Činnost Barnevernetu

Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku

Činnost Barnevernetu
Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.

V případu se přímo angažoval europoslanec z a KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „S matkou se osobně znám a po studiu dokumentů k případu jsem se za ni zaručil u polského ministra zahraničí. Z udělení azylu mám proto obrovskou radost. Je to hlavně signál Norsku, že už opravdu musí reformovat jejich systém ochrany dětí, protože dochází k tak zásadním pochybením, že to opravňuje jinou zemi udělit rodině politický azyl,“ nechal se slyšet Zdechovský.

Většina intervencí Barnevernetu míří proti chudým z nižších sociálních vrstev, nebo vůči přistěhovalcům. Garmová je však dobře situovaná a vysokoškolsky vzdělaná Norka. Ženě již byla odebrána její starší dcera Frøya, a to v průběhu rozvodu na základě blíže neprozkoumaného udání ze strany jejího exmanžela, že nadužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života”. Matka smí dceru vidět až v její dospělosti. Norský úřad posléze hrozil odebráním i mladší dcery, ukáže-li se jakékoliv pochybení ze strany Garmové.

Signed Letter – Support for Silje by newsroom on Scribd

„Ani v Norsku, ani v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by byla pod vlivem léků proti bolesti, a to i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost, proto byly argumenty Garmové přijaty a azyl udělen. Chrání tím její nyní už téměř dvouletou dceru Eiru, aby mohla zůstat s matkou, jež se o ní vzorně stará,“ přiblížil Zdechovský.

S norskou sociální službou má své neblahé zkušenosti i Češka Eva Michaláková. Norská sociální služba odebrala na jaře 2011 české matce syny Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.

To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly v roce 2015 norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními neuspěla a případ se táhne doposud.

, jhr

12. prosince 2018