Nejspíš jste si všimli, že léky, v kterých je paracetamol, se můžou jmenovat mnoha různými jmény. Jsou všechny stejné? Také glyfosát se nám nezakuklil pouze do přípravku Rotundu, ale má mnoho jmen. Účinná látka se schovává pod řadou obchodních názvů. Člověka to může i docela zmást, zvlášť když obchodní název zůstane a účinná látka se změní ve vcelku neškodnou kyselinu. Naštěstí mezitím zakázali účinnou látku, po které bychom zaručeně všichni zblbli o poznání rychleji.

Když chcete sad nebo vinici, sáhnete po Státní odrůdové knize, například. Listina povolených odrůd má v naší zemi velkou tradici a každý šlechtitel usiluje o to, aby jeho nová odrůda prošla právě povolovacím procesem. Existuje samozřejmě hodně starých odrůd, toho času velmi populárních, které se pohybují mimo toto herní pole, respektive vznikly před jeho vznikem. Málokdo vůbec tuší, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský stále existuje. Chrání jak pěstitele, tak spotřebitele a v případě produkčních ploch ve svém zájmu hlídá kvalitu. Podobně je na tom i Státní rostlinolékařská správa, která dohlíží na populace patogenů a rozvoj ochrany proti nim. To není jen tak.

U okrasných rostlin je ovšem ring volný. Můžete sice odrůdu prohnat uznávacím řízením, ale nijakou výhodu na trhu vám to nepřinese a budete spíš za blbce. U stromů do ulic či do krajiny je pak vůbec těžké prosadit dodržování aspoň školkařských standardů. Pěstování stromů trvá dlouho, jejich producentů je relativně málo a snaží se, aby se sázelo co nejméně druhů v co největších počtech. Pokud možno všechny jedné odrůdy z jedné matky a pod patentem. Každý, kdo zná osud smrkových monokultur a kůrovce nebo plantáží banánu Cavendish zničených fusariem, ví, že je to přinejmenším hloupé. Přesto se to děje. I v časech změny klimatu.

Čtvrt století se zabývám pěstováním peren neboli vytrvalých zahradních květin, které přezimují. Coby zahradníček pamatuji ještě dozvuky dob, kdy nová odrůda přicházela do sortimentu pouze tehdy, byla-li překonána odrůdou jinou. Ta stará se vyřadila. To už dávno neplatí a funguje to na principu „silnější pes má víc štěňátek“, když to důstojně opíšu. Jen na evropském trhu přichází na trh každý rok zhruba 3500 novinek okrasných rostlin. Otevřeně se tomu říká „přeplavení sortimentů“. Je to asi, jako když si vysadíte záhon se sedmi kytkami na metr a vyklíčí vám tam sto semenáčků plevele. Vsadíte si dnes na to, že „trh“ to vyřeší sám? Ještě tomu stále věříte? Je paracetamol s tou největší reklamou tím nejlepším kámošem na cestách?

Postkomunistické země jsou v tomhle až po uši. Možná to znáte taky. Přijdete do garden centra a optáte se: „Loni jste tu měli takovou pěknou okatou třapatkovku, já bych si chtěla zvětšit záhon a tři si přisadit.“ A oni vám řeknou: „Tak tu už nemáme, ale máme tu novinku, tuhle s dvěma očima a řasami v barvě tyrkysu s květináčem v podobě malého vodotrysku.“ Možná dokonce opáčíte: „Ale vždyť tu jste mi loni prodávala jako novinku.“ Asistentka prodeje ihned pohotově opáčí hrdě: „Prodáváme pouze novinky.“ Ke svému vlastnímu překvapení zjistíte, že novinky nechcete. Chcete se zeptat na glóbus pro Středočeský kraj, ale bojíte se, že by ho mohli mít. Pokud ne v zahradním centru, tak na poště zaručeně uspějete.

Před dvaceti lety bylo na našem trhu nabízeno sedmnáct set druhů zahradních květin. Dnes je to víc než deset tisíc. Jako zákazník pěstitel v podstatě už nemáte proti marketingu moc velkou šanci. Ten plevel nás unovinkoval.