Umístěním tabulek s jejich jmény na adresách jejich posledního bydliště byla Moskvě uctěna památka pětice Čechoslováků popravených v letech 1937 a 1938 v Sovětském svazu. Uvedla to koordinátorka projektu Poslední adresa Edita Jiráková z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Projekt Poslední adresa vnikl jako občanská iniciativa v Rusku a loni byl spuštěn také v České republice. Jeho smyslem je uctění jednotlivých, široké veřejnosti často neznámých lidí, kteří se stali oběťmi represí sovětského režimu. Česká Poslední adresa iniciuje i připomenutí památky Čechů a československých občanů, popravených v SSSR v rámci represí konce 30. let. Jen v Moskvě bylo podle ÚSTR takových obětí represí za necelé dva roky 120.

Svou tabulku budou mít ode dneška v Moskvě architekt Antonín Urban a automechanik Konstantin Mašek, který byl podle ÚSTR popraven na základě obvinění se zdůvodněním „… přijel v roce 1923 z Prahy. V Moskvě udržuje kontakt s emigrantskými kruhy podezřelými ze špionážní činnosti“. V těchto dvou případech přišel projekt osobně podpořit bývalý předseda českého Senátu Petr Pithart.

Hned dvě plakety na jedné adrese budou připomínat osud dvou mužů popravených téhož dne pro podezření ze špionáže – úředníka Vladislava Petrase a dělníka Ignáce Petrukova.

Asi stovka lidí, včetně tří příbuzných, se zúčastnila pietního aktu umístění pamětní plakety učitelce tance Gertrudě Arosevové, rozené Freundové. Ta se se svým budoucím manželem a sovětským diplomatem Arosevem seznámila v pražské taneční škole, kde vyučovala. Po jeho odvolání do Moskvy jej následovala do SSSR, kde během stalinistických čistek stejně jako on skončila na popravišti, uvedl ÚSTR.