KOMENTÁŘ

Paříž a Berlín představily maskovaný evropský dluhopis

KOMENTÁŘ
Paříž a Berlín představily maskovaný evropský dluhopis

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Od chvíle, kdy koronavirus tvrdě zasáhl Itálii, Španělsko a Francii, které se vedle Británie staly nejhůř postiženými zeměmi Evropy, zní z jihu velmi hlasité volání po přerozdělování dluhu. Společném evropském dluhopisu. Francouzský prezident Emmanuel Macron o něm mluví od chvíle, kdy nastoupil do Elysejského paláce. Ze severu Evropy, hlavně z Německa a Nizozemska, zní hlasité a jasné ne.

Pak přišel koronavirus. Evropská unie nebyla pro tvrdě zasažený jih schopna udělat vůbec nic. V krizi se ukázala naprosto neakceschopná. Samozřejmě že ve zdravotnictví a dalších oblastech nemá pravomoce. Jenomože ne na všechno jsou ty pravomoce potřeba. Když jsou nápady a tvořivost, dají se vymyslet řešení, která stojí jen na ad hoc dohodách. Bylo možné pokusit se udělat společnou linku na zásobování zdravotnickým materiálem, a ne si navzájem zadržovat kamiony. Šlo domluvit letecké výsadky doktorů a zdravotních sestřiček trénovaných na JIP a letadly je poslat na zasažený jih, kde zdravotnictví nestíhalo a kolabovalo. Neprosadilo se vůbec nic.

Jižané viděli, že jim Evropská unie je k ničemu, když ji potřebovali. Nezorganizovala zdravotnickou pomoc. A odmítla dluhopis. Důvěra v Unii začala padat na nejnižší laťky v historii. Obzvlášť v Itálii. Rekordní počet Italů si dnes klade otázku, proč by jejich země vůbec měla nadále zůstávat součástí Unie. Podle průzkumu agentury Tecné z 28. dubna je 49 procent z nich pro vystoupení z evropského projektu. Na konci roku 2018 tuto myšlenku podporovalo 29 procent Italů. V dalším průzkumu veřejného mínění, z tohoto měsíce, 59 procent respondentů uvedlo, že EU už nyní postrádá smysl. V jiném většina Italů popsala Čínu jako přítele a téměř polovina označila Německo za nepřítele.

Italští politici včetně premiéra Giuseppeho Conteho i tamní centrální bankéři začali varovat, že v zemi se zvedá nevídaná vlna hněvu namířená proti Evropské unii. Francouzi a Španělé zatím nejsou tak radikální, ale i tam skepse roste.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nejspíš dokázal přesvědčit německou kancléřku Angelu Merkelovou, že jde do tuhého a je potřeba jednat. Společný dluhopis, který teď jih považuje za to jediné, co mu může vrátit důvěru v Unii, je na severu a hlavně v Německu neprosaditelný.

Tak se klasicky, jak to Evropská unie dělá ve všech krizích, vymyslí maskovací řešení. Fakticky to bude dluhopis, ale bude se to tvářit, že není. Aby to nedráždilo německé voliče. Merkelová s Macronem proto navrhli evropský záchranný fond pro obnovu po koronaviru. Pro začátek by v něm mělo být 500 miliard eur (13,5 bilionu korun). Víc než dvojnásobek výkonu celé české ekonomiky.

Do záchranného fondu by nepřispívaly jednotlivé země. Fond sám by si peníze půjčil na kapitálových trzích. Tím, že by prodával své dluhopisy. Společně a nedílně by za ně ručily všechny země Evropské unie. Paříž a Berlín si s tím maskováním ani nedávají moc práce. To je nefalšovaný evropský koronabond.

S plánem musí souhlasit všechny země Evropské unie. Každá má právo veta. Za ty dluhopisy bude každá z nich ručit.

19. května 2020