Dopadli jsme skoro nejhůř z celé Evropské unie

Největší pád ekonomiky v historii České republiky

Dopadli jsme skoro nejhůř z celé Evropské unie
Největší pád ekonomiky v historii České republiky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká republika má za sebou rok s největším ekonomickým pádem v historii. Čínský koronavirus a hlavně reakce vlády na něj jí daly téměř největší hospodářskou ránu ze všech zemí Evropské unie. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který se může ještě lehce změnit a obrázek o kondici země v něm zatím není úplně detailní, se výkon ekonomiky propadl proti roku 2019 o 5,6 procenta. Bohatství se za jediný rok ztenčilo o 321 miliard korun.

Stejně nebo hůř je na tom jen sedm ze šestadvaceti dalších zemí Evropské unie. Některé z nich ale ještě nemají výsledky za poslední čtvrtinu loňského roku, takže se žebříček největších evropských pádů může měnit. Zatím je na tom nejhůř Řecko, jehož ekonomika se propadla o 11,7 procenta. Následuje Chorvatsko s 10 procenty, Malta s 9,9 a Španělsko s 9,1 procenta. Všechny tyto země s největšími ekonomickými ztrátami spojuje to, že jsou závislé na cestování a turistice. Ty se v roce čínského koronaviru v Evropě propadly až o 70 procent. Čím větší roli v ekonomice země cestování a turistika hrají, tím je dopad covidových restrikcí větší.

Horší propad než my zažilo ještě Rakousko se 7,8 procenta. Stejným tempem ztratila i britská ekonomika. Pak následuje Itálie s 6,6 procenta. Ve všech těchto ekonomikách hraje turistika a všechno podnikání, které je na ni navázané, výraznější roli než u nás.

Nejhorší z průmyslového středu Evropy

Všechny ekonomiky střední Evropy, které jsou stále – stejně jako ta česká – postaveny víc na průmyslu a výrobě než službách a turistice, ale ztratily v roce čínského koronaviru méně než Česko. Německo, největší ekonomika Evropy, na nějž jsme velmi úzce navázáni, se propadlo o 3,9 procenta. Kdybychom na tom byli jako Němci, ztratili bychom loni o 63 miliard korun méně. A ostatní země střední Evropy jsou na tom ještě lépe. Výkon Maďarska klesl o 3,7 procenta, na Slovensku o 2,7 a v Polsku o 2,8 procenta. Průmysl a výrobu na rozdíl od služeb lockdown s výjimkou krátkého období na jaře nezasáhl. Kamiony se zbožím jezdily s výjimkou předvánoční blokády Britů ve Francii bez problémů. Kdo měl zakázky, mohl prodávat i v lockdownu.

Nejmenší ekonomický zásah z vyspělých regionů Evropy dostala Skandinávie. S napětím se čekalo na to, jak dopadne ostře sledované Švédsko, které nikdy nepřistoupilo k žádným lockdownům a tvrdým restrikcím, ve srovnání se sousedy, kteří je aspoň nějakou dobu měli. V severských výsledcích nejsou velké rozdíly. Nejmenší zásah dostalo Finsko, kde se ekonomika propadla o 2 procenta. Za ním následuje Švédsko s 2,6 a Dánsko s 3,7 procenta propadu. Ve všech skandinávských ekonomikách hraje turistika a lockdownem zasažené služby výrazně menší roli než v jižní Evropě.

Skutečný ekonomický zásah je ale pravděpodobně ve střední i jižní Evropě výrazně vyšší, než ukazují statistiky. Restrikce totiž postihly obory, kde výrazně bují šedá ekonomika jako v gastronomii nebo turistice. Právě proto, že šla část plateb mimo oficiální statistiky, tam budou skutečné ztráty reálně výrazně větší. To platí nejen pro nás, ale především pro země jižní Evropy, kde se velká část byznysu v gastronomii nebo turistice odehrává právě v šedé zóně mimo jakékoli statistiky.

Z toho, co zatím z předběžných odhadů o vývoji ekonomiky v roce čínského koronaviru víme, je zřejmé, že padalo úplně všechno. S výjimkou vládního utrácení. „V uplynulém roce byl zaznamenán nejhlubší pokles výkonu ekonomiky v historii samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt byl v roce 2020 podle předběžného odhadu o 5,6 procenta nižší než v roce 2019. Pokles byl ovlivněn především spotřebou domácností, investičními výdaji, ale i propadem zahraniční poptávky v první polovině roku. Růst zaznamenaly výdaje vládních institucí. Pokles hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Nedařilo se také průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb,“ píší statistici k prvnímu výsledku o kondici ekonomiky.

