Ministerstvo obrany řeší nákup nových stíhaček pro českou armádu, které nahradí 14 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen pronajaté od Švédska do roku 2027. ČR si může celou dosavadní letku odkoupit, stále častěji se ale hovoří o nákupu modernějších letadel. Podle informací redakce by měla ministryně Jana Černochová (ODS) přijít se záměrem nákupu více než dvou desítek nových stíhacích letounů už během léta.

O nutnosti nákupu stíhaček pro ochranu českého vzdušného prostoru se mluví už několik let. Válka na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě ale tuto potřebu ještě více zdůrazňují. Zároveň se blíží termín, kdy vyprší pronájem 14 stíhaček Saab Jas-39 Gripen, které si ČR pronajala od Švédského království před sedmnácti lety. Smlouvu na pronájem už vláda jednou prodloužila. Roční pronájem gripenů vyjde na 1,7 miliardy korun.

Armáda už předala ministerstvu svou představu o tom, jaká letadla by měla v dalších letech chránit české nebe. Rozhodnutí bude ale na resortu a vládě. Možnosti odkupu dříve pronajatých letadel ČR s největší pravděpodobností nevyužije. V roce 2027 totiž půjde o více než čtvrtstoletí staré stroje, které odejdou během následující dekády do výslužby.

Možností získání náhrady za gripeny je několik. Švédsko už nabídlo nákup novějších strojů Gripen E/F, jako další možnost se jeví také pořízení evropských stíhaček Eurofighter nebo americká cesta, po níž jde třeba Slovensko, které už čeká na dodání 14 amerických stíhaček F-16.

Resort obrany se poohlíží po stíhačkách F-35

Modernizované F-16 by teoreticky připadaly v úvahu i pro ČR, dnes už jde však o starší typ stroje, technologicky zhruba na úrovni našich gripenů. Jako o nejžhavějším kandidátovi se proto podle informací, které získal deník Echo24 z okolí ministerstva obrany, hovoří o amerických F-35. V současnosti jde o vůbec nejmodernější stíhací letoun na světe, který by mohl českým vzdušným silám sloužit následujících až 40 let. Cena by se pohybovala zřejmě kolem 85 až 90 milionů dolarů za kus (zhruba 2,1 miliardy korun). F-35 mohou být v případě potřeby vybaveny i nosiči jaderných zbraní. Nyní se po nich poohlíží i několik dalších evropských států.

Armáda má stejně jako ministerstvo obrany zájem pořídit celkem 24 nových stíhaček, což by znamenalo oproti současnému stavu rozšíření o jednu taktickou letku. Nákup stíhaček má proběhnout napřímo formou mezivládní dohody (Government to Government), stejně jako v případě dalších budoucích armádních nákupů, jako jsou bojová vozidla pěchoty nebo tanky.

Naše gripeny se budou v následujících dvou letech zřejmě podílet i na ochraně vzdušného prostoru Slovenska, které čeká na zpožděnou dodávku F-16 od amerického výrobce Lockheed Martin a zároveň se předčasně zbavuje ruských letadel MiG-29 – několik kusů poskytlo Ukrajině. Zatím se podle Jany Černochové jedná o podmínkách. Kromě ochrany vzdušného prostoru nad ČR se naši stíhači z Čáslavi podílejí i na zahraničních misích. Od 1. dubna převzalo pět našich strojů spolu s kolegy ze Španělska misi NATO v Pobaltí.