komentář

Komik a smutek Ukrajiny

komentář
Komik a smutek Ukrajiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Po prvním kole voleb prezidenta na Ukrajině se dá říct, že hlavou státu se v každém případě stane člověk, který už prezidentem byl. Petro Porošenko si buď vybojuje druhé funkční období, nebo ho v úřadu vystřídá jasný vítěz prvního kola Volodymyr Zelenskyj, kterého lidé jako prezidenta už také znají, protože ho hrál v populárním satirickém seriálu. Zelenského úspěch se dá vyložit jako výraz odporu vůči ukrajinským politickým elitám. Únavy a možná také rezignace tamních voličů. V tomhle ohledu Ukrajinci v rámci současného Západu nepředstavují žádnou zásadní výjimku.

Strana vedená komikem vyhrála volby v Itálii, nakonec i Donald Trump byl před svou kandidaturou širší veřejnosti znám jako hvězda televizní reality show. V Kalifornii dělal guvernéra Arnold Schwarzenegger a byl v tom velice úspěšný, v Minnesotě zas wrestlingový zápasník Jesse Ventura.

V takových situacích se říká, že voliči „vyslali signál“ – dali najevo, že jsou ochotni jít za politickým outsiderem, na němž oceňují především to, že nepatří k „nim“. Jistě, Zelenskyj v kampani vystupoval s líbivou neurčitostí, ledacos slíbil – zatočí s korupcí, ukončí válku, zvýší mzdy příslušníkům ozbrojených sil na úroveň obvyklou v NATO a tak dále a tak podobně. Těžko říci, kolik z voličů k jeho osobě upíná nějaké skutečné naděje a kolik chce jenom potrestat současnou politickou garnituru, užít si to (a pak třeba roky žít s důsledky tohoto rozhodnutí). Nakonec – prezidenta Porošenka lidé kdysi také vítali jako kultivovaného muže, který do politiky přichází jaksi zvnějšku a zamete se všemi možnými zlořády... Dnes jich tedy značné množství svoje naděje upíná podobným způsobem k někomu jinému. Anebo v přesvědčení, že horší už to stejně nebude, volí establishmentu navzdory bez ohledu na to, jaké další důsledky by to mohlo mít, jsou pro jakoukoliv změnu, i kdyby třeba byla jenom kosmetická – o Zelenském se také říká, že ho „vodí“ jeden z oligarchů.  

I kdyby ale v ukrajinských volbách kandidoval ten nejschopnější kandidát s tím nejpromyšlenějším programem, mohlo by pro něj být prakticky nemožné dosáhnout během jednoho volebního období nějaké skutečně výrazné změny. Ukrajina je těžce zkoušená země, zatížená těžko překonatelným dědictvím hrůzy a destrukce společnosti za sovětské vlády, velkou část samostatné existence prožila pod vládou ruských satrapů, kteří konzervovali postsovětský oligarchicko-gangsterský marasmus. Země, v níž už kvůli její velikosti je těžké měnit směr, jejíž existence je pro mnoho obyvatel naplněním dlouholetých národních ambicí, a proto její faktický stav může bolet o to víc. Země ve válce, která ji zásadním způsobem ohrožuje. Ukrajina je v něčem dost smutná země, která potřebuje čas a potřebuje ho hodně. Jako kdyby se ho ale přestávalo dostávat.

2. dubna 2019