Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.

Chmurné předpovědi Západu se nenaplnily a Rusko sankcím odolává, popisoval situaci na ekonomickém fóru ruský prezident Vladimir Putin. Ostatní řečníci však byli méně optimističtí. Podle šéfa největší ruské banky Sberbank a bývalého ministra hospodářství Germana Grefa by totiž mohlo ruské ekonomice trvat i deset let, než se dokáže vrátit na úroveň předválečného roku 2021.

Západní sankce podle Grefa zasáhly 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. „To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země,“ uvedl. „V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021,“ dodal.

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová pak varovala před tím, že se návrat do předválečných podmínek pro ruskou ekonomiku nebude konat roky či možná už nikdy, je tedy třeba změnit orientaci více na vnitřní trh. Ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov pak uvedl, že se podle prognóz ruská ekonomika propadne letos o 7,8 %.

Jiné instituce však věští Rusku poněkud pesimističtější vývoj. Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.

Ještě horší propad čeká Rusko podle Institutu mezinárodních financí (IIF), podle kterého ruskou ekonomiku ochromí propad o 15 % a v příštím roce o další 3 %. Hlavními důvody je podle institutu kromě zásahu západních sankcí také odchod zahraničních firem, odliv vzdělaných Rusů do zahraničí i kolaps exportu, které podle institutu vymažou 15 let ruského ekonomického pokroku. Podle ekonomky Eliny Ribakové přijde tvrdší dopad sankcí do ruské ekonomiky s časem a zvláště pokud se Evropa dokáže odstřihnout od ruských energií.

Podle studie moskevského Centra strategických studií (CSR) může odchod zahraničních firem ohrozit teoreticky až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích, uvedl v červnu ruský podnikatelský list RBK. Zahraniční byznys v ruské ekonomice přímo vytváří dva miliony pracovních míst a dalších čtyři až šest milionů ruských občanů je s ním spojeno nepřímo, uvádí se v analýze střediska. To se označuje za neziskovou organizaci, ale mezi jeho zřizovateli je ministerstvo hospodářského rozvoje.

Ruské ministerstvo práce na začátku června hlásilo stabilní situaci na trhu práce, nicméně ministr Anton Koťakov prohlásil, že „perspektivy závisejí na rozhodnutí jednotlivých společností, včetně těch se zahraniční účastí“. Rozhodnutí definitivně odejít z Ruska zatím přijalo asi 90 zahraničních firem, hlavně z oblasti informačních technologií, finančních služeb a potravinářského průmyslu.

Kvůli tomu je přímo ohroženo 35 000 až 40 000 pracovních míst, uvedlo CSR. Předpokládá, že většina zahraničních firem se pokusí odejít z Ruska tak, že tamní byznys prodá. Poslední dobou bylo oznámeno asi 60 takových transakcí, například prodej ruského podnikání americké sítě rychlého stravování McDonald’s obchodnímu partnerovi.

Západní sankce výrazně omezily mezinárodní finanční transakce ruských bank či přístup Ruska k důležitým zařízením a součástkám pro automobilový, energetický a letecký průmysl. Ruští představitelé sice připouštějí hospodářské problémy, zároveň však tvrdí, že ruská ekonomika si vede lépe, než se původně předpokládalo. Upozorňují, že část exportu se už podařilo přesměrovat do jiných zemí a že Rusko těží z výrazného růstu cen energie, který je zčásti důsledkem západních sankcí, uvedla agentura Reuters.