Školy sice zůstávají otevřené, řada dětí i rodičů však začíná zažívat situaci připomínající minulý školní rok. V něm vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) držela školy zavřené nejdéle v Evropě a nyní se na ní valí opět kritika. V karanténách jen v Praze končí kvůli pár desítkám pozitivních i stovky dalších dětí, rodiče s nimi tak opět musí zůstávat doma a značné komplikace to přináší i pedagogům v samotné výuce.

V současnosti na školách platí poměrně přísná karanténní opatření. Pokud testy zachytí pozitivního žáka, hygienici uzavřou do karantény často celou třídu, výjimku pak mají pouze očkované děti či ty, které nákazu v posledním půl roce prodělaly. Jak vysvětluje na svém webu pražská hygiena, pravidla pro karanténu u školních dětí se nijak neliší od pravidel pro dospělé.

To znamená, že v případě uvalení karantény musí dítě zůstat doma minimálně dva týdny, mezi pátým a nejpozději desátým dnem pak musí podstoupit PCR test. V případě, že je výsledek negativní a dítě navíc neprojevuje žádné příznaky, karanténa se po uplynutí doby čtrnácti dní od kontaktu ukončí.

Například jen v týdnu od 27. září do 3. října došlo v Praze podle údajů hygieniků k nařízení více než 1 700 karantén žákům a 17 pedagogům a to kvůli 132 pozitivním záchytům v rámci 50 škol a školských zařízení. A to šlo o „lepší“ týden, zřejmě kvůli státnímu svátku, týden předtím skončilo v karanténách přes dva tisíce dětí.

Situace na školách tak opět vyvolává kritiku ze strany opozice, odborníků či pedagogů. Podle iniciativy KoroNERV-20 je kamenem úrazu i nejednotný postup hygien. „Jakkoli nechceme zlehčovat závažnost samotného onemocnění, počty dětí v karanténě jsou skutečně vysoké. Apelujeme proto na ministra zdravotnictví, aby vydal jednotné pokyny pro to, jak při vyhlášení karantény postupovat,“ uvedla za iniciativu Mariana Čapková, předsedkyně školského výboru hlavního města Prahy. O karanténě totiž rozhodují krajští hygienici na základě vyhodnocení konkrétní situace a rizikovosti kontaktů ve škole.

Jak upozorňuje i KoroNERV, situace má další problematický aspekt. Karantény totiž značně dopadají na rodiče menších dětí, které jednak zatím nemají možnost využít očkování, jednak nezvládnou zůstat samy doma celý den. Podle Čapkové se tak opakuje situace z předchozích měsíců. Rodiče menších dětí musí zůstávat doma a přicházejí tak o část příjmů.

Nejistá situace, ale i nejednotný postup hygien či samotných škol pak dopadá i na pedagogy. „Je to psychicky těžko snesitelné,“ řekl deníku Echo24 učitel a člen vedení Učitelské platformy Michal Kaderka. Podle něj se názory pedagogů na současný systém ve školách liší s ohledem na lokální podmínky, jiná je situace ve velkých a menších školách či podle toho, kolik dětí či tříd musí do karantén. „Dochází k tomu, že když máte třídu či její půlku v karanténě, je to tlak na distanční výuku, což některé školy nemohou zvládat. Zejména menší školy, kde máte třeba jednoho angličtináře, dějepisáře, tam je problém,“ dodal Kaderka.

Dochází podle něj například i k rozporům s rodiči dětí, které jsou kvůli pozitivnímu záchytu ve třídě v karanténách. „Chtějí, aby dítě po kontaktu s pozitivním chodilo do školy, nechají ho otestovat, je negativní a v některých školách ho přijmou a v jiných ne,“ řekl Kaderka. Situaci ale může zkomplikovat i uvalování karantén na pedagogy, kdy nastávají i situace, v nichž musí pedagog učit děti na dálku z domova, zatímco ony sedí ve třídě.

Dlouhodobě pak zaznívá kritika i z opozice kvůli nefunkčnímu systému trasování či právě problémům, které způsobují rozdělené třídy dětí v karanténě a na prezenční výuce. „Mám řadu reakcí od lidí, kteří říkali, že jejich dítě bylo ve třídě, kde zjistili covid a v sobotu se najednou nedovoláte na hygienu. A to jsme skoro rok a půl po začátku pandemie a borci to furt nebyli schopní nastavit,“ kritizoval problémy s trasováním kontaktů v nedávném rozhovoru pro deník Echo24 předseda lidovců Marian Jurečka.