Ministři financí zemí Evropské unie v pondělí odsouhlasili český Národní plán obnovy. Informovala o tom Rada EU. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Na Twitteru si odsouhlasení pochvalovala i ministryně financí Alena Schillerová.

„Jsem velice rád, že dnes mohu oznámit dobré zprávy. Česko a Irsko budou brzy moci převést své plány pro obnovu a odolnost (ekonomik) do praxe," prohlásil po ministerské videokonferenci slovinský ministr financí Andrej Šircelj, jehož země v současnosti EU předsedá.

Na Radě Ecofin jsem PRÁVĚ TEĎ úspešně obhájila náš Národní plán obnovy za 7,1 mld. EUR, cca 180 mld. Kč 🇨🇿 🇪🇺 ČR po formálním schválení může začít čerpat peníze na investiční projekty. Už na přelomu září a října očekáváme předfinancování za 23,3 mld. Kč, cca 13 % celkové částky.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 6, 2021

Schillerová napsala, že prosazení plánu obnovy je její zásluhou. „Na Radě Ecofin jsem PRÁVĚ TEĎ úspěšně obhájila náš Národní plán obnovy za 7,1 mld. EUR, cca 180 mld. Kč. ČR po formálním schválení může začít čerpat peníze na investiční projekty. Už na přelomu září a října očekáváme předfinancování za 23,3 mld. Kč, cca 13 % celkové částky,“ uvedla.

Český plán se spolu s irským zařadily k 16 dosud schváleným investičním strategiím, na jejichž základě si země EU mezi sebe rozdělí velkou většinu peněz z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun).Česko podle EU vyhovělo všem kritériím, aby získalo zálohy na projekty. Mezi více než desítku požadavků patří například povinnost věnovat minimálně 37 procent peněz na ekologicky šetrné projekty, pětinu pak na digitalizaci.

Pokud však chce Česko inkasovat celý svůj podíl z fondu, musí podle Evropské komise lépe ošetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu EK týká premiéra Andreje Babiše, který to ale dlouhodobě odmítá.