Listina základních práv a svobod by mohla obsahovat výslovné právo bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Navrhla to skupina 35 senátorů v čele s někdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS). Návrh podporuje také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který považuje možnost sebeobrany za základ právního státu. Podle kritiků, kam se řadí například Jiří Dientsbier (ČSSD), by taková změna byla nesystémová.

Novelou by se horní komora mohla začít zabývat koncem října. V případě schválení návrhu jej dostanou k posouzení vláda a sněmovna. Pro přijetí bude třeba ústavní, tedy třípětinové většiny. Formulace návrhu zní zní: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

Divokou debatu o tématu však svojí veřejnou podporou návrhu vyvolal právě Zdechovský. Ten byl přitom původně proti návrhu, ale po jeho úpravě svůj názor změnil. „Myslím, že ta novela má smysl. Už otevření diskuse ukazuje, jak si pletou lide právo na sebeobranu s právem na držení palné zbraně,“ uvedl pro Echo24.

Dle jeho slov za to mohou i reálné případy. „Nedávno jsem se seznámil s případem, kdy se žena bránila útočníkovi při pokusu při znásilnění a pak byla několik měsíců vyšetřovaná z důvodu možné nepřiměřené obrany. Tohle musí skončit,“ vysvětlil své důvody Zdechovský.

Bezpečnostní riziko?

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dientsbier (ČSSD) uvedl, že tato změna by byla nesystémová a potenciálně škodlivá. Za zbytečnou pokládá i chystanou novelu, neboť stávající znění Listiny je prý dostatečné. „Žádnou další ochranu vám změna Listiny neposkytne,“ řekl předkladatelům. Naopak se bojí přílišného rozšíření zbraní mezi lidmi.

To že by měla změna ústavy znamenat bezpečnostní riziko však Zdechovský popírá. „Takováto úprava Listiny nenese žádné riziko pro společnost. Naopak, působí preventivně a přispívá k bezpečnosti jak občanů, tak i samotného státu,“ uvedl pro Echo24. „Není pravdou, že právo na obranu je dnes nějak silněji pro občana ČR zaručeno. To může zaručit pouze ústava,“ dodal.

Přijetí novely podpořili senátor za ANO Ladislav Václavec nebo advokát a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, neboť podle něj brání právo na obranu „vytunelovat obyčejným zákonem“. „Nenechme se ani nikým odzbrojit, ani nikým zastrašit,“ dodala předsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru Jana Černochová (ODS).

Statisícová petice

Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců i sportovních střelců na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatření zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Cílem novely je povýšit na ústavní úroveň právo na obranu života za splnění dosavadních podmínek nutné obrany a krajní nouze. Červíček nedávno uvedl, že novela se neomezuje na střelné zbraně, jejichž vlastnictví je regulováno, a nepovede k nekontrolovaného ozbrojování. Novela má podle zastánců zabránit odzbrojování potenciálních obětí.

Předseda petičního výboru Pavel Černý uvedl, že chystaná novela má zabránit odzbrojování potenciálních obětí. Podle něj jsou unijní státy, které zakázaly i nošení nožů nebo obranných prostředků, mnohem méně bezpečné než Česko. „Omezení jsou zjevně neúčinná a neúčelná, jedná se jen o šikanu,“ uvedl Černý. Na přednost evropského práva před ústavním ale upozorňoval Dienstbier.