Až tomu člověk nemůže věřit. Po aféře s Andrejem Babišem juniorem zjistil STEM, že ANO má nejvyšší podporu v historii, téměř 36 procent, což dává skoro absolutní většinu ve sněmovně. Možná člověk nechce věřit, protože nemá Babiše seniora rád. Anebo je na průzkumu něco nedůvěryhodného.

V sérii oslavných článků na dobré výsledky průzkumů, jak je publikují média Agrofertu, se vyjímá text Lidových novin s názvem „Babiš je první, koho skandály posilují“. Růst podpory premiérovy strany poté, co premiéra postihl skandál, svědčí podle redaktora o vzrůstající nedůvěře v média a jejich zpravodajský servis. Novináři se mohli snažit, jak chtěli, hledat v Babišových aktivitách jakkoli podezřelé momenty, stejně to nezabralo, protože slušní lidé se raději postaví na premiérovu stranu proti nezodpovědným skandalistům.

Na tomto výkladu, zřejmě široce sdíleném uvnitř Babišova tábora, nehrají dvě věci. Většina médií patří Babišovi (jeho svěřenským fondům) a spřáteleným podnikatelům. Údajná smršť nepřátelských výpadů, která tak zarmoutila ony slušné občany, tedy neovládla scénu. Názor, že problém není tak vážný a že se to přehání, byl přinejmenším stejně vlivný jako odsuzování Babiše za odklizení syna na Krym.

Pak je tady ještě vážnější problém. Úvaha o tom, že novinám se vlastně nedá věřit a že jim lidé také nevěří, stojí na tvrzení agentur pro výzkum veřejného mínění, které informace o rostoucí Babišově popularitě publikovaly. Proč by ale měl člověk věřit výzkumným agenturám?

ANO nejslabší od voleb

Průzkum společnosti STEM, který informoval o tom, že podpora ANO vyrostla na 35,7 procenta, o dvě procenta výš, než byla před skandálem, a o čtyři procenta výš než před komunálními volbami, je zároveň ideálním důvodem k pochybnosti o kvalitě průzkumů. Přinejmenším je jisté, že sociologická pravidla využívala značně volným či tvůrčím způsobem.

Sociologické výzkumy se dají označit za přesnou hru s nepřesnými čísly. Průzkum zachycující názor společnosti závisí na tom, jak se vyberou lidé, který se agentura vyptává. Nikdy nejde vybrat úplně typický vzorek společnosti, předem se počítá s tím, že zhruba pětina lidí je vybrána špatně. Proto je třeba dotázat se značného počtu lidí, aby se ti špatně vybraní ztratili v nevelké statistické chybě. Nejen v sociologii se taková metoda nazývá randomizace. Ovšem nemusí fungovat, pokud existuje další zdroj nepřesností. V průzkumech veřejného mínění bývá takovým rizikovým zdrojem vážení kvality hlasů. Tomu, o němž si myslím, že k volbám spíše nepřijde, dávám menší vážnost než tomu, za jehož účast ve volbách bych dal ruku do ohně.

Takové převažování použil STEM a právě tím se dobral svých pozoruhodných výsledků. Výzkumná zpráva netají, jak dopadly preference, tedy odpovědi na otázku po oblibě jednotlivých stran. ANO dávalo přednost 22,8 procenta lidí, Pirátům 11 procent a třetí ODS 8,5 procenta. Ovšem sedmadvacet procent lidí si nedokázalo vybrat. Proto byly jejich hlasy rozděleny ostatním podle toho, jak vážně byli příznivci stran rozhodnuti jít k volbám. Tak vznikl volební model. Při tomto přepočtu získalo ANO polovinu z volných hlasů, a ve volebním modelu mu bylo přiděleno 35,7 procenta. Piráti si polepšili pouze na 13,1 a ODS na 12,4 procenta. Teprve z tohoto výpočtu je zřejmé, že ve srovnání s jarními průzkumy se ANO stalo suverénem, zatímco jeho hlavní konkurenti oslabili.

Kdyby STEM zůstal u preferencí a volební model nepočítal, došel by k úplně opačnému výsledku. ANO i se svými spojenci SPD, KSČM a ČSSD v posledních osmi měsících mírně a setrvale oslabují, zatímco jejich konkurence zůstává na svém. O něco přibylo nerozhodnutých. Tento trend se nezměnil, a nebýt výpadku z června, kdy se hroutila první Babišova vláda, ANO nemělo od parlamentních voleb tak slabé preference jako teď v listopadu.

Triumf, nebo obležená pevnost?

Tím vzniká otázka, proč STEM raději konfrontuje veřejnost s výkladem, který jde tolik na ruku Babišovi, až z toho jeho novináři dělají dalekosáhlé závěry o nedůvěryhodnosti konkurenčních médií. Zpráva STEM odpovídá jediným argumentem. Ochotu jít k volbám deklarovali po lidovcích nejčastěji právě voliči ANO, bylo jich plných 76 procent, zatímco u Pirátů s 54 procenty to bylo slabé. Víc hlasů se tedy přerozdělilo k Babišovi. Nutno upozornit, že takto neurčité úvahy závislé na subjektivním posouzení výzkumníků nepatří do žádné vědy, která se byť jen snaží tvářit seriózně.

Samozřejmě jsou možné i jiné výklady, proč Babišovi voliči víc než dřív prohlašují, že věrnost svému lídrovi prokážou také u volebních uren. Třeba se jen semkli, když jejich oblíbence ohrožuje ostudný skandál, a tento fakt může být předzvěstí, že pád preferencí bude pokračovat. Naopak Piráti rostou, hlásí se noví příznivci a přirozeně k nim mají volnější vztah. Také to jsou spekulace a nemá smysl z nich vyrábět volební prognózu. Stejně jako z úvah výzkumníků společnosti STEM.