Česká cesta k hromadnému testování obyvatelstva, které premiér Andrej Babiš (za ANO) sliboval umožnit zadarmo všem občanům, značně kapacitně zaostává za podobnými projekty, které se uskutečnily v sousedních zemích. V Rakousku, kde testování probíhalo také na dobrovolné bázi, se nechalo během dvou týdnů otestovat kolem dvou milionů lidí, což české kapacity nemohou zvládnout ani za plánovaný měsíc testování.

V Česku probíhá dobrovolné hromadné testování obyvatel od 16. prosince, končit by mělo 15. ledna. Kapacita českých odběrových míst se podle centrálního rezervačního systému v současné době pohybuje kolem 40 tisíc za den, podle vlády má dojít k jeho navýšení až na 60 tisíc denně. Testování je dobrovolné a lidé ho mohou absolvovat opakovaně po pěti dnech.

Testování všech obyvatel pak předcházelo také například testování pedagogů. „Celkově se od 4. 12. do 19. 12. zrealizovalo 531 461 antigenních testů,“ uvedl ve svém nedělním hlášení premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je v současnosti do 5. ledna registrováno přes 236 000 občanů a volná kapacita je tak zatím ještě 129 tisíc míst. Kapacity se však značně liší v jednotlivých krajích a to pro lidi z míst, kde jsou kapacity plné, působí problémy.

Podobný projekt dobrovolného testování antigenními testy proběhl také v Rakousku, kde se během prvních dvou týdnů v prosinci nechalo otestovat kolem dvou milionů lidí. Například samotná Vídeň, v níž testování probíhalo deset dní, připravila testovací centra s kapacitou až 150 tisíc testů denně. Plošné testování probíhalo průběžně ve všech spolkových zemích v různě dlouhých intervalech, zvlášť se také testovali učitelé, ale i policisté.

Plošné testování se uskutečnilo také na Slovensku, bylo však specifické tím, že při nepodstoupení testu hrozilo obyvatelům určité omezení pohybu. Slovensko tak zvládlo během dvou víkendů na přelomu října a listopadu otestovat dvě třetiny z téměř 5,5 milionu obyvatel. Po plošném testování Slovensko zřídilo po celé zemi odběrová místa, na nichž mohou lidé bezplatně antigenní testy podstupovat nadále. Při tomto „běžném provozu“ zvládají odběrová místa i přes 50 tisíc antigenních testů denně. Například v pátek jich centra provedla přes 67 tisíc, jak vyplývá z údajů slovenského ministerstva zdravotnictví.

Zájem o dobrovolné testování mělo podle průzkumu, který si české ministerstvo zdravotnictví nechalo zpracovat agenturou STEM, asi 42 procent lidí. I kdyby kapacity testování od začátku pracovaly se šedesáti tisíci testy denně, dostalo by se tak na necelou polovinu zájemců. Nedostatečné kapacity v Česku vedly k rychlému zaplnění především předvánočních termínů, v nichž má největší smysl se testovat vzhledem ke snaze nešířit nákazu mezi příbuzné. Ačkoliv se odběrová místa či nemocnice snaží kapacity navyšovat, často rychle mizí. Kapacita se v některých dnech testování nenaplnila, to ovšem nutně nemusí znamenat, že o testování není zájem, existuje totiž značný rozdíl v kapacitách mezi jednotlivými kraji a lidem tak může v testování bránit značná vzdálenost od nejbližšího volného odběrového místa.

Testovat mohou také praktičtí lékaři či ambulantní specialisté. I zde však záleží spíše na štěstí. Do iniciativy Lékaři pomáhají Česku se zatím zapojilo několik stovek ordinací v republice, ty však většinou testují pouze své registrované pacienty. Dobrovolně se mohou zapojit i praktičtí lékaři mimo iniciativu, ti se však podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky mohou zapojit jen v případě, že pro to najdou kapacity, protože se musí starat i o jiné pacienty.

Rakouská vláda původně doufala v to, že se nechá otestovat až 6 milionů lidí. V dalším kole hromadného testování, které má probíhat 15. a 17. ledna, se tak rozhodla podobně jako Slovensko přistoupit ke zvýhodnění těch, kteří test podstoupí. Země plánuje vzhledem k horšící se situaci přejít opět k tvrdým opatřením, která mají trvat až do 24. ledna. Kdo bude chtít od 18. ledna navštěvovat obchody, kulturní zařízení nebo restaurace, bude se muset prokázat negativním testem. Testovaní lidé se navíc budou opět smět setkávat s lidmi z jiné domácnosti. Rakouská vláda doufá, že brzy budou mít lidé možnost si testy provádět sami doma. Lidé bez testů budou smět pouze do práce nebo na nákupy potravin, ale pouze s respirátory FFP2.