Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce.

Jak ukazují nová data i odhady z poslední doby, pohled na uplynulé dva roky pandemie nevětší dětem příliš pozitivní výhled do budoucna. Dopady jsou samozřejmě výrazně odlišné v různých částech světa v závislosti na rozvinutosti ekonomik či délce uzavření škol. Jak upozorňuje The Economist, v řadě zemí se například uzávěry a distanční výuka táhly až do konce letošního školního roku, v některých zemích se pak výuka ještě nevzpamatovala a nová data ukazují, že dopady mohou být ještě horší, než se očekávalo.

Podle odhadů Světové banky tak například v chudších a rozvojových zemích výrazně klesl podíl desetiletých dětí, které jsou schopné číst či rozumět jednoduchému textu, i v rozvinutých zemích však zůstaly děti až pět měsíců pozadu oproti dobám před pandemií. To přitom s sebou může nést trvalé následky pro jejich produktivitu a výdělky v budoucnu, stejně tak jako dopady pro světovou ekonomiku, které se potáhnou desítky let.

Podle reportu mezinárodní poradenské společnosti McKinsey, která situaci nazývá „globální krizí“, může pandemický výpadek výuky stát ještě v roce 2040 světové HDP propad o 0,9 %, Světová banka pak odhaduje, že dnešní děti přijdou za svého života o výdělky v hodnotě 21 bilionů dolarů, oproti odhadům z roku 2020 jde tak o více než dvojnásobek.

I v Česku vznikly odhady upozorňující na vysoké ztráty, které s sebou nesou dopady pandemie. Ekonomové z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI na jaře minulého roku upozornili, že uzavírání škol či tříd kvůli šíření covidu-19 a převádění výuky na dálku může mít do budoucna negativní vliv na hospodářství. I jeden týden distančního vzdělávání v Česku podle jejich studie může vést ke ztrátě až 33 miliard korun.

Při úplném výpadku výuky pak i na dvojnásobek. Průměrný český žák by podle tehdejší studie za každý týden úplné výluky vzdělávání přišel za svůj produktivní život o 35 000 korun hrubého příjmu v důsledku snížené produktivity práce. Kvůli poklesu vzdělanosti v důsledku výuky na dálku se podle studie později sníží produktivita práce, výdělky i příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů.

Podle zjištění společností PAQ Research a Kalibro z konce minulého roku žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před covidem-19 zhoršily výsledky dětí na jaře minulého roku v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech. Mezi školami byly ovšem rozdíly. Zatímco v některých se možná podařilo učivo s žáky již zase dohnat, jiné s tím mohou mít nadále potíže. Horší výpadky přitom zaznamenaly také děti, které nenalezly podporu s výukou u rodičů, průzkum také nezahrnoval sociálně nejslabší školy, kde mohly být výsledky ještě horší. Výrazné dopady do rozpočtu by pak mělo i případné předčasné ukončování studia v důsledku výpadků.

Vláda Andreje Babiše (ANO) čelila kvůli rekordní době uzavírání škol značné kritice, například ve školním roce 2020/2021 byly základní a střední školy kvůli epidemii zavřené pětinu až dvě třetiny času. Nejvíce času doma strávili středoškoláci, a to 130 ze 191 dnů. V posledním školním roce ani jedna z vlád nesáhla k plošnému uzavření vzdělávacích institucí, řada škol ale musela poslat do karantény mnoho tříd a pedagogů, někde byla vyhlášená ředitelská volna.

Ministerstvo školství vyčlenilo na „dohánění“ výuky zvláštní prostředky. Doučování po výuce na dálku se loni na podzim účastnilo zhruba 247 000 žáků základních a středních škol. Z dětí a studentů, kteří měli nárok, se zapojilo 22 procent. Doučování po distanční výuce organizovalo podle resortu 94 procent škol, většina z nich se věnovala dohánění učiva, menší část i socializačním aktivitám. Ministerstvo školství poskytlo v Národním plánu doučování na snížení vzdělanostních rozdílů po výuce na dálku 250 milionů korun. Tyto peníze měly školy vyčerpat od září do prosince. V současnosti program doučování pokračuje s evropskými penězi z Národního plánu obnovy. Od ledna do srpna na něj ministerstvo vyčlenilo 430 milionů korun.