Téměř desetiprocentní inflace překonala očekávání a alespoň po část roku bude ještě následovat její další růst. Jak moc se všeobecné zdražování promítlo do chování lidí? Kupní síla českých domácností nutně klesla, protože růst cen přesáhl růst výdělků. K tomu přitom došlo téměř poprvé v historii samostatné republiky. Přestože lidé už stačili v ekonomice velkou část svých úspor vzniklých během covidových lockdownů rozpustit, nebojí se zatím dál utrácet, tvrdí ekonomové. Zdražování, a to hlavně potravin, může být také často pouze pocitové, upozorňují.

V posledních měsících téměř určitě poklesla kupní síla českých domácností ve smyslu růstu cen přesahujících růst výdělků. Zatímco inflace se pohybuje kolem deseti procent, výdělky, tedy především mzdy, platy a důchody se zvyšují tempem zhruba polovičním.

Doposud téměř po celou historii samostatné ČR platilo, že příjmy rostly rychleji než ceny. Kupní síla tedy stoupala i během inflace. „Typicky v předcovidovém období za inflace 2-3 procenta rostly mzdy zhruba sedmiprocentním tempem. Kupní síla tedy rostla zhruba čtyřprocentním tempem,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

„Nadproporčně velká část nynějšího zdražování plyne mimo jiné z cen energií a potravin, což jsou položky, kde jsou domácnosti schopny svou spotřebu ztlumit jen ve velmi omezené míře, takže o to méně zbývá a bude zbývat na zbytnější položky, jako je třeba oblečení nebo kultura,“ uvedl pro Echo24 ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Že by zástupci pomyslné střední třídy obecně nějak výrazněji zvažovali, co jsou ještě ochotni kvůli vzrůstajícím cenám koupit, se však ekonomové nedomnívají.

„Záleží nejspíš na konkrétním odvětví, ze kterého plynou jejich příjmy. Například lidem podnikajícím v ubytování a gastronomii, kde se poptávka stále ještě nevrátila na předpandemickou úroveň, nebo státním zaměstnancům, jejichž platy letos zůstanou na loňské úrovni, přináší nynější vysoká inflace skutečně horké chvíle a nutnost víc zvažovat výdaje. Naproti tomu třeba manažeři v logistice nebo lidé pohybující se oboru v informačních technologií si asi nijak výrazně ztěžovat nemůžou,“ tvrdí Skořepa.

Také podle Bartoně střední třídy své chování v nakupování příliš nezměnily. „Spíše to platí u nižších. Tam určitě budou více vyhledávat slevy, levnější obchody, a méně kvalitní náhražky,“ uvedl.

S vysokou inflací se hodně hovoří o výrazném zdražování potravin, typicky třeba zeleniny a ovoce. Podle analytiků zde ale dochází k určitému zkreslení. „Každý o tom mluví, ale statisticky se ceny potravin zvyšují nejméně ze všeho. Možná dochází ke špatnému statistickému měření, nebo jde o salience effect, kdy ceny potravin každý sleduje, a tak má pocit, že se zvyšují hlavně ony,“ domnívá se Bartoň.

Co se pak týče úspor, které lidem vznikly vlivem covidového uzavírání služeb, domácnosti je příliš neudržely. „Od léta loňského roku dochází k jasnému rozpouštění těchto úspor. Přinejmenším co se týče bankovních vkladů, platí, že jejich objem od té doby stagnuje, zatímco normální by byl jejich nárůst každý měsíc o nějakých 15 miliard korun,“ řekl Skořepa.

Ne všechny lockdownové úspory byly ale již utraceny. „Zcela racionálně, míra nejistoty budoucnosti se na dlouhá léta zvýšila, i kdyby zítra covidové viry vymřely. A při vyšší nejistotě chce každý držet vyšší úspory. Část úspor byla dána tím, že lidé nechtěli tolik utrácet, část tím, že nemohli tolik utrácet. První část úspor se stále drží, druhá zatím ne,“ řekl Bartoň.

Skeptičtější je v otázce utrácení hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Kam se spotřební chování dál posune letos, je otevřená otázka. Šetření na zboží každodenní spotřeby je zřejmě jen krátkodobé, než si domácnosti na nově nastavené ceny zvyknou. Důležitější bude, čím pokryjí celoroční propad reálných příjmů. Osobně jsem ohledně možnosti letošního růstu soukromé spotřeby v Česku spíš pesimistou. Šetřit se bude, a to na zbytných položkách,“ vyjádřil se pro Echo24.

Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998. Hlavním tahounem růstu byly ceny elektřiny s nárůstem o 18,8 procenta a ceny zemního plynu s růstem o 21,5 procenta. Podle analytiků meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent.