Výsledkem čtvrteční celostátní policejní razie je zatím devět obviněných z korupce. Pro pět lidí navíc žádají detektivové vazbu, další čtyři obviněné chce policie stíhat na svobodě. Zátah se týkal zejména prověřování veřejných zakázek, kterými se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Druhý muž hnutí ANO a předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek uvedl, že v minulosti jednal ohledně mýtného tendru se zástupci jak ÚOHS, tak společnosti Kapsch. 

Aktuální informace navíc ukazují, že policie podezřívá šéfa ÚOHS Petra Rafaje a ředitele mýtného systému Kapsch Karla Feixe z korupce. Podle informací deníku Právo měla Národní centrála proti organizovanému zločinu oba sledovat už od listopadu roku 2017. Pochybnost vyvolal mýtný tendr na dalších deset let, jehož vítězem se stalo konsorcium CzechToll/SkyToll. Společnost Kapsch se s výsledkem nesmířila a snažila se o zneplatnění celého tendru.

Bez pochybností se však neobešlo ani první výběrové řízení v roce 2005. Tehdejší komise totiž vyřadila tři zájemce z celkových čtyř přihlášených. V tendru tak neuspělo konsorcium Mytia složené z firem Ascom Fela, Damov a ABD Group, A-Way a AŽD a Autostrade. Vítězem se stala rakouská společnost Kapsch, jež přitom podávala až třetí nejlevnější nabídku za 22 miliard korun. Stát si mohl vybrat cenově příznivější konsorcium Mytia za 15 miliard nebo Autostrade za 17,5 miliardy korun.

Neúspěšné společnosti se proti rozhodnutí odvolaly. Podle antimonopolního úřadu, který tehdy vedl budoucí ministr vnitra Martin Pecina, bylo vyřazení všech tří zájemců oprávněné. Společnosti Autostrade a Mytia byly vyloučeny z důvodu formálních nedostatků. Firma Autostrade uvedla, že důvodem vyloučení z tendru byla další kvalifikační kritéria, která byla nad rámec zákona o veřejných zakázkách. Jako příklad společnost uvedla doložení certifikátů o bezpečnosti práce či vliv na životní prostředí. Podle Peciny však tyto nedodělky nehrály žádnou roli. Cena měla mít ve výběrovém řízení 60procentní roli. Velký rozruch také způsobily dodatky, které do smlouvy vyjednali ministři dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) a Aleš Řebíček (ODS).

Mýtný systém tak začal fungovat v roce 2007. Neustálé pochybnosti o regulérnosti výběrového řízení dovedlo Poslaneckou sněmovnu ke zřízení vyšetřovací komise. Na konci března 2008 však politici uvedli, že z dostupných informací nešlo zjistit, zda byla soutěž v rozporu se zákonem. Komise ale konstatovala, že se hodnotící komise při tendru na mýto chovala nekompetentně či nezodpovědně. Politici kritizovali i řadu nedostatků, jako je uložení nabídek na ministerstvu dopravy. Kvůli špatnému systému evidence nemohli zákonodárci zjistit, kdo všechno měl k nabídkám přístup. Někteří členové prý také ani neznali postupy při zadávacím řízení. Podle komise ani netušili, že se dne 10. listopadu budou vyhodnocovat nabídky.

Nové výběrové řízení

Smlouva s firmou Kapsch měla platit původně pouze do roku 2016. Dva roky předtím už někteří odborníci varovali nového ministra dopravy Dana Ťoka, že stát nestihne vybrat nového provozovatele. Na resortu dopravy se nyní začalo pracovat s náhradními scénářy, pokud by taková situace opravdu nastala.

Slova expertů se potvrdila a Dan Ťok nakonec podepsal dodatek ve smlouvě, který opravňoval společnost Kapsch na výběr mýta na další tři roky. Ministr svůj podpis obhajoval tím, že prodloužení kontraktu je jediným možným řešením. Ťok se také pochlubil, že vyjednal slevu ve výši 1,54 miliard korun na období od roku 2017 do roku 2019. Na hlavu ministra se však snesla tvrdá kritika. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal přezkoumávat detaily pětimiliardové zakázky, kterou uzavřel Ťok bez řádné soutěže. Smlouvu navíc nechal ministr uzavřít o víkendu a podepsal ji jeho náměstek.

Ministr dopravy poté vypsal nový tendr na provozovatele mýta po roce 2019. V něm zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Firma Kapsch výsledek tendru napadla a ÚOHS následně v květnu 2018 tendr na mýtné nepravomocně zrušil. Údajně mělo dojít k porušení zásady transparentnosti při poskytování části zadávací dokumentace. Předseda úřadu Petr Rafaj ale v srpnu prvoinstanční rozhodnutí zrušil, protože podle něj úřad dostatečně nezohlednil některé významné okolnosti případu. Ředitel české pobočky Kapsch Karel Feix měl podle posledních informací právě v této době „vyvíjet značnou snahu ovlivnit tendr ve prospěch Kapsche“.

V loňském roce také podala společnost Kapsch trestní oznámení na advokáta Jana Hrazdiru, který byl členem rozkladové komise ÚOHS. Podle firmy měl zneužít svou pravomoc a ovlivnil výsledek celého řízení ve prospěch resortu dopravy. Pozadu nezůstalo ani ministerstvo dopravy, které v únoru 2016 podalo trestní oznámení týkající se dodatků ve smlouvě se společností Kapsch. Smluvní podmínky, které nepočítaly s přechodem na nového provozovatel po roce 2016, jsou podle úřadu hlavním důvodem, proč se nedařilo na provoz systému vypsat výběrové řízení. Kritizované dodatky vznikly během působení ministrů dopravy Milana Šimonovského a Aleše Řebíčka.