Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích při zvládání migrační krize, sdělilo Ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Podle končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) je nejpravděpodobnější vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu.

Babiš již dříve uvedl, že Česko je připraveno vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá. Na pomoci Polsku podle něj panuje shoda mezi končící vládou a novou koalicí Spolu s Piráty a STAN. Zpráva o souhlasu Polska s českou pomocí přišla krátce poté, co Babiš řekl, že země zatím Česko s konkrétní žádostí o pomoc na hranicích s Běloruskem neoslovila.

Podle premiéra přišla z polského ministerstva obrany odpověď na prezidentův dopis. Zeman minulý týden Polsku nabídl pomoc. „Jsme připraveni s Poláky začít jednat o konkrétní formě pomoci, s největší pravděpodobností by se jednalo o vyslání ženistů,“ napsal premiér. Dá se podle něj očekávat, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v Parlamentu.

„Dnes jsme od polské strany obdrželi kladnou odpověď na oficiální nabídku prezidenta Zemana poskytnout pomoc při zvládnutí krize. V návaznosti na ni začnou jednání o konkrétních představách a možnostech pomoci, v tuto chvíli ale nelze poskytnout více podrobností,“ sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Podle agentury PAP dnes řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak, že Polsko jednalo s Českou republikou a s Maďarskem o vojenské pomoci při zvládání vleklé migrační krize na hranicích s Běloruskem. Na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že maďarští a čeští vojáci by byli pravděpodobně využiti ke střežení a udržování hraničních bariér a přístupových cest.

Ministr rovněž připomněl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.