Laická i odborná veřejnost měla dlouho za to, že laktózová tolerance, tedy schopnost trávit mléčný cukr, se u lidí vyvinula v důsledku rozšířené konzumace mléčných výrobků. Nová studie výzkumníků z bristolské a londýnské univerzity ale poukazuje na jiné důvody: lidé potřebovali dokázat trávit laktózu, aby přežili nemoci nebo hladomory. Informuje o tom server Deutsche Welle.

Lidé s tolerancí na laktózu produkují specifický enzym zvaný laktáza, který dokáže laktózu, mléčný cukr, rozkládat. U těch, kteří ho vytvářet neumí, ale laktóza putuje nestrávená až do tlustého střeva, kde ji požírají bakterie. To může způsobit křeče, nadýmání nebo průjmy.

Schopnost trávit laktózu má asi třetina světové populace. Lidé jsou od přírody schopní konzumovat mateřské mléko, s věkem ale často tuto schopnost ztrácejí. Dlouho se věřilo tomu, že se tomu lidstvo „naučilo“ po letech konzumace mléka, která vedla k vývoji nových genů.

„Mléko vůbec nepomohlo,“ říká ale nyní jeden z výzkumníků Mark Thomas. Dokladem je třeba to, že lidé konzumují mléko nejméně od roku 6000 př. n. l. Tolerance na laktózu se ale masivně rozšířila až kolem roku 1000 př. n. l.

Vědci místo toho pracují se dvěma teoriemi. První z nich říká, že lidé začali být časem vystavováni různým patogenům, které samy o sobě nemusely být smrtící. V kombinaci s komplikacemi způsobenými alergií na laktózu ale mohly přivodit smrt.

„Víme, že se vystavení se patogenům za posledních 10 000 let zvýšilo, protože vzrostla hustota obyvatelstva a lidé žili blíže ke svým domácím zvířatům,“ řekl Thomas. Lidé s tolerancí tedy neumírali tak často a mohli mít potomky, kteří svou genetickou výhodu předali dál.

Druhá teorie se týká hladomorů. Když z různých důvodů nevyrostla prehistorickým lidem úroda, nezbylo jim než se živit mléčnými výrobky. „Když jste zdravý člověk a dostanete průjem, je to trapné. Když jste těžce podvyživený a dostanete průjem, je velká šance, že zemřete,“ vysvětlil Thomas.

Vědci vymysleli počítačový model, který měl určit, zda jsou tyto teorie pravděpodobnější než dosud přijímané důvody. „A jsou skutečně mnohem, mnohem pravděpodobnější,“ doplnil Thomas.

Studie se zaměřila převážně na evropskou populaci a je třeba provést další výzkum na jiných kontinentech.

Bohužel je hledání zachovalé starobylé DNA v afrických zemích složitější, protože je tam tepleji, „a teplo je velkým faktorem, který rozhoduje o tom, zda DNA přežije,“ řekl Thomas.