Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, schytává další kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení. To probíhalo do pátku a v připomínkách padá řada výtek, včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.

Ministerstvo průmyslu připravilo návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění, která by začala platit v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Resort by tak získal pravomoc celorepublikově nařídit šetření s energiemi nejen v domácnostech, ale třeba i školách, nemocnicích či dalších objektech. Počítá s vytápěním budov na nižší teploty. Například v obývacích pokojích by lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.

Návrh do pátku procházel meziresortním připomínkovým řízením a ostatní ministerstva, ale například i úřad ombudsmana, odbory či zástupci měst a obcí vidí v návrhu řadu zásadních problémů, ať už jde o možné dopady na starší lidi v sociálních službách, chybějící informace o tom, jak resort přišel s navrhovanými teplotami, dopady na zaměstnance či vůbec otázku toho, jakou úsporu ministerstvo od vyhlášky očekává. Jak totiž upozorňují odborníci, její vymáhání či kontrola je prakticky nereálná a technologické možnosti zavdávají na řadu problémů, které nepovedou k největší efektivitě.

Opakovaně se tak třeba objevuje otázka, jak efektivní má přinést úspory případné „přiškrcení“ vytápění v budovách. „V každém případě z odůvodnění návrhu nevyplývá, jakým způsobem předkladatel dospěl k závěru, že toto opatření je nejvhodnější. V odůvodnění návrhu chybí informace o výši úspor, které jeho přijetí přinese, a nejsou zde představeny jiné varianty, které by například neměly plošný dopad,“ stojí například v připomínkách z úřadu ombudsmana Stanislava Křečka. „Nakolik vnímáme snahu o řešení potenciální hrozby, zcela postrádáme vyhodnocení přínosů, případně nákladů navrhovaných kroků,“ uvádí pak také Sdružení místních samospráv.

Například podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) není pravda, že opatření nebudou mít negativní dopady do státního rozpočtu, na podnikatele, ostatní veřejné rozpočty či jiné sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, jak uvádí důvodová zpráva. A podobně jako další kritizuje, že výčet budov a zařízení není z pohledu ČMKOS v návrhu úplný. „Chybí v něm divadla, knihovny, jiná kulturní zařízení a sportovní zařízení,“ stojí ve stanovisku odborů.

Na to upozorňuje například i ministerstvo obrany. To na úvod doporučuje zvážit, zda vůbec tuto vyhlášku vydávat. „Je třeba zvážit, zda takováto či jí podobná vyhláška je tím nejlepším nástrojem, jak cíle dosáhnout,“ uvádí resort s tím, že se týká jen centrálně vytápěných objektů, je problematicky vymahatelná i proveditelná či zavádí pravidla plošně a bez hodnocení dopadů na různé skupiny obyvatelstva. Ministerstvo obrany pak volá i po přitvrzení, tedy upozorňuje, že například v případě veřejných budov by se mělo začít šetřit okamžitě a nečekat na hrozící stavy nouze. Dodává pak například, že z návrhu „není vůbec jasné“, z čeho resort průmyslu vychází, když stanovuje nové teploty, které se podle současných pravidel míjí někde i o šest stupňů.

Kritika se na návrh snesla také ze strany podnikatelů, zástupců pacientů či majitelů nemovitostí. Námitky podnikatelské sféry pak v připomínkách popisuje Hospodářská komora. „Není možné akceptovat současnou logiku návrhu, kdy jsou opatření stanovena pouze pro omezený okruh subjektů na trhu s teplem, což dále deformuje tržní konkurenční prostředí,“ uvádí v připomínkách Hospodářská komora a upozorňuje například na problematiku vytápění v hotelích, lázních.

„Teplota 18 °C v hotelovém pokoji, restauracích a jídelnách je silně nekomfortní pro hosty i zaměstnance a může to velmi výrazně ovlivnit podnikání v oboru; případný nedostatek hostů bude mít samozřejmě vliv mimo jiné na ekonomiku zařízení i na zaměstnanost,“ uvádí v odůvodnění s doporučením navýšit zamýšlené teploty v některých objektech.

Návrh ale našel i zastání. „To, o co vyhláška usiluje – tedy snížení teploty v budovách – je krok správným směrem. Navrhované teploty odpovídají optimální teplotě pro průměrného středoevropana a rozhodně je to zdravější než přetápěné místnosti,“ komentoval současnou verzi Jiří Koželouh, který je energetický expert Hnutí Duha. „Také úspora by nebyla zanedbatelná, neboť už snížení teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění. Otázka je, jak chce ministerstvo průmyslu zajistit dodržování této vyhlášky, neboť teplárny samozřejmě nemohou na dálku ovládat termostaty v bytech. Vyhláška jakoby byla spíš výzvou lidem,“ uvedl Jiří Koželouh.