Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařizuje plošné testování všech v domovech seniorů a sociálních ústavech. Ne pouze klientů, nýbrž všech, kdo s nimi přijdou do kontaktu. Nejen ošetřovatelů, lékařů, ale také kuchařů či uklízečů. Výborná zpráva, ukazující, že ten, kdo s ní přichází, chápe, v čem a proč je čínský koronavirus nebezpečný a koho ohrožuje. Že má jasnou představu, že do chvíle, než bude k dispozici v masovém měřítku vakcína, je jedinou udržitelnou strategií naučit se žít s virem. Chránit ty zranitelné a rizikové, které skutečně vážně ohrožuje, a zbytek nechat normálně žít, pracovat, vydělávat, chodit do školy, nakupovat, chodit do restaurací, sportovat, bavit se. Byla by ta zpráva skvělá, kdyby se objevila v březnu, dubnu, ještě i v červenci. Ukazovala by, že vláda má jasný plán a strategii, jak zemi adaptovat na život s čínským koronavirem s co nejmenšími ztrátami. Na životech, ekonomice, vzdělání i psychické pohodě společnosti.

Když měla přijít, nepřišla. Přišla až v jiné době. Abychom ji popsali výstižným memem, jímž Andrej Babiš vysvětloval, jak po celou dobu od jara řídil zemi v epidemii bez jakýchkoli přesných výpočtů a na začátku ji zachránilo jen to, že si bývalý konzultant poradenské firmy McKinsey a dnes pojišťovací ředitel Pavel Řehák seskládal do Excelu primitivní tabulku exponenciálního růstu nákazy, aby s ní ohromil předsedu vlády České republiky Andreje Babiše a jeho vicepremiéra Jana Hamáčka.

Plán na plošné testování v domovech pro seniory bohužel představilo ministerstvo zdravotnictví až v opravdu jiné době. V pondělí 26. října zazněl jako labutí píseň měsíčního ministra Romana Prymuly. V domovech seniorů se mají od příštího týdne začít plošně používat antigenní testy. Pokud odhalí koronavirovou nákazu u více obyvatel, následovat bude testování PCR, tedy výtěr z nosohltanu. Cílem je izolovat pacienty s covidem. Oznámil toho dne Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády. „Klíčové opatření, které chceme u seniorů aplikovat už od příštího týdne, je využití antigenních testů. Chceme je používat v plošném režimu. Tam, kde zjistíme, že jsou pozitivní ve větším měřítku, bude celý domov protestován PCR testy,“ uvedl Prymula. Podle něho plošné testování umožní zachytit nákazu, pacienty pak bude možné izolovat od zdravých.

Svědectví o selhání

Bylo to jen pár dní poté, co ministerstvo zdravotnictví na pravidelné tiskové konferenci ukázalo graf dokazující fatální selhání vlády v ochraně těch, koho čínský koronavirus skutečně vážně ohrožuje. Seniorů nad 65 let. Ne každý senior je z podstaty ohrožený, jsou i devadesátníci, kteří prožijí nákazu čínským koronavirem úplně bez příznaků. Právě v generaci 65 plus je ale největší podíl lidí, kteří mají další choroby, jež průběh koronaviru zhoršují. Nadváhu, vysoký krevní tlak, cukrovku a další chronická onemocnění. Proto je potřeba tuto skupinu lidí chránit. Právě tito lidé totiž, když se nakazí, zaplňují nemocnice a jednotky intenzivní péče. Právě kvůli jejich nákaze mají politici obavy, že zdravotnictví nápor nezvládne. Kdyby se před virem dokázali ochránit rizikoví lidé, tlak na nemocnice by byl velmi malý i při velmi vysokých počtech nakažených.

Profesor Vladimír Černý, který má na starosti kapacity v nemocnicích, na tiskové konferenci 26. října ukazuje graf, z něhož je na první pohled patrné, kde je problém a proč vláda překotně zavírá zemi. Čínský koronavirus se masivně dostal do domovů důchodců. Ke 24. říjnu, zekdy jsou na tiskové konferenci prezentovaná data, je po České republice 152 ohnisek nákazy v domovech důchodů a sociálních ústavech. Nejsou to žádné jednotlivé případy nákazy. Infikovaní klienti a zaměstnanci ústavů se počítají v desítkách. Stejně jako „clustery“, ohniska nákazy. Vyskytují se po celé zemi. Nejhůř ze všech jsou na tom střední Čechy, kde je ve 34 ústavech a domovech dohromady nakaženo 478 klientů a zaměstnanců. Následuje Moravskoslezský kraj se čtyřiadvaceti zasaženými domovy a 351 infikovanými. Jednomístný počet ohnisek v zařízeních pro seniory má jen šest krajů. Bez zásahu není vůbec žádný. Nejlépe je na tom Pardubický kraj se dvěma infikovanými ústavy a 39 nakaženými. Celkově je k 24. říjnu 2898 nakažených. Ještě koncem září byla zasažená necelá třetina ústavů. Ve 49 seniorských domech je 565 infikovaných. Koncem srpna jen 355 nakažených v 25 domovech a ústavech.

