V pátek 26. června se přes videokonferenci spojili právníci Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických a špičky tamního antimonopolního úřadu s vedením společnosti Alphabet. Ta je majitelem Googlu, nejmocnějšího technologického gigantu současnosti. Probírali sérii antimonopolních žalob, které chtějí USA proti Googlu spustit kvůli zneužívání monopolního postavení na trhu s digitální reklamou. Na té loni Google od zákazníků po celém světě inkasoval 161 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Částku na úrovni dvou třetin ročního výkonu celé české ekonomiky. Čistý zisk Googlu dosáhl 34 miliard dolarů (884 miliard korun).

Ty peníze inkasuje za to, že trhu s digitální reklamou dominuje. Tím, že je schopný díky informacím, které má o svých zákaznících používajících jeho vyhledávače, naprosto přesně vybrat cílovou skupinu, na niž chce firma svou reklamu zacílit. V tom mu nejsou schopna média, kterým tu reklamu sebral, konkurovat. Google ví o svých zákaznících to, co ona nikdy vědět nebudou. Reklamu váže na obsah, který ta média za vlastní peníze vytvářejí. On jim ho bere a nasazuje do svých produktů, ale nic za ně neplatí. Tomu se říká dokonalé odrbání. Konkurenci seberete zákazníky na digitální reklamu a zároveň obsah, který oni musí platit ze svých čím dál menších příjmů. Podobně se chová i Facebook. I u něj americké ministerstvo spravedlnosti připravuje antimonopolní zásah kvůli zneužívání dominantního postavení. Google je ale ještě mocnější hráč.

Antimonopolní zásah proti Googlu se má odehrávat na několika frontách. Vedle monopolu na internetovou reklamu se antimonopolní právníci chystají zaútočit také na rozšíření monopolu na vyhledávání na internetu. Toho se měl Google dopustit tím, že uzavřel dohody s Applem a výrobci mobilních telefonů využívajících operační systém Android, že při nákupu nového telefonu v něm už bude rovnou nainstalovaný vyhledávač od Googlu.

Rozbít, nebo svázat

On-line schůzky s Googlem se nezúčastnil ministr spravedlnosti William Barr. Podle zdrojů z jeho okolí zatím ještě není rozhodnut, jestli antimonopolní proces proti Googlu rozjede. Rozhodnutí by mělo padnout v příštích týdnech. Pokud do toho americké ministerstvo spravedlnosti půjde, musí vědět, co konkrétně bude po Googlu žádat. Jestli bude chtít firmu natvrdo rozdělit, jako to kdysi udělalo u telefonního monopolu AT&T, nebo technologický monopol jen omezí jasnou regulací. Případ Google by se pak přirozeně stal precedentem pro antimonopolní zásahy proti dalším technologickým dominátorům, jako je Facebook, Apple nebo Amazon.

Pokud ministerstvo spravedlnosti proces s Googlem opravdu spustí, bude to první antimonopolní zásah proti velké americké firmě za desítky let. Posledním případem byl na konci devadesátých let softwarový gigant Microsoft. Ten se ocitl před antimonopolním soudem za to, že vázáním svého operačního systému Windows na vyhledávač Explorer vytlačil z trhu v roli monopolu konkurenční vyhledávač Netscape. Ministerstvo spravedlnosti u antimonopolního soudu vyhrálo. Microsoft se ale nakonec s americkou vládou dohodl mimosoudně.

Monopolnímu procesu s Evropskou komisí, která hraje roli regulátora pro Evropskou unii, čelí Google hned ve třech případech, za které mu udělila pokuty v celkové částce 9 miliard dolarů (234 miliard korun). Kromě toho americká Federální obchodní komise už v roce 2013 vyšetřovala, jestli Google ve svém vyhledávači nedává přednost vlastním produktům. Opět to skončilo mimosoudní dohodou a částečným ústupkem Googlu, který tyto praktiky zmírnil. Nebo to aspoň tvrdil.

Už tato krátká historie technologických antimonopolních sporů ukazuje, že když se dominátoři dostanou pod tlak, snaží se dohodnout a nabídnou ústupky. Aby se vyhnuli tomu nejhoršímu scénáři. Tím je pro ně tvrdá regulace a výrazné zúžení manévrovacího prostoru pro zisky v řádech desítek miliard dolarů, nebo přímo rozbití firmy.

Němci, Australané a Brazilci

Google cítí, že na monopolní frontě přituhuje. Proto zahájil preventivní útěk vpřed. Vydavatelům tradičních médií, kteří ho obviňují ze zneužívání monopolu v inzerci a kradení obsahu, nabídl, že jim bude za nasazování jejich textů platit licenční poplatky. Pilotní projekt ústupu před monopolním zásahem zatím rozjel v Austrálii, Německu a Brazílii. O novém licenčním programu informoval na blogu viceprezident Googlu pro zpravodajství Brad Bender. Program má být podle něho spuštěn do konce letošního roku. Finanční podmínky ani přesný termín, kdy se začne platit, ale neoznámil. Mezi prvními se Google dohodl s německými listy Der Spiegel, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Zeit a Rheinische Post, s australskými skupinami Schwartz Media, The Conversation a Solstice Media a rovněž s brazilskými Diários Associados a A Gazeta. Podle Bendera je firma v jednání ještě s mediálními skupinami v dalších šesti zemích. Google se roky snaží odrážet požadavky vydavatelů zpravodajství po celém světě, aby za použití jejich obsahu platil. Mezi jeho největší kritiky patří mediální společnosti z Evropy.

V Česku Google podle dostupných informací s žádným vydavatelem nejedná a zřejmě čeká na transpozici evropské směrnice. Unie vydavatelů nechtěla informaci oficiálně komentovat. Podle výkonného ředitele Václava Macha jde o první dobrý signál, že Google pochopil, že nemůže donekonečna udržet v chodu svůj obchodní model postavený na komerčním využívání obsahu vydavatelů, za který jim neplatí, ba ani se přiměřenou měrou nedělí o výnosy ze své komerční činnosti. Francouzský antimonopolní úřad v dubnu Googlu nařídil, aby platil francouzským vydavatelům za používání jejich obsahu. Austrálie uvedla, že hodlá donutit Google a Facebook, aby sdílely příjmy z reklamy s místními mediálními skupinami. Facebook loni v říjnu oznámil, že začne platit vydavatelům, kteří se objeví na sociální síti v jeho sekci News.

Výběr zemí, kde se Google a v jeho stopách i Facebook chystají platit, není náhodný. Vybírají si ty, kde se dostávají pod největší tlak jejich antimonopolních regulátorů. Precedentem ale bude, co Google nabídne v Americe, kde je pod největším tlakem. Jen tam se totiž bude rozhodovat o skutečném omezení monopolní síly technologických gigantů, které jsou výhradně americké. Právě jen americké ministerstvo spravedlnosti může rozhodnout o jejich případném nuceném rozdělení na víc firem, jako to v roce 1982 nařídilo výše připomenuté telekomunikační firmě AT&T. V Evropě nebo Austrálii mohou antimonopolní regulátoři udělit Googlu, Facebooku a spol. za zneužívání dominantního postavení vysoké pokuty. Mohou je donutit ke změně chování na tamních trzích. Nemohou ale na rozdíl od Američanů do technologických gigantů přímo zasáhnout.

Nejmocnější hráči světa

Antimonopolní zásah proti technologickým dominátorům by měl ale i další následky. Pokud by americké ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že firmy jsou v monopolním postavení, mohlo by jim sebrat právo cenzurovat obsah, jak to dělají dnes. O tom, co se může zveřejňovat a co se naopak bude zakazovat, už by nerozhodovala cenzurní oddělení Googlu nebo Facebooku ani jimi najaté neziskovky, ale úřady. Google jako monopol by už nemohl ve svém vyhledávači nebo zpravodajských proudech zvýhodňovat názory a zprávy, které jsou mu blízké, a vytlačovat ty, s nimiž nesouhlasí. Byl by v podobném postavení, jako jsou dnes energetiky nebo telekomunikační operátoři. Ty si jako přísně regulované firmy také nemohou dovolit odmítnout poskytnout služby zákazníkům jen proto, že mají jiné názory a vyznávají jiné hodnoty.

Spor USA versus Google, dost pravděpodobně následovaný dalším, USA versus Facebook, bude velkým zásahem do fungování západní společnosti. Jak si velmi dobře všiml jako jeden z prvních progresivistický miliardář a někdejší pokořitel britské libry George Soros. Google a Facebook mají dnes nad lidmi výrazně větší moc než vlády. Tím, že přes odsání inzerce ekonomicky zničily většinu médií po celém světě, staly se kromě inzertních i informačními monopoly. „Google a Facebook se rozrostly do nejmocnějších monopolů. Staly se překážkou inovací. Působí spoustu různých problémů, jejichž dopady si teprve začínáme uvědomovat,“ řekl Soros v lednu 2018 na uzavřené večeři na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „Tvrdí o sobě, že především šíří informace. Ale ve skutečnosti jsou už dnes téměř monopolními distributory informací. To z nich dělá veřejné sítě a jako takové by měly být velmi přísně regulovány v zájmu toho, aby se udržela konkurence, tah na inovace a otevřený přístup k informacím. Navíc silně podléhají pokušení podřizovat se kvůli svým ekonomickým zájmům autoritářským režimům, jako je Čína, jen aby si udržely přístup na jejich obrovské trhy. Velmi snadno se mohou vyvinout v sítě totalitní kontroly, o jakých se Aldousi Huxleymu a Georgi Orwellovi ani nesnilo,“ prohlásil Soros s odkazem na autory nejznámějších děl o totalitním degenerování civilizací Konec civilizace, Farma zvířat a 1984. „Davos je to správné místo k ohlášení, že jejich dny jsou sečteny.“

Po dvou a půl letech Google a Facebook cítí, že antimonopolní zásah se přibližuje, a snaží se mu vyhnout útěkem vpřed. Věří, že jim to vyjde. Jako kdysi Microsoftu. Jejich moc je ale nesrovnatelně větší.

Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.