Češi vynakládají za bydlení rok od roku více. Přes 10 tisíc korun měsíčně ze svých účtů odešle téměř čtvrtina z nich, loni to přitom bylo pouhých 13 procent. Pro polovinu Čechů je nebo bylo těžké dosáhnout na hypotéku, vyplývá z nezávislého výzkumu Ekonomických staveb, který na vzorku 1 000 respondentů provedla výzkumná agentura IPSOS.

Přibližně každý čtvrtý Čech (22 %) platí měsíčně za bydlení více jak 10 tisíc korun. Ještě o něco více pak platí lidé, kteří žijí s partnerem a dětmi – přes hranici deseti tisíc korun se každý měsíc dostane až 31 % rodin.

Z průzkumu dále vyplynulo, že pro mladé lidi je bydlení ve vlastním o něco méně důležité než pro starší generace. Jinak to mají rodiny s dětmi, pro které je vlastní nemovitost výrazně důležitější (71 %). Rodiny mají také obecně vyšší nároky na bydlení, např. dostupnost kvalitních školek, což se promítá i do možných vyšších nákladů za bydlení.

Vlastní bydlení se Čechům vzdaluje

Zhruba polovina respondentů bydlí ve vlastní nemovitosti (56 %), u mladých rodin je to pak 65 %. Sedm z deseti respondentů, kteří zatím nejsou ve svém, koupi nemovitosti v budoucnu nicméně zvažuje. Jen třetina tak přitom plánuje učinit v časovém horizontu tří let. Vlastní nákup Češi nejčastěji oddalují, protože jim chybí potřebné finance (77 %).

„Pro české rodiny je obtížné zároveň platit drahé nájmy, životní náklady a spořit na budoucí pořízení nemovitosti. Jsme tak velmi zarmouceni, že musíme bojovat proti snahám České národní banky ještě více omezovat dostupnost bydlení,” uvádí David Mencl, ředitel Ekonomických staveb, který kroky ČNB dlouhodobě kritizuje.

Průzkum také ukázal, že v otázce úspor není mezi jednotlivými generacemi příliš velký rozdíl. Polovina lidí, kteří nákup vlastního bydlení plánují, má našetřeno méně než 50 tisíc korun. Více jak dvě třetiny Čechů totiž měsíčně nevydělá ani 20 tisíc korun čistého. Pro polovinu z nich je nebo bylo těžké dosáhnout na hypoteční úvěr.

„To je samo o sobě alarmující číslo. Od října navíc začnou platit ještě přísnější podmínky, což situaci dále zhorší. A to již nyní ze svých představ lidé často upouštění, volí něco menšího a levnějšího, případně volí variantu přestěhovat se za město,” doplňuje David Mencl.

O stěhování za město podle zjištění průzkumu uvažuje až třetina (36 %) Čechů. O úspornější variantě pak uvažují 4 z 10 oslovených. Necelá polovina respondentů (40 %) dále uvedla, že si plánuje půjčit na bydlení od rodiny.

Online výzkum probíhal v průběhu srpna 2018 s využitím panelů respondentů společnosti IPSOS Populace.cz na vzorku 1000 respondentů. Navazuje na dotazování z loňského dubna.