Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó v sobotu připustil, že jeho tým špatně odhadl podporu armády, když tento týden oznámil závěrečnou fázi svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó, jehož od ledna uznalo na 60 zemí za prozatímního prezidenta, v rozhovoru s deníkem The Washington Post rovněž uvedl, že nevylučuje vojenskou pomoc Spojených států. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci.

Madura stále podporuje zejména Rusko, jehož ministr zahraničí Sergej Lavrov má dnes v Moskvě jednat s šéfem venezuelské diplomacie Jorgem Arreazou. V pondělí má Lavrov o situaci ve Venezuele hovořit s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem, a to ve Finsku na okraj jednání Arktické rady.

Guaidó v sobotu připustil, že očekával větší otevřenou podporu armády, a doufal, že Maduro pod tímto tlakem a tlakem masových demonstrací odstoupí z nejvyššího úřadu. V něm je od roku 2013 a v posledních třech letech jeho režim stupňuje tlak na opozici, která koncem roku 2015 vyhrála parlamentní volby. OSN viní Madurův režim z porušování lidských práv a práv opozice i z kolapsu domácí ekonomiky a z humanitární krize.

"Potřebujeme ještě více vojáků a také více funkcionářů režimu, aby nás podpořili v naplňování ústavy a návratu demokracie," prohlásil v sobotu Guaidó. Pětatřicetiletý politik deníku The Washington Post rovněž řekl, že není pro jednostrannou vojenskou intervenci z USA, ale že by zvážil pomoc amerických vojáků po boku venezuelských. Kdyby mu Spojené státy nabídly vojenskou pomoc, předložil by ji v parlamentu, aby ji poslanci zvážili.

Podle Guaidóa je hodně vojáků, kteří chtějí skoncovat s Madurovým režimem, mají ale stále strach. Svou roli hrají i peníze. Podle expertů citovaných deníkem El Nacional, i přes humanitární a ekonomickou krizi a americké sankce armádní velitelé stále dostávají od Madurova režimu dost peněz. U nižších důstojníků hraje roli obava z represí, v posledních letech jich skončily desítky ve vězení. Někteří ale stále věří Madurovi i kvůli historické nevraživosti vůči "imperialistickým" Spojeným státům.

Armádu zřejmě zastrašují i ozbrojené skupiny podporující Madura, z nichž některé mají podporu od kolumbijská gerily ELN. V sobotu byli na severu Venezuely zavražděni čtyři vojáci, včetně jednoho generála, a dva policisté. Motiv činu zatím není jasný, uvedla agentura EFE.

V sobotu pořádala opozice demonstrace u armádních posádek, kde se lidé snažili už poněkolikaté vojáky přesvědčit, aby pomohli opozici přimět Madura k odstoupení. Lidé vojákům předávali i kopii zákona o amnestii, který začátkem roku schválil parlament. Tento zákon zaručuje beztrestnost vojákům, kteří pomohou obnovit v zemi demokracii. Madurova vláda ale parlament neuznává a před dvěma lety ustavila vlastní zákonodárný sbor.

Podle deníku El País dorazily k posádkám v sobotu stovky lidí. Opoziční televize TV Venezuela zveřejnila fotografie a videa, na nichž lidé hovoří s příslušníky ozbrojených sil. Na jednom z nich příslušník národní gardy kopii zákona o amnestii spálil.

Venezuelská armáda má podle deníku El País asi 123.000 členů, z toho 23.000 je národní garda. Pochybnosti panují o počtu milicí, které tvoří civilisté a penzionovaní vojáci. Maduro tvrdí, že jich jsou dva miliony, Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) je odhaduje asi na 200.000, většina z nich ale zřejmě nemá vojenský výcvik. "Mnozí z nich jsou státní zaměstnanci a většina z nich nikdy nestřílela," řekla deníku El País venezuelská armádní expertka Rocío San Miguelová.