Byty versus šaty

Z čísel je vidět, že jestli nás v této chvíli něco drží, je to zájem zahraničních zákazníků. Ekonomiku naopak stahují do recese nižší útraty lidí. Právě riziko, že v nejistotě přestanou utrácet, bylo od začátku pandemie velmi vysoké. Zvlášť v kombinaci zavřených obchodů, návalu špatných zpráv a chaosu, který v zemi vytváří Babišova vláda. Měli jsme za sebou navíc velmi nepříjemnou zkušenost reakce na finanční krizi v roce 2008. Českou ekonomiku tehdy stáhla do jedné z nejhlubších recesí v Evropě „blbá nálada“ a strach. Lidé se začali bát nejisté budoucnosti a přestali nakupovat. Tím dávali ekonomice další ránu. Model zdravé tělo, nemocná hlava je jednou z nejnebezpečnějších pastí vůbec. Ekonomika stojí a padá s očekáváními. Pokud jsou pesimistická, stahuje ji to stále hlouběji dolů.

Z tohoto pohledu nedopadl rok 2020 tak špatně. Lidé navzdory velmi složitému životu v chaotických vládních restrikcích a všudypřítomné nejistotě nákupní depresi nepropadli. Přirozeně utráceli méně za služby, které byly zavřené, takže utrácet za ně prostě nemohli. U nákupů zboží se ale dramatický propad neodehrál. Tržby obchodníků se za celý rok 2020 snížily o 0,9 procenta. Výsledek je ovlivněn tím, že loňský leden a únor byly ještě svobodné měsíce bez covidu a jakýchkoli omezení. Ta startují 13. března 2020.

Hodně se ale změnilo, za co lidé utrácejí. Ve velkých supermarketech s převahou potravin vzrostly tržby o 0,8 procenta. To je ten typ obchodů, které zůstaly během všech lockdownů otevřené a prodávalo se v nich i zboží, které malé obchody se stejným sortimentem nabízet nemohly, protože byly zavřené. Právě v pondělí 22. února, kdy odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, prohlásil Ústavní soud jejich uzavření za protiústavní. Specializované prodejny s potravinami, které po celou dobu zůstaly otevřené, zaznamenaly meziroční pokles tržeb o 12,6 procenta. Ve specializovaných obchodech s nepotravinářským zbožím se zvýšily útraty za počítače, telefony a informační technologie celkově o 2,5 procenta. Lidé utráceli o 1,5 procenta víc za léky a různé zdravotnické potřeby. Stouply i útraty za nábytek a další zařízení domácnosti. Prudký pokles tržeb o 10,9 procenta zaznamenaly obchody se zbožím pro kulturu, sport a rekreaci. Ještě výraznější pád zaznamenali obchodníci s oblečením a obuví. Těm klesly tržby o 29,6 procenta. Ve všech případech jsou ale v této statistice jen takzvané „kamenné obchody“. Prodej přes internet, který v covidové izolaci zaznamenal obrovský boom, je samostatná kapitola.

Všechno to, co statistiky odrážejí, je přirozená reakce na změnu životního stylu, kterou covidový lockdown přinesl. Lidé byli nuceni trávit mnohem víc času doma. Takže právě na domovy soustředili výrazně větší pozornost. Péče o ně, přesněji řečeno: péče o zvýšení komfortu domácností, se stala vysokou prioritou. Mnozí byli navíc nuceni pod vlivem okolností vybavovat domácí kanceláře a z dětských pokojíků dělat virtuální školní třídu. Obchodníci s nábytkem atd. měli dobrou sezonu. Majitel známé a ceněné firmy s osvětlením Lasvit Leon Jakimovič tvrdí, že zájem o jejich výrobky rostl po celém světě rychleji než za časů prosperity. Podobné zkušenosti má většina obchodníků z oboru. Zvlášť ti s tradičními značkami, které jejich zákazníci znali. A když si najednou v covidové izolaci potřebovali něco koupit, šli k nim na jistotu. Přestože showroomy s nábytkem byly zavřené, lidé na internetu nakupovali od značek, které dobře znali a jimž důvěřovali.

Úplně opačný příběh byli obchodníci s oblečením a botami. Proti nim šly všechny trendy. Lidé zavření doma najednou jaksi nepotřebovali nové oblečení. Skoro nikam nemohli chodit. Neodehrávaly se žádné společenské akce, na něž by si pořizovali nové šaty. Nebylo kde se prezentovat. Pro velkou část lidí stále není běžné koupit si oblečení na internetu. Je to věc, kterou si chtějí vyzkoušet. Sáhnout si na ni. A pro řadu z nich je jít si koupit šaty nebo boty i svého druhu rituál. To s uzavřenými obchody nešlo. Trh s oděvy prošel velkými změnami. Některé globální značky Česko úplně opustily. Dvě známé a do nástupu covidu velmi ambiciózní české značky Pietro Filipi a Kara zkrachovaly.

Další branží, která dostala za koronavirových restrikcí těžkou ránu, byl prodej aut. Za celý loňský rok se tržby za prodej nových aut propadly o 15,3 procenta. Podobný a hlubší pád zaznamenala většina trhů v Evropě, což tvrdě poznamenalo celý automobilový průmysl, na kterém je Česko závislé. Auto bylo zpravidla první investicí, kterou lidé odepsali, když viděli nejistotu. Úvaha, že s tím, co mám, ještě nějakou dobu vydržím, se v dobách krizí pravidelně opakuje. Naopak rostly nákupy nemovitostí. V nich lidé v nejisté době vidí cestu k relativně jistému uložení peněz.

Internetová země

Přirozeným trendem byl prudký růst nakupování přes internet. U mnoha druhů zboží to byla po dlouhé měsíce jediná možnost, jak se k němu dostat. Tržby e-shopů se za loňský rok zvedly o 28,2 procenta. To je nejrychlejší skok za dlouhé roky. Akcie internetových obchodů jsou po celém světě na obrovském vzestupu. Vedle farmaceutických a technologických firem jsou to vítězové v koronavirovém omezení. Na českém trhu se to naplno projevilo obrovským zájmem o akcie firmy Pilulka.cz, když vstoupila na burzu. Zájemců bylo pětinásobně víc než akcií, které se nabízely, což táhlo cenu prudce vzhůru. Pilulka není jen klasickou lékárnou, ale hodně pestrým e-shopem se vším, co souvisí se zdravým životním stylem, po kterém v loňském roce prudce rostla poptávka. Společnost se v covidovém roce rozdělila na ty, pro něž byl virus připomenutím, že se o sebe musejí ještě víc starat, a na ty druhé, kdo v nejistotě naopak začali izolováni tloustnout a častěji sahat po alkoholu.

Podle srovnání statistického úřadu Eurostat jsme se v nákupech stali jednou ze šesti nejvíc digitalizovaných zemí Evropské unie. A zároveň tou, která zaznamenala za posledních pět let největší vzestup. V celé Evropské unii za posledních dvanáct měsíců aspoň jednou nakupovalo na internetu 72 procent lidí. U nás to loni bylo 80 procent. Před námi jsou Britové s 91 procenty, kteří už ale mezitím Evropskou unii opustili. Následují Nizozemci a Dánové s 90 procenty. Němci s 87 procenty, Švédové s 86 a Irové s 81 procenty. Všechno to jsou velmi vyspělé země, výrazně bohatší než my. Spousta bohatých, vyspělých států je ale s odstupem za námi. Digitální velmoci Finsko i Estonsko mají 78 procent, Francie 75, Rakousko je se 73 procenty těsně nad průměrem Evropské unie. Střední Evropa od Maďarska přes Polsko po Slovinsko a Slovensko. Ještě před pěti lety jsme byli s 50 procenty těch, kdo na internetu během roku nakoupili, na chvostu Evropské unie. Dánové a Němci už měli v té době 82 procent obyvatel nakupujících na internetu.

Korona ukázala, že máme velký technologický potenciál, který symbolizují firmy jako Pilulka.cz. Potvrzuje se, že v Česku je velmi silný privátní byznys, který se dokáže internetové době přizpůsobit. Tou brzdou je jednoznačně stát. Vláda Andreje Babiše ve všech logisticko-technologických operacích, které byly v koronavirové době životně důležité, selhala. Od organizace testování a trasování nakažených po logistiku očkování. Covidovou krizi bylo v Česku možné snesitelně přežít především proto, že privátní byznys fungoval a lidé ani v době zavřených obchodů netrpěli nedostatkem. České firmy a zjevně i zákazníci se dokázali digitalizovat. To je velká výzva pro příští volby. Pokud by některá vláda dokázala digitalizovat i veřejné služby a přestat lidi otravovat zbytečnou byrokracií a chaosem, může země zažít slušný technologický boom a stát se atraktivním centrem Evropy pro investory v těchto branžích.

Důležitý vliv na celý rok 2020 v české ekonomice mělo to, že nepřišel pád platů a zatím nevzrostla nezaměstnanost. U platů zatím známe čísla jen za první tři čtvrtletí roku, tedy do konce září. Z toho první čtvrtletí je ještě mimo zásah covidového vypnutí, takže obrázek se za celý rok může změnit. Průměrný plat se do září meziročně zvýšil o 5,1 procenta na 35 402 korun měsíčně. Když se od něho odečte relativně rychlé zdražování, reálný příjem těch, kdo pracují, stoupl o 1,7 procenta. Nezaměstnanost stále zůstává s 3,7 procenta jednou z nejnižších v Evropské unii. Z velké části proto, že vláda zavřeným firmám kompenzuje platy lidí. Pokud restrikce velmi rychle neskončí a začaly by padat platy nebo by nastal růst nezaměstnanosti, nálada ve společnosti se může otočit.

24. února 2021