Přestože se Česká republika dlouhá léta nachází v kontinuálním růstu, nedokáže vláda zřejmě hospodařit ani s 40 miliardovým schodkem, který si jen před několika měsíci společně se sněmovnou schválila. Schodek státního rozpočtu v únoru kvůli novým výdajům vzrostl na 27,4 miliard korun, což je nejhorší výsledek od roku 1993. Ekonomové navíc předpokládají, že také kvůli vlivu epidemie koronaviru, může deficit na konci roku vylézt až na 60 miliard.

Správkyně státní kasy Alena Schillerová (za ANO) upozorňuje, že za navýšením výdajů stojí především investice či zvýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Únorový výsledek plnění rozpočtu je o 7.5 mld. Kč horší, než loni. Jaké jsou důvody? Především je to akcelerací investiční aktivity státu (+2 mld. Kč) a o 4 mld. Kč vyšším meziročním převodem Státnímu fondu dopravní infrastruktury,“ napsala ministryně na Twitter.

Přesto mohlo ministerstvo financí předpokládat již během loňského vyjednávání o podobě rozpočtu, že navrhovaných 87,3 miliard korun pro SFDI nebude dostatečné. Již v září 2019 server Echo24 napsal, že by takové finance nestačily ani na rozestavěné stavby. Ministerstvo dopravy již tehdy ujišťovalo, že se může rozpočet SFDI navýšit. Naskytuje se tak otázka, proč ministerstvo s většími penězi pro SFDI již nepočítalo předem.

„Rozpočet SFDI se každoročně upravuje v souvislosti s postupem přípravy jednotlivých staveb silniční a železniční infrastruktury. Pro tuto chvíli skutečně platí, že na výstavbu nových dálnic nebo obchvatů měst na silnicích I. třídy a modernizaci či stavbou železničních koridorů se nám podařilo pro rozpočet SFDI získat navíc dalších 20 miliard (9.2 +10). Pro letošní rok tak má resort dopravy k dispozici 107 miliard korun, které investujeme jednak do rozestavěných 225 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, ale také do 140 kilometrů nově zahajovaných silničních staveb. Pokud bude reálně třeba více peněz, jsem připraven to dále řešit,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) pro Echo24.

„Obecně při přípravě dopravních staveb totiž platí, že při jejich zahájení dochází k posunům, jejichž příčiny stojí většinou mimo resort dopravy a předem tak nelze přesně určit ani dobu jejich trvání. Skutečné zahájení jednotlivých staveb, zvláště těch plánovaných na konec roku, tak nelze stanovit zcela přesně a v praxi bývá někdy přesunuto až do následujícího roku. Rozpočet fondu je proto nastaven a průběžně upravován tak, aby pokryl skutečně zahájené stavby a současně zbytečně nealokoval zdroje, které nebude schopen utratit,“ dodal.

Až přijde krize, bude ze zákona o rozpočtu pouze cár papíru

Nejhorší hospodaření v historii České republiky komentuje opozice. „Schodek státního rozpočtu v únoru vzrostl na 27,4 mld. Kč. Nejhorší výsledek od r. 1993. A to přesto, že ekonomika zatím ještě roste a vláda zvýšila daně (příjmy) na rekordně vysokou úroveň. Ještě někdo pochybuje, že nemehla nám začala vládnout až s příchodem hnutí ANO do vlády?“ ptá se na Twitteru ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Schodek státního rozpočtu v únoru vzrostl na 27,4 mld. Kč. Nejhorší výsledek od r. 1993. A to přesto, že ekonomika zatím ještě roste a vláda zvýšila daně (příjmy) na rekordně vysokou úroveň. Ještě někdo pochybuje, že nemehla nám začala vládnout až s příchodem hnutí ANO do vlády?

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) March 2, 2020

Podobně mluví i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Nejhorší únorový deficit od roku 1993. A to není krize, zatím je to jen výsledek neodpovědné rozpočtové politiky. Až se promítnou krizové vlivy, bude ze zákona o státním rozpočtu jenom cár papíru. Vláda by měla rychle připravit novelu včetně protikrizových opatření,“ napsal poslanec TOP 09 na Twitter.

Hospodaření státu ještě zhorší koronavirus

Ekonomové navíc upozorňují na další nebezpečí pro státní rozpočet. Budou jím ekonomické následky šíření koronaviru. „Ministerstvo financí prognózovalo české ekonomice růst dvou procent už před propuknutím koronavirové nákazy, takže nyní zřejmě bude muset snížit odhad letošního růstu ekonomiky ČR pod úroveň dvou procent. Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růsti světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun,“ vysvětlil Kovanda ve vyjádření zaslané pro Echo24.

Že dojde ke zvýšení schodku predikuje také ekonom Štěpán Křeček. „V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká hlavní ekonom BHS.

Čtěte také: Koronavirus bude mít drtivý dopad na český rozpočet. Schodek může být až 60 miliard