Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

Předchozí alianční strategie pochází z roku 2010 a k Moskvě a Pekingu se stavěla diametrálně odlišným způsobem. Zatímco Čína si v tehdejším dokumentu vůbec žádný prostor nevysloužila, k Rusku tehdy NATO uvádělo, že s ním má zájem rozvíjet „opravdové strategické partnerství“, připomíná deník The New York Times. Vliv Číny na mezinárodní scéně však od té doby dramaticky narostl, zatímco útok Ruska na Ukrajinu pohřbil jakékoli představy o spolupráci s Moskvou.

„Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera,“ uvádí nová strategická vize. Zdůrazňuje, že NATO se chce konfrontaci s Ruskem vyhnout, bude ovšem dál reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je prý ochotna zachovat otevřené komunikační kanály s Moskvou, jakoukoli změnu vzájemného vztahu podmiňuje zastavením „agresivního chování“.

Pokud jde o Čínu, nový dokument ji prezentuje jako zemi s „ambicemi a nátlakovými postupy“, které představují pro NATO komplexní výzvu. Upozorňuje na její „hybridní“ operace v kybernetické sféře, snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií nebo „rychlé rozšiřování“ jaderného arzenálu.

„Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám,“ dodává NATO v pasáži o Číně.

Dalším výrazným rozdílem oproti předchozí alianční strategii je přístup ke kybernetickým hrozbám. Těm lídři v plánu z roku 2010 věnovali jen letmou zmínku, nová koncepce ale upozorňuje na kybernetický rozměr prakticky všech hrozeb, kterým NATO čelí, uvádí Politico. Kromě Číny jsou operace tohoto typu spojované také s Ruskem, jakož i „autoritářskými aktéry“ obecně.

„O kyberprostor se neustále bojuje. Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám,“ píše se v dnes schváleném dokumentu. Ten připomíná, že i kybernetická operace by mohla být považovaná za „ozbrojený útok“ a vyústit v aplikaci aliančního závazku o společné obraně.