Zatímco část spojeneckých vojsk reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci v Iráku přesunem svých vojsk, čeští vojáci zůstávají na svých základnách. Jejich stažení se momentálně neplánuje a Generální štáb spolu s vládou čeká na uklidnění celé situace či po dalším postupu NATO. Po útoku Spojených států na íránského velitele elitních jednotek Kuds Kásema Sulejmáního a zástupce velitele šíitských milic Abu Mahdího Muhandise (a následné íránské raketové odvetě) opouští Irák například část vojáků z Německa, Slovenska, Chorvatska, Kanady nebo Rumunska.

Pro vyčkávání se zatím kloní shodně premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Podle nich není důvod, aby se čeští vojáci kamkoliv přesouvali, protože mise je zatím od jednání s NATO pozastavená. „Situace je pravidelně vyhodnocována a informuje ministerstvo obrany. Pokud by se situace měla zhoršit či eskalovat, tak na ni budeme odpovídajícím způsobem reagovat, máme své plány,“ uvedl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.

Podle něj tak vojáci nadále zůstávají v oblasti pod operačním vedením NATO. Jak dlouho bude mise vojáků pozastavená však nikdo neví. „Výcvik byl přerušen po jednání v NATO a i případné obnovení bude po domluvě se spojenci. Kdy se tak stane nedokážu odhadnout, rozhodne situace v zemi,“ řekl pro Echo24 mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jasněji by tak mohlo být po jednání ministrů zahraničí Evropské unie, které se bude konat v pátek v Bruselu.

Se stažením části vojsk však na nic nečekaly ostatní státy v čele s Německem nebo Slovenskem. Němci mají v oblasti na 150 vojáků a asi třicítka z nich je přesunuta do Jordánska a Kuvajtu. Do stejné destinace míří i čtrnáct vojáků z Chorvatska.

Záměr dočasně stáhnout své vojáky oznámilo i Rumunsko, které má v oblasti 14 členů jednotky. Slovensko pak přesunulo mimo Irák na sedm členů, kteří tam působili v rámci výcvikové mise. Po raketovém útoku ze strany Íránu se rozhodlo dočasně přesunou své vojáky i Slovinsko.

Vojáci z Francie zatím zůstávají v zemi a nic nenasvědčuje tomu, že by Irák měli opustit. Podle agentury Reuters panuje okolo francouzských vojáků zpřísněná bezpečnostní situace a nadále se pak bude podílet na výcviku iráckých a kurdských oddílů. O odchodu zatím nepřemýšlí ani Britové, kteří však zemi opustí pokud je o to Irák sám požádá. Podobný postoj zastávají i vojáci z Polska.

V Iráku tak zůstávají na čtyři desítky Čechů, kteří mají po útoku Spojených států pozastavenou misi a tráví svůj čas na základně Al-Taji a Camp Dublin v Bagdádu. V oblasti se nachází jak instruktoři vojenské policie, tak chemická jednotka, která má za úkol cvičit tamní ozbrojené síly. Vojáci se pak účastní dvou operací, kdy jedna je výcviková mise NATO a druhá je globální koalicí proti Islámskému státu.

Komunisté tlačí na návrat

Na stažení vojáku tlačí zejména komunističtí poslanci, kteří chtějí respektovat usnesení Parlamentu Iráku, které však není závazné. „Aby se naši vojáci nestali okupanty v cizí zemi, tak by Česká republika měla respektovat usnesení Parlamentu Iráku a stáhnout své vojáky z mise zpět do vlasti. V tom nebudeme ani prvním státem Evropy, který tak učinil,“ uvedla strana ve svém usnesení. Komunisté také ve stejné věci budou tlačit na vládu, kterou podporují a bez které se Andrej Babiš neobejde.

Komunisté pak chtějí debatu a i mimořádný bod otevřít na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny. K tomu jim dopomůžou i hlasy SPD Tomia Okamury, který taktéž požaduje odchod českých vojáku z Iráku.

Politická scéna je pak útokem Spojených států rozdělená. Zejména pravicové strany nabádají k podpoře USA a jeho akcí. Oproti tomu levice čin odsuzuje a mluví o vraždění na cizím území. Psali jsme o tom zde.