se postupuje podle zákona. Postup je dán konkrétními předpisy,“ řekla ministryně Alena Schillerová.

Dokázat, že Andrej Babiš ve střetu zájmů je, se snaží organizace Transparency International. Její zástupci totiž podali znovu podnět k Městskému úřadu v Černošicích u Prahy, aby zahájil správní řízení s premiérem Babišem. Důvodem má být podezření ze spáchání přestupku proti zákonu o střetu zájmů. Za to by Babišovi hrozila pokuta od 5 tisíc do 250 tisíc korun. Pokud by úřad rozhodl v Babišův neprospěch, tak by byl potvrzen střet zájmů předsedy vlády i na české straně.

I když zatím stát nemusí vracet žádné peníze Evropské komisi, tak hrozí, že by české úřady musely vymáhat po holdingu Agrofert některé proplacené dotace.

Podle analýzy Pirátů od roku 2017, kdy začal platit zákon o střetu zájmů, do firem premiéra Babiše přiteklo přes 20 miliard korun, které by nyní úřady měly vymáhat zpět. Z tohoto balíku je pak okolo 6 miliard korun, které jsou tvořeny evropskými i národními dotacemi.

Ty by ale podle senátora Lukáš Wagenknechta měly být jednoznačně do státní kasy vráceny. „Pokud evropská dotace nemůže být proplacena z evropského rozpočtu, nelze jí zaplatit z národních peněz. EU projekty mají blokovou výjimku z veřejné podpory. Pokud budou placeny ze státního rozpočtu, a výjimku nemají, jde o porušení pravidel veřejné podpory. Takto proplacené dotace bez souhlasu Evropské komise s výjimkou veřejné podpory jsou protiprávní. Úředník, který je proplácí vědomě, se dopouští trestného činu,“ uvedl Wagenknecht na svém Twitteru.

Zatím se rozhodovalo o závěrečném auditu o kohezních dotacích, ale stále se ještě čeká na zemědělský audit. V prvním případě mělo podle lidoveckého Tomáše Zdechovského jít o proplacení 150 milionů korun holdingu Agrofert. „V zemědělských dotací je částka okolo 250 milionů korun. Evropská komise pak prošetřuje, zda se to týká také přímých dotací,“ řekl pro Echo24 Tomáš Zdechovský.

Podle něj je také nesmysl, že by stát měl přijít o evropské dotace. „Nepřijdeme, Česká republika si může znovu požádat o jiné využití těchto prostředků. To znamená, že když je využijeme na stavbu školek či silnic, tak je Evropská komise proplatí. Je to standardní postup, kdy to udělalo například Maďarsko a jiné státy,“ dodal Zdechovský.