Z šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové se stala mezinárodní star, je to těžký úděl, který bývá nad síly jednotlivce, jenž jím byl obdarován či postižen. Nese-li ho dospívající člověk, může to být ještě obtížnější, jeden by měl o Gretu Thunbergovou obavy – co s ní bude, až vyčerpá svou chvíli slávy a těkavá pozornost publika se zacílí na někoho jiného nebo na nějaký jiný problém či projekt? V současné době ten masový obdiv vůči aktivistce začíná slábnout, také kvůli její cestě plachetnicí do Ameriky – prý si tenhle způsob přepravy vybrala, aby cestou v letadle nezvyšovala svou uhlíkovou stopu. Mainstreamová německá média (Spiegel, Die Zeit a Tageszeitung), která jistě nelze podezírat z nějaké protiekologické zaujatosti, ale přišla s články, podle nichž je údajná větší ekologičnost cestování mladé aktivistky přinejmenším sporná. Spiegel se dokonce vyjádřil ve smyslu, že pro klimatickou aktivistku a její tým jde o "píárovou katastrofu".

Na sociálních sítích koluje mnoho vtipů na její účet a rozhořčených vyjádření, zastánci Grety Thunbergové zas vyjadřují znechucení nad tím, jak taková údajná drobnost zastiňuje to základní poselství Grety Thunbergové. 

Jenomže to zas až taková drobnost není. Respektive má to nějaký symbolický význam. A na symbolech jsou přece popularita, apel Grety Thunbergové založené. Nestala se na dnešním Západě známá díky originalitě svých myšlenek, nenavrhuje nějaká nová řešení. Její stoupenci v ní vidí právě symbolickou figuru, zástupce všech těch mladých, jejichž životy ohrozily nezodpovědné starší generace. A o ni se teď hlásí o slovo. Její kampaň cestu lodí do Ameriky jistě chápala také jako PR tah, způsob, jak dál poutat pozornost publika. A u podobných strategií se stává, že tak či onak selžou. No a pokud se týkají někoho mezinárodně známého a v médiích silně přítomného, odpovídá tomu síla reakce, není moc čemu se divit.

Uctívání Grety Thunbergové může působit kýčovitě nebo až kulticky, švédská aktivistka jako by byla nějakou sekulární Janou z Arku, dítětem nadaným nějakým vyšším viděním, jež vede masy do boje za „boží“ věc. Podobná soudobá pseudonáboženská hnutí nutně vypadají spíš jak karikatura – něco důležitého jim schází, konkrétně třeba Bůh, bez nějž religiózní vzepětí nedává moc smysl. Stejně tak ale jsou zarážející a někdy vysloveně odpudivé některé reakce na popularitu Grety Thunbergové. Je to dospívající člověk, který si v západní tradici zaslouží nějakou ochranu. Je to prazvláštní, když se někdo pobuřuje nad tím, že děti se chovají způsobem, jenž podle nich dětem nepřísluší, a zároveň nedokážou zachovávat úctu nebo šetrnost, která dětem náleží. Trefovat se do šestnáctileté holky, jako kdyby to byla dospělá a ostřílená mediální matadorka. Je naprosto v pořádku, když lidi vyjadřují skepsi nebo nechuť ke kampani, již Greta Thunbergová reprezentuje. A je také možné a nutné nepřekračovat při tom základní civilizační normy. Nejenom kvůli Gretě Thunbergové. Nakonec takovým chováním člověk škodí také sám sobě.