Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. S návrhem však ministryně Jana Maláčová (ČSSD) přichází v době, kdy ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požaduje po ostatních ministrech miliardové škrty. Ty mají nejvíce dopadnout na ministerstvo dopravy. Rezortu, který čelí značné kritice za pomalou výstavbu dálnic, tedy hrozí, že nebude mít potřebné finance na nové investice či dokončení rozestavěných projektů. S návrhem na další průměrné zvýšení důchodů o 900 korun přišel před pár týdny premiér sám Andrej Babiš (ANO).

„ČSSD dlouhodobě bojuje za růst penzí. V souvislosti se současným návrhem valorizace důchodů plníme veřejný slib pana premiéra Andreje Babiše, že důchody by v příštím roce měly vzrůst o 900 Kč. I přes loňské historicky největší navýšení důchodů se průměrný důchod v současné době pohybuje na 38 % průměrné hrubé mzdy, což je z mého pohledu stále málo. Sociální demokracie chce, aby se průměrný důchod odvíjel od průměrné mzdy a rostl i v poměru k ní,“ uvedla Maláčová pro Echo24.

Andrej Babiš se snaží neustále slibovat další a další navýšení důchodů. V minulém roce jeho vláda prosadila navýšení o necelých tisíc korun. To se má opakovat i v letošním roce. „Pravice za pět let v letech 2010-14 přidala seniorům jen 737 korun měsíčně, my jsme jim za rok přidali 900 korun měsíčně a lidem nad 85 let ještě o tisícovku měsíčně navrch,“ zkritizoval v rozhovoru pravicové politiky za úsporná opatření během celosvětové finanční krize. 

Ministryně financí, která ministry nabádá k šetření však zvýšení důchodů přijímá. „Zvyšování životní úrovně seniorů je pro nás jednoznačnou prioritou. Díky úpravě valorizačního schématu a zvýšení základní výměry se v letech 2015-2019 průměrný měsíční důchod zvýšil téměř o 2000 Kč. A to je moc dobře. Je to skoro třikrát víc než v předešlých pěti letech, kdy důchod vzrostl dohromady jen asi o 700 Kč,“ uvedla ministryně financí pro Echo24.

Pokud bude chtít podle Schillerové Maláčová seniorům přidat, bude muset najít úspory jinde: „Zaznamenala jsem také návrh paní ministryně Jany Maláčové, že by se důchody měly v příštím roce zvýšit nad rámec zákonné valorizace. To je určitě dobrý nápad, ale jen za předpokladu, že k němu paní ministryně nezapomene dodat, kde ve svém rezortu najde potřebných 7,5 mld. Kč. Já vidím prostor například v modernizaci nepřehledného a nákladného systému sociálních dávek tak, aby sloužil skutečně potřebným, čímž by se potřebné miliardy určitě našly. Pokud tomu tak není, její návrh nemohu brát vážně.“

Přichází období škrtů, vzkazuje Schillerová ministrům

Návrh na zvyšování důchodů přitom přichází ve stejné době, kdy ministryně financí Alena Schillerová tlačí na ostatní ministry a vyzývá je k šetření. Je tedy možné, že štědrá sociální politika vlády povede ke škrtům v investicích. Celkové úspory by měly dosáhnout 25 miliard korun. O nejvíce peněz by podle seznamu Schillerové mělo přijít ministerstvo dopravy. To by mělo dostat o 9,5 miliardy korun z původních 49 miliard méně. Opatření by se podle ministryně financí nemělo dotknout podpory krajů na provoz regionálních tratí.

„Debata o podobě rozpočtů na další roky je teprve na svém počátku. Otázky možných úspor jsou určitě na místě, logické, ale velmi předbíhají samotnou diskusi, která k tomu teprve proběhne. Musíme si nyní zanalyzovat, jak výpadek příjmů dopadne na dotace v železniční dopravě, ale také jak ohrozí přípravu nových investic či dokončení rozestavěných projektů,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo dopravy Lenka Rezková.

Velké škrty čekají i ministerstvo pro místní rozvoj, které by místo původních pěti miliard korun mělo dostat 2,8 miliardy, tedy jen lehce nad polovinu očekávané částky. „Každý rezort má rezervy, určitě budeme hledat úsporu v provozních a mzdových nákladech. Ovšem ne v investicích, které jdou do území ve prospěch obcí a měst. To je dluh z minulosti, který chce tato vláda narovnávat,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo Veronika Vároši.

Vládu dohnalo vlastní rozhazování

Šetření na investicích se ale nelíbí opozici. Už v době ekonomického růstu měla vláda přemýšlet, kde šetřit, uvedl ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Vláda bohužel předchozí léta nevyužila k žádným systémovým změnám na výdajové straně rozpočtu, kterou se hnutí ANO nikdy příliš nezabývalo. Soustředila se pouze na stranu příjmovou, tedy jak vybrat více daní. Výdajová strana ale nadále bobtnala. Rostl podíl mandatorních výdajů, čímž klesala fiskální suverenita,“ řekl již dříve Skopeček pro Echo24.

Se Skopečkovým hodnocením souhlasí i předseda klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Je zřejmé, že v dobrých časech vláda ani nereformovala, ani nešetřila, ani neinvestovala, ale zvyšovala dlouhodobě závazky mandatorního a kvazimandatorního charakteru. A v okamžiku, kdy přišlo ochlazení, tak nezbylo nic jiného než to nejhorší, co se vůbec mohlo udělat, a sice škrtat investice. To není výsledek koaliční rady, to je výsledek pětiletého neodpovědného hospodaření a neodpovědných trendů nastavených v rozpočtové politice,“ řekl již dříve pro Echo24 Kalousek.

Mandatorní výdaje lze změnit jedině legislativou, upozornil Kalousek. „Mandatorní výdaje se dají škrtat jedině tak, že se změní legislativa. To je o reformách penzijního systému, zdravotního systému, sociálního systému. To je to, co ta vláda měla dělat, dokonce to slibovala, ale neudělala nic,“ řekl pro Echo24 bývalý ministr financí Kalousek. 

Změna legislativy tedy zřejmě bude nevyhnutelná, protože jedním ze způsobů šetření má být dle resortu Schillerové i „modernizace nepřehledného a nákladného systému sociálních dávek tak, aby sloužil skutečně potřebným“.