„Tak náhle, najednou vám řeknou: Jste Rus? Pak vám v Evropě zavřeme účet a odstřihneme vás od vašeho majetku. To je nová železná opona?“ nadával v neděli večer oligarcha Vladimir Solovjev, vrchní propagandista Vladimira Putina, ve svém televizním pořadu Nedělní večer s Vladimirem Solovjevem na prvním programu ruské státní televize. Byl večer 27. února a krátce předtím se dověděl, že ho západní sankce kvůli ruskému napadení Ukrajiny odřízly od jeho luxusní vily u Lago di Como kousek od italského Milána, kde byl sousedem George Clooneyho s jeho známou vilou Oleandra, kde se pravidelně slétají světové celebrity. Putinovi oligarchové mají rádi taková místa. Londýn, Paříž, francouzskou Riviéru, Courchevel v savojských Alpách. O všechno to přes víkend po čtvrtku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, přišli.

Konta ruské elity všude na Západě jsou zmrazená. Stejně jako její nemovitosti. Do vzdušného prostoru zemí Evropské unie, kde Como a všechny ty další žádané destinace leží, nesmějí žádná ruská letadla. Včetně privátních tryskáčů. Solovjev a další zůstali izolováni od západního světa v Rusku. Třetí vlna sankcí, kterou západní země přijaly v neděli večer, už je skutečně tvrdým zásahem pro ruskou ekonomiku a všechny společenské vrstvy v zemi.

Ukázalo se, že ještě větší ranou pro Rusko než tolik obávané vyřazení bank z mezinárodního platebního systému SWIFT je odříznutí ruské centrální banky od rezerv. Těch Putin v přípravě na ukrajinskou agresi i díky vysokým cenám plynu nashromáždil 640 miliard dolarů. Měla to být pojistka pro případ, že svět Rusko odstřihne a rubl se začne propadat. Masivní rezervy měly tvořit polštář na měnovou intervenci, záchranu padajícího rublu. Putin si ale zřejmě uvědomoval, že ani rezervy nejsou úplně nedotknutelné a bezpečné. Proto je v poslední době masivně přesouval z dolarů do eur. Nejspíš sázel na to, že Evropa v čele s Německem, závislém na ruském plynu, bude se sankcemi výrazně zdrženlivější než Amerika. Proto byla v dolarech jen 16,4 procenta rezerv, zatímco v eurech 32,2 procenta. Dalších 22,2 procenta je zlato a zbytek ostatní měny. Jen kvůli tomu, že ho odstřihly země vládnoucí euru a dolaru, byl najednou Vladimir Putin bez poloviny svých rezerv.

Tato zpráva okamžitě znejistila široké vrstvy Rusů. Ještě v neděli, když byly banky zavřené, začali lidé masivně vybírat z bankomatů. Ty ale velmi rychle přestaly vydávat dolary a eura. K dispozici byly jen rubly. Jejich hodnota se ale hned v pondělí ráno 28. února propadla nejvíc v historii volně obchodovatelného rublu. Centrální banka se pokusila zasáhnout na jeho podporu zvýšením sazeb na 20 procent. Přišly kapitálové kontroly, kdy lidé mohou z účtů vybrat jen omezené částky a nesmějí převádět rubly do cizích měn. Tím se Rusko fakticky vrátilo do devadesátých let a časů před volně směnitelným rublem. Takový pád nezažila ruská měna ani při státním bankrotu roku 1998. Ani při finanční krizi roku 2008. Ani po prvních sankcích po anexi Krymu v roce 2014. V pondělí, kdy odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, pád rublu zdaleka nekončil. Ekonomové správně vypichovali, že dno je ještě daleko.

Ještě v neděli začal útěk zahraničních investorů z Ruska. Britská firma British Petroleum oznámila, že prodá podíl 20 procent, který držela v hlavní ruské ropné společnosti Rosněfť. Vyprodávat podíly v ruské těžbě surovin začali i další investoři. Včetně norských státních fondů.

Spirála se roztočí

Dá se očekávat, že v příštích dnech a týdnech se začne roztáčet nebezpečná spirála dalšího pádu ekonomiky a životní úrovně v Rusku. Lidé už to nejspíš tuší, takže kromě útoku na banky začali vykupovat i spotřební zboží, elektronikou počínaje. Opět správně tuší, co se stane. Rusku budou docházet se zhrouceným kurzem rublu a nedobytnými dolarovými a eurovými rezervami peníze na dovoz západního zboží. Najednou bude všechno o desítky procent dražší. Inflace začne prudce stoupat. Není také vyloučeno, že se Putin rozhodne zestátnit lidem peníze uložené v bankách.

Do uzávěrky tohoto vydání nebylo jasné, které ruské banky budou nakonec vyřazeny ze SWIFT. Na seznamu se stále pracovalo. Očekávalo se, že se odříznou obě dvě největší, na které už jsou uvaleny sankce: Sberbank a VTB Bank. Na žádném sankčním seznamu až do pondělí naopak nefigurovala třetí největší ruská banka, Gazprombank. Právě přes ni Moskva kasíruje platby za plyn a ropu (od 2. 3. je na seznamu sedm ruských bank - VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF​​​​​​​ – pozn. red.). Dá se očekávat, že Němci a další evropské země závislé na ruském plynu budou lobbovat za to, aby obchodování se surovinami dál pokračovalo. Pokud by se Rusko odřízlo i od něj, přijde o 70 procent obratu z obchodu s plynem, který míří do evropských zemí.

Obchod s plynem a ropou v pondělí ještě vůbec nebyl sankcemi dotčen. Je to vedené snahou, aby sankce co nejméně poškodily země Evropské unie na ruských surovinách závislé. Právě tady zůstává ještě poslední prostor pro přitvrzení, pokud by Západ chtěl Rusko izolovat úplně.

To bude důležité pro co nejsilnější vyjednávací pozici o příměří na Ukrajině a stažení Ruska. Už v této chvíli se dá ale říct, že ekonomické sankce zatlačily Vladimira Putina do kouta. Když silově ohlašoval uvedení jaderných zbraní do pohotovosti, odvolával se v projevu právě na sankce. Je zřejmé, že ho zasáhly. Západ přes prvotní váhání tentokrát na rozdíl od roku 2014 neskončil u mírných omezení, kterým se Putin ještě před pár týdny srdečně smál. Ta aktuální zasáhla široké vrstvy Rusů. Zděšení pana Solovjeva je velmi autentické a vypovídající. Jestli má Západ nad Ruskem v něčem skutečně velmi výraznou převahu, je to ekonomika, technologie a civilizační úroveň. Rusové jsou všechno z toho zvyklí využívat a mají to rádi. Proto je velmi strategické ukázat jim právě tady sílu.