Říjnový příběh je zřejmý. Vláda nebyla schopná ochránit ty nejzranitelnější v domovech seniorů a ústavech. Za víc než půl roku od března nevytvořila žádný systém, aby lidé v seniorských zařízeních byli plošně testováni. Všichni. Klienti, zaměstnanci, ale také návštěvy včetně každého pošťáka, řemeslníka nebo pedikérky, která se přijde o seniory postarat. Pokud se někde testovalo, byla to čistě aktivita ředitelů. Stát k tomu nevytvořil žádné podmínky. Domovům seniorů ani ústavům v ničem nepomohl. Nejen nezařizoval, ale ani nenabídl pomoc. Účinnou pomoc v podobě masivního testování. Jen tak se dají ohrožení lidé chránit a zároveň jim zajistit co nejvíc normální a šťastný život, aby psychicky nestrádali. Aby nebyli izolovaní a mohli vidět své blízké. Děti, vnoučata. Ty, kdo jim přinesou závan normálního života, energie, radosti.

Šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová už v létě jasně říkala, že není důvod seniory izolovat a odřezávat je od návštěv. Chránit se podle ní dají tím, že si každý před návštěvou dá udělat test. Masivní rychlé a dostupné testování je jediná udržitelná cesta, jak se naučit žít s virem. Za celé léto a začátek podzimu vláda pro ochranu ohrožených vůbec nic neudělala. Průnik viru do domovů pro seniory byl při takové laxnosti nevyhnutelný. Jestli jednou skutečně vznikne nějaká vyšetřovací komise chyb a selhání vlády, jak po ní volá vicepremiér té vlády a šéf krizového štábu Jan Hamáček, měla by právě toto být jedna z hlavních vyšetřovacích linií.

Ve čtvrtek 29. října střídá Prymulu nový ministr zdravotnictví Jan Blatný. Mluví velmi rozumně. Odmítá strach z viru, podle něho je potřeba mít k viru respekt a chovat se podle toho. Není prý namístě lidi strašit. V prvních rozhovorech trvá na svém dřívějším tvrzení, že covid je „těžší chřipka“. Hlavně ale zdůrazňuje, že prioritou by měla být ochrana ohrožených, nikoli plošné vypínání země. Změnu diskurzu pochválí i exprezident Václav Klaus. Jeden z nejostřejších kritiků vládních restrikcí.

Jak poškodit staré i mladé

Na první tiskovce Jana Blatného na ministerstvu zdravotnictví znovu profesor Černý uvádí data o šíření nákazy domovy seniorů. Jsou skoro o další třetinu horší než před týdnem. Počet nakažených seniorů a zaměstnanců stoupá z 2898 na 3812. Je to vzestup za čtyři dny. Od 24. do 28. října. Jen za ty čtyři dny přibývá dalších třicet ústavů a domovů, kam nákaza pronikla.

Profesor Černý ukazuje i další tabulku, která přímo obviňuje vládu, jak zanedbala ochranu ohrožených a tím zahltila nemocnice. Za říjen (do 29. 10.) mělo pozitivní test 228 965 lidí. Z nich bylo 32 985 z generace 65 plus. Do nemocnic se v této době dostalo 14 732 lidí, 10 117 z nich byli lidé starší pětašedesáti let. Podíl nakažených a hospitalizovaných z věkové skupiny do pětašedesáti let činil 2,3 procenta. V generaci 65 plus do bylo 30,6 procenta. Patnáctkrát tolik.

Těžký průběh nemoci mělo celkově v říjnu 3151 nakažených, z nich bylo 2405 z generace 65 plus. Celkově během října (bez dvou posledních dní) zemřelo s covidem 2091 lidí, z nich bylo 1932 starších pětašedesáti let. Tato čísla jasně ukazují, jak by počty hospitalizovaných lidí s těžkým průběhem i zemřelých byly mnohonásobně nižší, kdyby se podařilo ochránit ohrožené skupiny.

Pro to ale vláda od března až do 26. října, kdy ohlásila plošné testování v domovech seniorů, neudělala vůbec nic. A nejsou to jen staří a rizikoví lidé v pečovatelských zařízeních, kteří jsou přirozeně nejzranitelnější, ale i ti, kdo žijí v rodinách. Ani tam nenabídl kabinet vůbec žádný systém, jak je chránit. Jejich blízkým, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, nenabídl permanentní testování hrazené pojišťovnou.

Poučení jsme už na jaře mohli najít třeba ve Švédsku. To má vysoký počet obětí (celkově 5860) už z jarních měsíců. Tamní hlavní epidemiolog Anders Tegnell přiznal fatální chybu v tom, že se virus dostal právě mezi seniory, které často nakazili jejich pečovatelé. Od té doby se kolem švédských zranitelných začalo masivně testovat – a počet obětí se tam od jara zvyšuje jen minimálně.

Nepoučili jsme se. Žádný systém ochrany nevymysleli. Testování nespustili. Místo toho máme jako téměř jediná země Evropy (vedle Walesu) zavřené i nejnižší třídy základních škol. Různé typy lockdownů v posledních dnech ohlásili Francouzi, Němci, Britové, Rakušané. Všude se ale chodí do školy i přes mnohá omezení vycházení. Děti a mladí, stejně jako ti, kdo nemohou provozovat obchody, restaurace nebo sportoviště, platí u nás za neschopnost vlády ochránit rizikové a zranitelné.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky