Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování. I přes to, že v unijních orgánech začíná vzrůstat nervozita, zelená ekonomika v její dnešní podobě je pro Evropskou komisi (EK) stále posvátná, přes to nejede vlak, říká pro deník Echo24.

Komise představila návrhy, jak by EU měla postupovat v omezování závislosti na ruském plynu a ropě a jak by měly státy reagovat na rostoucí ceny energií. Více jsme o tom psali zde. Američané a Britové již oznámili, že jsou připraveni ruské dodávky zcela přerušit, Evropa však dala zejména na popud Německa najevo, že si to nemůže dovolit.

„Materiál, který komise vypracovala, je podle mě velmi špatný. K celé nastalé situaci se může EU postavit tak, že se rozhodne dodávky úplně odstřihnout, tedy ukončit financování a za nic Rusům neplatit. Druhou možností je hrát poker, neudělat nic, ale nechávat otázku odstřižení ve vzduchu. Jenže se rozhodla udělat to úplně nejhorší a vyložila všechny karty na stůl. Dala najevo, že by nás přerušení dodávek bolelo natolik, že si ho nyní nemůžeme dovolit. Zároveň však dodala, že za osm let už nechce mít s ruským plynem nic společného. Připomínáme mi to situaci, kdy jsme Ukrajině řekli, že ji někdy do NATO přijmeme, ale teď určitě ne,“ vyjádřil se Vondra.

Mezinárodní energetická agentura vydala nedávno studii, z které vyplynulo, že evropská závislost na ruském plynu by mohla klesnout o polovinu, kdyby se znovu více zapojilo uhlí a další fosilní paliva. To se však neslučuje se zeleným přechodem k bezuhlíkové ekonomice.

„Green Deal je pro komisi posvátnou krávou. Takže tudy cesta podle ní vést nemůže. Urychlování investic do nových obnovitelných zdrojů samozřejmě má smysl. Ale spolu s uhlím bychom naši situaci zvládli mnohem efektivněji. Sám Frans Timmermans (místopředseda EK a hlavní zelený ideolog, pozn. red.) v pondělí řekl, že pokud nebude plyn po nějakou dobu fungovat jako tranzitní palivo, používejme déle uhlí. Ovšem na námitku, že by se v tom případě měl rozvolnit i systém obchodování s emisními povolenkami tak, aby uhlí nebylo znevýhodněné, se už příliš netvářil,“ říká Vondra.

O tom, že by se mohl upravit emisní trh, se nicméně ještě bude jednat. Cena emisní povolenky nyní klesala, protože z obchodování byli vyřazeni spekulanti.

Komise ale podle Vondry přeci jen učinila alespoň některé kroky správným směrem. Jedním z nich je považování plynu za strategickou komoditu. To je posun ve vnímání plynu jako problému bezpečnostního, ne ekologického. Týká se to i požadavku na to, aby členské státy měly zásobníky plynu do října vždy naplněné z 90 procent. Měla by navíc existovat kontrola nad vlastnictvím těchto zásobníků.

„Další dobrý posun se týká jádra. Komise najednou připustila, že z jádra se bude moci vyrábět vodík, což je novinka, která je v dokumentu pečlivě ukrytá. Je to dobře, ale opravdu nám to neřeší aktuální stav,“ domnívá se Vondra.

Pokud by se chtěla Evropa chovat jako silný hráč, měla by se snažit nahradit ruský plyn dodávkami odjinud. „Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, dokonce Irák, ti všichni s námi hlasovali pro rezoluci odsuzující ruský útok a jsou tedy na naší straně. Proč tedy Ursula von der Leyenová (šéfka EK, pozn. red.) nebere telefon a nevolá do Rijádu? Ta situace je trapná,“ tvrdí europoslanec.

Nejdůležitější je podle Vondry v každém případě přežít příští tři zimy. „Musíme alespoň pro tuto chvíli opustit bezuhlíkové náboženství a bavit se primárně o bezpečnostních záležitostech v energetice. EU ví, že její zelené snahy bude těžké naplnit, ale nechce se jich vzdávat. Obávám se, že důvodem nabídky, kterou komise směrem k Rusku učinila, je to, že se jí v rámci Green Dealu nechce do velkých změn. Rusko ale nemusí jen vyhrožovat a může se stát, že dodávky na příští zimu opravdu vypne. Dali jsme Putinovi zbytečně velký prostor k manévrování,“ upozorňuje.

EK podle úterního návrhu plánuje v letošním roce snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Zvýšit by se měly dodávky zkapalněného plynu, snížit závislost by mělo pomoci i vyšší využívání biometanu a vodíku. Počítá se i s dalšími větrnými a solárními zdroji a také s instalací tepelných čerpadel a snižováním termostatů o o jeden stupeň Celsia.