Přístavní lázně v Kodani

Když se chce

Přístavní lázně v Kodani
Když se chce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nábřeží patřila dlouhou dobu tak trochu k zapomenutým částem měst. Pro městský život měla vždy samozřejmě zcela zásadní význam, kolem nich se točil každodenní život. Až v posledních dekádách se ale města učí, jak je proměnit v plnohodnotný veřejný prostor v bezprostředním kontaktu s vodou, kde lidé rádi tráví svůj volný čas. Jak z dřív hlavně technických lokalit na březích řek a náplavek vytvořit živý veřejný prostor. Své o tom ví Kodaň, která šla v tomto směru ještě dál a díky náročné dlouhodobé práci si dovolila přímo ve svém centru vybudovat pravé městské lázně, kde si lidé mohou bezstarostně zaplavat přímo v přístavu.

Přepnout

Zvlášť v parném létě hledají obyvatelé měst možnosti, jak trávit svůj čas u vody. I když ale řeky městskou krajinou křižují, přímý kontakt s vodní hladinou často chybí. Když už se taková možnost naskytne, lidé ji obvykle berou útokem. Můžeme si toho všimnout v centrech velkých měst i v maloměstských parcích. Problém je v tom, že jsme se zatím nenaučili koryta vodních toků a jejich nábřeží adaptovat pro nové způsoby využívání dnešní doby a stále je vnímáme spíš jako dopravní bariéru. Právě vztah města a vody se aktuálně intenzivně řeší například v Českých Budějovicích, pro něž lokální architektonické studio A8000 vypracovalo inspirativní studii, která jasně a prakticky ukazuje, s jakou lehkostí by se daly břehy v rámci města využívat. Někdy může stačit odstranit zábradlí nebo další překážky a „poslat“ ke břehu třeba stupňovité pódium pro sezení. Nemusí ani jít o vysoké investice – městům se navíc bohatě vrátí, protože tím zároveň dojde ke zhodnocení daného území.

Téma náplavek u nás už dlouhá léta silně rezonuje v Praze – ještě před deseti lety sloužila náplavka v centru hlavně jako odkladiště a parkoviště. Jak se ale posunulo její využívání, když skupina lidí poukázala na její potenciál veřejného prostoru a začala organizovat její postupnou kultivaci? Během letních měsíců se z ní stala jedna z nejživějších lokalit centra hlavního města. Z českého prostředí můžeme zmínit ještě třeba Litomyšl, která v tomto ohledu umí se svými břehy dobře pracovat.

Pokud má město z dlouhodobého hlediska prosperovat a nabízet svým obyvatelům dobré prostředí k životu, je hledání podobných cest kultivace veřejného prostoru nezbytností. Když se život z centra vytratí, je zaděláno na malér. Jako i v jiných směrech vytváření příjemného města primárně pro obyvatele můžeme hledat inspiraci v hlavním městě Dánska.

Vize a investice

Na přelomu tisíciletí napnula Kodaň síly k zásadní rekultivaci svého neodmyslitelného srdce všeho dění – přístavu – s cílem vytvořit z něho atraktivní místo společenského dění. Důležitým bodem bylo vypořádat se s pozůstatkem průmyslu, který v něm byl po staletí doma. Deset let trvající program měl za úkol zásadní vyčištění vody v přístavu, tak aby ji obyvatelé mohli bezstarostně využívat pro sportovní aktivity, rybaření a rekreaci. Kodaň proto investovala velké prostředky do čistíren, retenčních nádrží a sofistikovaných kanalizačních systémů, chtěla-li splnit směrnice Evropské unie o vodách ke koupání. Moderní technologie automaticky v krátkých časových intervalech kontrolují kvalitu vody, a pokud by se zvýšilo znečištění (třeba vlivem silných dešťů a průsakům odpadních vod), systém vydá příslušné varování a tím může případně dojít k dočasnému zákazu koupání. Díky tomu má dnes Kodaň ve svém centru stejně čistou vodu jako v průlivu Öresund.

To vedlo k možnosti vybudování hned několikerých přístavních lázní v historickém jádru města. První z nich se otevřely roku 2002 v městské části Islands Brygge a dodnes patří mezi ty nejznámější. Zasloužil se o to především oceňovaný návrh studia BIG tehdy osmadvacetiletého dánského architekta Bjarkeho Ingelse, který dnes patří mezi největší globální hvězdy své profese. Podoba lázní určila mnohé principy, které převzala také další taková zařízení. Jde v první řadě o maximální flexibilitu řešení v tom smyslu, že návštěvníkům nabízejí nejrůznější způsoby užívání. Najdeme tu mola, hřiště, brouzdaliště pro děti i bazény pro plavání nebo skákání. Pro velký úspěch navrhl Ingels před pár lety další podobné lázně pro městský přístav v Aarhusu. Kromě dalších koupališť v kodaňském přístavu vznikly pak v okrajové městské části Kastrup v těsné blízkosti letiště a Öresundského mostu spojujícího Dánsko se Švédskem vůbec nejkrásnější mořské lázně, které švédské studio White arkitekter pojalo jako elegantní prsten ze dřeva vznášející se těsně nad vodou. Mimochodem, všechny zmiňované lázně jsou otevřené během celé sezony a zadarmo. Jde zkrátka o opravdový veřejný prostor, ze kterého těží primárně obyvatelé města, a nikoli jen turisté.

 

23. srpna 2020