Společenskou debatu plní téma vysokých cen energií a toho, jak je může vláda krotit a zasaženým domácnostem i podnikům ulevit. Nově přišla řeč i na speciální sektorovou daň pro energetické firmy, které ze současné krize prosperují a bývají označovány za její vítěze. Podle některých by proto bylo spravedlivé, aby se o své vysoké zisky „podělily“. Návrh se nejvíce líbí Pirátům, naopak nejsilnější koaliční ODS je ostře proti. Také vládní ekonomičtí poradci se vymezují proti dalšímu zvyšování daňové zátěže a naopak podporují osekávání dotací a podpor, kterých je energetický trh plný.

O zavedení speciálního zdanění energetických společností se překvapivě vyjádřil i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který řekl, že být dnes na místě šéfa financí, o sektorové dani by „vážně uvažoval“, a to i přesto, že to jako pravicový politik ještě nedávno považoval za nepřijatelné.

Sektorovou daň na energetické firmy uvalili například Britové, Maďaři nebo Italové. U nás s návrhem přišli Piráti, kteří tvrdí, že není nic špatného na tom, bavit se o vyšším zdanění, když mají výrobci energií kvůli vysokým cenám na trhu výrazně vyšší zisky. Jejich hlas ve vládě však není příliš silný a naopak nejsilnější ODS je z podstaty zdanění odmítá. A premiér Petr Fiala (ODS) má v tomto podporu svých ekonomických poradců.

„Dle programového prohlášení vlády by mělo dojít k reformě výdajů státu, nikoliv ke zvyšování daňové zátěže. Myslím, že bychom se tohoto jasného stanoviska měli držet. V energetice by tedy mělo dojít k osekání dotací a všelijakých podpor, nikoli k uvalování nových daní. Uspořené peníze pak můžeme nasměrovat na podporu nejpotřebnějším,“ domnívá se v reakci pro Echo24 ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Stát má možnost použít na pomoc s vysokými cenami energií také dividendu ve výši skoro 17 miliard, na kterou má jako největší akcionář ČEZ nárok. To ekonomové považují za mnohem rozumnější řešení a kloní se k němu i vláda.

„Pokud je stát majoritním akcionářem energetické společnosti může participovat a přerozdělit výjimečný zisk společnosti formou dividendy, popřípadě mimořádné dividendy. Je to tržně konformní způsob, který nemá nutně tak negativní dopad na tržní kapitalizaci a hodnotu firmy jako výjimečná sektorová daň,“ uvedla pro Echo24 Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a rovněž poradkyně premiéra.

Jak Horská upozorňuje, je nutné si uvědomit, že jakákoliv sektorová daň se sice snadno zavádí, ovšem tím hůře se pak vypíná. Navíc musí na rozdíl od dividendy projít zdlouhavým schvalovacím procesem.

Z ekonomického hlediska platí, že dodatečné zdanění vysokých zisků je na místě tehdy, když jde o důsledek slabé konkurence na daném trhu. „V takovém případě na vysoké dani, nebo dokonce na regulaci marže, není zhola nic socialistického a takto postižené firmy nemají žádný nárok na jakoukoli kompenzaci neboj jiné ústupky,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Dodatečné zdanění ale podle něj nedává smysl, pokud jsou vysoké zisky momentálním odrazem vysokého rizika v určitém odvětví (tedy např. v energetice), ale zároveň pokud v jiných obdobích byly zisky v tomto odvětví naopak extrémně nízké. „Pokud bychom dodatečně zdaňovali zisky, které odpovídají riziku podstupovanému v daném odvětví, sníží to ochotu podnikat v daném odvětví, což povede k dlouhodobému nárůstu cen,“ tvrdí Skořepa.

„Pokud tedy chce vláda rozhodovat o uvalení mimořádných daní na energetický sektor chytře, a nikoli jen na základě emocí a zjednodušených výkřiků, měla by nejprve, nejspíš ve spolupráci s Úřadem pro hospodářskou soutěž, provést pokud možno rychlou analýzu stavu konkurence v tomto odvětví a dlouhodobého vývoje ziskovosti v něm. Stav konkurence v energetickém sektoru se může v různých zemích lišit, a proto bych byl opatrný v jednoduchém srovnávání s cizinou,“ dodává Skořepa v narážce na Velkou Británii.

Právě Britové totiž rozhodli o zavedení mimořádné 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností. Zisk má být poté rozdělen mezi nejchudší domácnosti formou jednorázového příspěvků. Součástí daně je také investiční příspěvek. Čím více budou společnosti investovat, tím nižší daň by tedy měly odvádět. Vláda pak plánuje, že daň zruší, až se ceny energií opět alespoň částečně uklidní. To však vzhledem k situaci na trhu a cenovém výhledu na příští roky nelze předpovídat.