CELOEVROPSKÉ ŘEŠENÍ KRIZE

Ořezání zisků elektráren nebo zásadní změna trhu. Co se bude řešit v Bruselu?

CELOEVROPSKÉ ŘEŠENÍ KRIZE
Ořezání zisků elektráren nebo zásadní změna trhu. Co se bude řešit v Bruselu?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků. To však nijak nesrazí samotnou cenu elektřiny, což už dříve prohlašoval i šéf Evropské rady Charles Michel, podle něhož je potřeba co nejrychleji změnit právě způsob cenotvorby.

Změna cenotvorby by spočívala v oddělení plynu a ostatních zdrojů. Český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že i diskuse o tomto zásadním opatření má být v pátek v Bruselu na programu.

Znamená to, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by velmi pravděpodobně nastalo dramatické snížení cen. Existoval by tedy zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí. Podrobněji jsme o tom psali zde. 

Lze čekat, že státy EU zřejmě odsouhlasí návrh Evropské komise, který počítá s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Výrobci energií z černého uhlí by pak odváděli solidární příspěvek. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur.

Řešení tedy tkví v tom, že by se pro nízkonákladové elektrárny zastropovaly marže zřejmě na 180 eurech. Jaderným, hnědouhelným a obnovitelným zdrojům by tedy zůstalo 180 eur za každou MWh dodanou na spotový trh. Vše přesahující tento strop by jim bylo vzato a použito na snížení cen pro koncové spotřebitele. Znamená to tedy, že ořezání zisků výrobců by samotnou cenu elektřinu nesrazilo. Nutné je také myslet na to, že výrobci neprodávají elektřinu na krátkodobém trhu, ale mají ji prodanou dopředu za nižší ceny.

Dosud zamýšlená opatření ke zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií navržená komisí jsou podle šéfka Evropské rady Michela nedostatečná k vyřešení těžké situace obyvatel a firem. V polovině září se nechal slyšet, že je potřeba co nejrychleji změnit způsob, jakým se určují ceny elektřiny, tedy zcela změnit systém cenotvorby.

Před mimořádným bruselským zasedání také sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu, k němuž vyzvali zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy. Skupina zemí požádala komisi, aby ministrům předložila návrh na stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však podle dosavadních informací podnět, proti němuž se staví další státy, neschválila. Německo, Nizozemsko či severské země totiž tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky suroviny.

Do debaty se nyní promítá také poškození plynovodů Nord Stream, které v unijních zemích zvyšuje obavy z definitivního konce již značně omezených dodávek plynu z Ruska.

Zastropování cen plynu se dotklo také opatření, které v rámci snahy snížit ceny elektřiny zvolily už v létě Španělsko a Portugalsko, a které dostalo označení „iberijská výjimka“. Státy si výjimku u EK vyjednaly v červnu a uplatňovat ji začaly od poloviny července. Opatření vede k zastropování cen plynu využívaného při výrobě elektřiny na 40 eur (asi 980 Kč) za MWh. Cenový strop po šesti měsících začne stoupat o pět eur za MWh měsíčně až na 70 eur za MWh. Eventuální rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou na trhu dorovnává elektrárnám stát. Jedná se tedy ovšem také o jistou formu kompenzace a ne systémové řešení, které by mohlo vést k významnému poklesu cen elektřiny.

 

29. září 2022